• O nás
• Novinky
• Newsletter
• Akce
• Památky
• Personálie
• Stavba
• Kontakt
• Skyscrapers
• Rozhovor
• KARIÉRA
• Fotogalerie
• Názory čtenářů
• Pomáháme dětem
• Partnerská sekce
• GDPR
• Akce
•  

Developeři: Zamítnutím stížnosti Čestlic hrozí zablokování rozvoje obcí

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR (NSS) zamítnout stížnost Čestlic na obstrukce při výstavbě obchodní zóny může podle Asociace developerů zásadním způsobem ovlivnit budoucí výstavbu v českých obcích mimo brownfieldy. „Zamítnutí kasační stížnosti přináší zásadní riziko pro všechny účastníky územního rozvoje, nejen developery, ale také institucionální stavitele, včetně samotných měst a obcí,“ varuje ředitel asociace Tomáš Kadeřábek.

„Sousední obec Dobřejovice nechtěla dovolit výstavbu v sousedních Čestlicích, a protože neuspěla s argumenty zásahu do svých práv a ochrany veřejného zájmu na svém území kvůli nárůstu dopravy, který nebyla schopna doložit, zvolila obstrukční metodu v podobě napadení změny územního plánu sousední obce s argumentem znehodnocení cenné zemědělské půdy,“ vysvětluje asociace. NSS rozhodl v prospěch Dobřejovic s argumentem uplatnění veřejného zájmu. /rozhodnutí NSS najdete ZDE/

„Je nyní na státu, aby se k rozhodnutí NSS postavil a učinil taková opatření, pravděpodobně legislativní, která by riziko blokace rozvoje měst a obcí minimalizovala,“ žádá asociace.

Do značné míry může totiž omezit možnost samosprávního rozhodování o území. Rozhodování soudů bude navíc individuální v každém případu a nelze jej předpokládat při úvaze o projektu. „Rozsudek dává možnost paralyzovat rozvoj obcí přes zemědělské půdní rezervy s vyšší bonitou půdy. Tím dochází k degradaci zákona o územním plánování. Pro investory, kterým jsou často obce i města, vznikne neřešitelný problém, jak je modernizovat nebo rozvíjet,“ míní Kadeřábek.

Obce se budou moci podle něj vzájemně blokovat kdykoli by mělo dojít k výstavbě na pozemcích z územních rezerv, které spadají do bonity půdy I. či II. Řada obcí má přitom územní rezervy ve svých územních plánech. Jde o území, kde obce zamýšlejí budoucí výstavbu po splnění podmínek, například vybudování potřebné infrastruktury. Na ní si přitom obce mohly vzít část z dotací EU nebo ji financovat společně se strategickým investorem obce. Bude tedy třeba vyřešit, kdo zaplatí náklady na tuto infrastrukturu.

Obce a spolu s nimi investoři (ať již privátní, nebo samosprávní či státní) se tak dostali do područí nekoncepčnosti českých zákonů a jejich novel hned dvakrát. „Stát nejdříve změnil bonitu půdy bez analýzy současného stavu a dopadů na obce. A následně fakticky odebral obcím možnost rozhodovat o územních rezervách samostatně, byť jsou již v územně plánovací dokumentaci posouzeny,“ líčí Kadeřábek s tím, že to může být problém pro stát ve snaze budovat zásadní páteřní infrastrukturu, například silnice či dálnice.

Problematické je, že půdní mapy nemusí reflektovat skutečnou situaci. Například půda v oblasti zmiňovaného záměru spadala historicky do II. a III. třídy ochrany, avšak po formálním úřednickém přeřazení, které bylo motivováno vyšším daňovým odvodem za vynětí ze Zemědělského půdního fondu, se z pozemků stala třída I. a II. Půdní mapy navíc vznikaly v 60. letech 20. století a jejich aktualizace probíhá velmi pomalým tempem, kdy je ročně zpracováno jen zhruba 1 % pozemků v ČR.

„Úředníci na základě zastaralých map rozhodují o půdě, která už zde mnohdy ani není. Na místě, které je označeno nejkvalitnější půdou tak už dávno může stát silnice, na které samozřejmě nic pěstovat nelze. I v tomto případě mapa například nereflektuje, že zde již stojí dálnice D1 nebo celá rozvojová oblast obcí Průhonice a Dobřejovice včetně výstavby nových domů,“ upozorňuje Kadeřábek.

Dalším problémem je, že je půda často splavována do nižších lokalit a toků, kde již ochrana půdy být nemusí a může být bez obav znehodnocena. Ve svazích, kde byly rozorány meze a jsou pozemky svažité, uváděná bonita také často neodpovídá realitě.

Další články k tématu 

Odběr newsletteru

Aktuality

Rychlé vyhledávání

Anketa

Fotogalerie

Kalendář akcí

Kontakt