Dálniční síť po roce 2050 se má rozrůst o 635 kilometrů
Centrální komise Ministerstva dopravy schválila studii Možnosti a příležitosti rozvoje dálniční a silniční sítě po roce 2050 jako základní vizi dalšího budování po období kolem roku 2033, kdy bude dokončena základní dálniční síť. Důraz klade na propojení krajských měst, ke snížení dopravního zatížení uzlů velkých aglomerací Prahy a Brna i ke zvýšení nabídky alternativ hlavních dálkových tras (objízdné resp. záložní v případě uzavírky apod.).
Do závěrečného hodnocení byly zahrnuty tyto koridory:
- Okruh kolem Prahy v bližší poloze (PHA I)
- Okruh kolem Prahy ve vzdálenější poloze (PHA II)
- Propojení Plzeň – Písek – Veselí/L. – Jihlava
- Propojení Jihlava – Chlumec/C.
- Propojení Jihlava – Olomouc (vzdálenější poloha od Brna)
- Jihomoravský koridor (bližší poloha od Brna)
- Brno, jihovýchodní tangenta
- Spojení Mladá Boleslav – Jičín
- Spojení Hradec Králové (D11) – Vamberk.
- Mladá Boleslav – Jičín, který by propojil dálnice D35 a D10.
- Předměřice n. L. – Vamberk, který by napojil oblast Podorlicka včetně průmyslové zóny Kvasiny.
- Brno, jihovýchodní tangenta – propojení D2 a D1 mimo MÚK Brno-jih.
Celková délka hlavních koridorů určených k dalšímu sledování je asi 540 km.
|
Hlavní koridory |
Orientační délka trasy |
|
D99 Středočeský okruh kolem Prahy (PHA I) |
205 km |
|
D20 Plzeň – Písek – Jihlava (D1) |
185 km |
|
D19 Domašov (D1) – Prostějov (D46) |
65 km |
|
D37/38 Jihlava (D1) – Chlumec/C. (D11) / Pardubice (D35) |
85 km |
Celková délka vedlejších koridorů určených k dalšímu sledování činí asi 95 km.
|
Doplňující koridory |
Orientační délka trasy |
|
I/16 Mladá Boleslav (Martinovice) - Jičín |
35 km |
|
I/81 Předměřice/L./Hr. Králové (D11) – Vamberk |
45 km |
Celkové stavební náklady bez DPH pro vyjmenované hlavní koridory lze odhadovat na 320 miliard Kč cenové úrovně roku 2021, odhad celkových nákladů na vedlejší koridory činí 40 mld. Kč. Rezort dopravy nyní zpracuje prioritizaci úseků a navržené trasy rozpracuje do většího detailu ve formě vyhledávacích studií. Většina projektů obsahuje množství rozhodnutí možných technických variant, a je třeba zajistit shodu mezi výslednou variantou a výdaji, které si zvolené řešení vyžádá.
Na projednání studie s Asociací krajů ČR a Svazem měst a obcí musí navázat diskuse se zástupci územního plánování krajů i obcí, aby mohly být jeho závěry postupně uplatňované cestou PÚR (Politika územního rozvoje), případně ÚRP (Územní rozvojový plán). Rozvoj dopravní infrastruktury bude vždy představovat významný výdaj státu, a proto je nezbytné dosáhnout toho, aby na tomto výdaji byla celospolečenská shoda.
