2050: Nové dálnice, rychlotratě, uzly v Praze a Brně za stovky miliard
Studie možností rozvoje dopravy kolem roku 2050 nastiňuje přes 630 kilometrů hlavních a vedlejších koridorů uvažovaných dálničních a silničních propojení krajských měst po dostavbě základní dálniční sítě. Spolu s tím začnou první stavby z plánovaných více než 760 kilometrů vysokorychlostních tratí. Změní se i železniční uzly v Praze a Brně. Příležitost dostane i vodní doprava. Uvádí to Ministerstvo dopravy ČR.
Studie navrhuje rozšíření dálniční a silniční sítě, které by mělo výrazně zlepšit propojení krajských měst a snížit dopravní zatížení velkých aglomerací, jako jsou Praha a Brno. Mezi klíčové sledované projekty patří Okruh kolem Prahy v bližší a vzdálenější poloze, propojení v trase Plzeň – Písek – Jihlava nebo například Jihomoravský koridor.
„Celková délka hlavních koridorů určených k dalšímu sledování činí přibližně 540 km, s odhadovanými náklady 320 miliard Kč. Projekty jsou navrženy, aby nejen zlepšily dopravní dostupnost, ale také přispěly k ekonomickému rozvoji regionů. Očekává se zvýšení nabídky alternativních tras, což umožní lepší rozložení dopravního zatížení a snížení rizika dopravních kolon,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Ministerstvo dopravy plánuje zahájit výstavbu vysokorychlostních tratí, které propojí hlavní města a regiony s evropskou dopravní sítí. Klíčové projekty zahrnují tratě Praha – Brno – Ostrava – Katowice, Brno – Břeclav – Vídeň/Bratislava nebo trať Praha – Ústí nad Labem – Drážďany. „Celková délka plánovaných tratí je 767 km, z toho 484 km je již ve fázi projektu. Stavba první části trati z Brna do Přerova začne letos. Tyto tratě budou klíčové pro zajištění rychlé a efektivní dopravy mezi městy i sousedními zeměmi, což přispěje k ekonomickému růstu a zvýšení konkurenceschopnosti ČR na evropském trhu,“ dodává ministr.
V lednu Centrální komise Ministerstva dopravy vybrala finální variantu projektu Metropolitního expresu SPODEM, který zahrnuje 2 samostatné tunely pod centrem Prahy o délce přes 10 km. Tunely budou sloužit především pro městské a příměstské vlaky, zatímco dálkové spoje povedou primárně na povrchu. Centrální stanice vznikne pod hlavním nádražím, kde budou umístěna 2 podzemní nástupiště pro každou z tras. „Projekt zahrnuje také výstavbu dalších 4 stanic v centru Prahy v Karlíně, na Florenci, na Václavském a Karlově náměstí. Tunely budou schopny pojmout až 16 spojů za hodinu v každém směru, což výrazně zvýší kapacitu a efektivitu městské dopravy. Celkové náklady na tento projekt se aktuálně odhadují na 185 miliard Kč,“ říká Kupka.
V rámci přestavby železničního uzlu Brno vznikne nové hlavní nádraží, nový přestupní terminál Černovice a dojde k přiblížení stanice Brno-Židenice blíže k tramvajovým zastávkám. Záměr projektu byl schválen v Centrální komisi Ministerstva dopravy v dubnu 2024. „Projekt řeší novou koncepci celého metropolitního uzlu tak, aby byla zajištěna dostatečná kapacita a spolehlivost pro osobní a nákladní vlaky, včetně požadavků na zapojení vysokorychlostních tratí (VRT). Celkové náklady na tento projekt se aktuálně odhadují na 73 miliard Kč. Stavět by se mohlo začít v roce 2028, doplňuje Kupka.
Plán zahrnuje také zlepšení plavebních podmínek na Labi, klíčové projekty zahrnují plavební stupeň Děčín, splavnění do Pardubic a stabilizaci plavební dráhy v přístavu Chvaletice. Celkové náklady na tyto projekty se odhadují na desítky miliard Kč. „Zlepšení plavebních podmínek na Labi je klíčové pro zajištění spolehlivé plavby v rámci celého roku a zvýšení parametrů zaručeného ponoru. Tyto projekty jsou navrženy, aby zlepšily vodní dopravu a přispěly k ekonomickému rozvoji regionu,“ dodává ministr.
Více informací v textu i grafice naleznete na webu.
