Novinky » NKÚ: Obnova kulturních památek stála 2,6 mld. Kč, MK často chybovalo

NKÚ: Obnova kulturních památek stála 2,6 mld. Kč, MK často chybovalo

04.09.2023 | Petr Bayer

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na peníze určené na záchranu a obnovu kulturních památek, které rozdělovalo Ministerstvo kultury (MK) v letech 2019 až 2022. Celkově šlo o 2,6 miliardy korun z 6 programů, které resort rozdělil mezi 7457 projektů. Podle NKÚ resortu chyběly konkrétní cíle a plány týkající se obnovy památek, ministerstvo neplnilo opatření a úkoly, které si často samo stanovilo. Kontroloři odhalili nedostatky i v hodnocení projektů, které bylo v některých případech netransparentní a neúměrně dlouhé.

„Zjištěnými nedostatky se bude Ministerstvo kultury zabývat, přijímat opatření k závadám, na některých, které vyplynuly v průběhu kontroly, pracuje již nyní, a následně bude také informovat o jejich plnění,“ reaguje MK.

MK rozdělovalo peníze na záchranu a obnovu kulturních památek, aniž by stanovilo cíle, kterých chce touto podporou dosáhnout. Z tohoto důvodu ani nelze vyhodnotit, co rozdělené peníze reálně přinesly a zda byly využity nejlepším možným způsobem. Pokračuje problém, na který NKÚ upozornil už v kontrole z roku 2017.

„Resort také jednal v rozporu s vlastními rozhodnutími a úkoly. S ohledem na omezené množství peněz určených na záchranu a obnovu kulturních památek identifikovalo MK potřebu stanovit jasné priority a podpořit zásadní projekty. To se ale v praxi nestalo – resort peníze naopak rozděloval po menších částkách mezi co nejvyšší počet zájemců. To ve svém důsledku vedlo i k prodlužování doby oprav,“ uvádí NKÚ.

V jiném případě MK stanovilo potřebu navrhnout novou právní úpravu, která by nahradila stávající zákon o památkové péči, platný od roku 1987. Návrh zákona, který MK připravilo v roce 2015, schválen nebyl. Od té doby ale ministerstvo s novým návrhem nepřišlo, v době kontroly na něm nepracovalo a tento úkol jen odkládalo a přenášelo do nových koncepčních dokumentů.

Dalším úkolem MK je zajistit péči o památky plánovitě, komplexně a v souladu s dlouhodobou koncepcí, což mu ukládá zákon. Do ukončení kontroly však ministerstvo nezpracovalo plán ani koncepci, ve které by stanovilo opatření a úkoly týkající se záchrany a obnovy památek, podle nichž by se obnova památek řídila. To vše přitom mělo být hotové nejpozději v roce 2021.

NKÚ se také zaměřil na hodnocení projektů. Kontroloři zjistili, že vyřízení žádostí bylo komplikované a časově se protahovalo. Resort žádosti vyřizoval fyzicky v listinné podobě, což byl jeden z důvodů průtahů. V krajním případě celý proces od podání žádosti do poskytnutí příspěvku trval i jeden a půl roku. Hodnocení a výběr projektů byly u tří programů ze šesti netransparentní. Nebylo například jasné, jak a na základě jakých kritérií MK projekty posuzovalo. Ministerstvo nestanovilo hodnoticí kritéria pro získání podpory, která by byla příjemcům předem známa. To v součtu vytvářelo netransparentní prostředí a nerovné podmínky pro uchazeče.

„Nedomníváme se, že by bylo rozhodování o projektech netransparentní. Hlavními kritérii výběru jsou památková hodnota a technický stav památky. O zařazení projektu do programu rozhoduje komise na příslušném pracovišti NPÚ či v obci s rozšířenou působností (záleží na dotačním titulu), která má znalost o stavu památek ve své oblasti. Nicméně již v příštím roce bude do procesu hodnocení komisí zavedeno bodové hodnocení žádostí. Výsledky a rozdělení dotací jsou zcela transparentně zveřejňovány každoročně na webových stránkách MK,“ uzavírá MK.

Další články k tématu