Novinky » Města se staví proti novému stavebnímu zákonu, brzdí jejich rozvoj

Města se staví proti novému stavebnímu zákonu, brzdí jejich rozvoj

10.11.2020 | Petr Bayer

Návrh nového stavebního zákona, který projednává Poslanecká sněmovna, brzdí nadále rozvoj velkých měst v Česku, zejména při plánování. Problémy platného zákona jsou již nyní nejvíce postižena města jako Praha, Brno, Ostrava, Plzeň či Liberec, a proto více než rok jednala s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) o nutných změnách v legislativě. Uvádí to Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) ve společném prohlášení měst. MMR následně přislíbilo podporu velkým městům v posílení jejich role v oblasti územního plánování, například formou posílení pozice pověřeného zastupitele.

Nový stavební zákon podle vyjádření měst neumožňuje plánovat, jak potřebují, a nepodporuje společné plánování přesahující administrativně určené hranice. Je byrokratický a nezrychlí procesy, překážky pouze schovává či přesouvá například z územních řízení do územních plánů. Klíčovým přínosem má být rychlost povolování staveb, pro města je ale klíčová rychlost (a kvalita) plánování. Zákon nedovoluje vlastní pravidla, například Pražské stavební předpisy, které navrhuje zrušit. Rozvoj území přitom patří v Evropě do výhradní kompetence samospráv.

„Klíčem k rychlému povolování staveb je dohoda v území. Tu však mohou dělat jen samosprávy, stát ji nikdy neudělá. Nový zákon to neumožní, ale naopak zablokuje. Ke slibovanému zrychlení tak nemůže dojít, protože zákon sice nastavuje jednoduchý povolovací proces, ale na jeho začátku je ohromný balvan. Přenesení Pražských stavebních předpisů do univerzální podzákonné vyhlášky přinese nejistotu, ohrožení investic za desítky miliard a vrácení Prahy o 15 let zpět. V jedné univerzální vyhlášce není ani možné vyhovět nárokům podle místních specifik jednotlivých měst,“ říká 1. náměstek primátora hl. m. Prahy Petr Hlaváček.

Kompromisní varianta je ta, že do pozměňovacího návrhu MMR zapracuje možnost vydat speciální stavební předpisy zatím pro velká metropolitní města Prahu, Brno a Ostravu s tím, že budou jistou formou pilotního testování. „Jsou to tři největší metropole, mají nejvíce obyvatel i nejhustší zástavbu, a zároveň jsou z pohledu územního plánování velmi specifické, takže bude pro ministerstvo přínosné pozorovat, jak se tvorba specifických stavebních předpisů bude v jednotlivých metropolitních městech vyvíjet,“ říká ministryně Klára Dostálová. V případě, že se speciální stavební předpisy osvědčí, je ministerstvo ochotno přistoupit na rozšíření o další města.

Jaká řešení navrhují města?

Doplnění paragrafu o tom, že statutární města mohou mít vlastní městské stavební předpisy. Ministerstvo je totiž odtrženo od denní agendy a reality měst a nemůže umět tato pravidla správně nastavit. A ze stejných důvodů by městům mělo umožnit mít územní plány, které budou odpovídat jejich potřebám a nenastavovat pravidla na „univerzální ideální obec“, jak je tomu dnes. Je to nesmyslný experiment a je hloupost v něm pokračovat.
Všechny procesy územního plánování si řídí sama města, neřídí je stát jako doposud. Přinese to jak zrychlení a zefektivnění celého procesu, tak i zkvalitnění vystavěného prostředí.
Ponechat možnost dokončit již rozdělanou práci na územních plánech největších českých měst. Města jako Praha, Brno nebo Liberec by pak nemusela zahodit několikaletou práci a znovu přepravovávat klíčové dokumenty.

BRNO

„V případě návrhu nového stavebního zákona se jedná o zmařenou příležitost. Například Pražské stavební předpisy jsou odbornou veřejností vnímány pozitivně, jako krok správným směrem. Statutární města ČR si naopak přála rozšířit možnost vydávat vlastní městské stavební předpisy, aby mohla reagovat na individuální situaci měst. Toto bylo opakovaně komunikováno i na jednáních s ministerstvem. MMR prosby praxe nevyslyšelo, naopak ruší i Pražské stavební předpisy. Prosadilo tak úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné,“ říká ředitel brněnské Kanceláře architekta města Michal Sedláček.

PLZEŇ

„Návrh nového stavební zákon, bohužel, nereflektuje rozdílné potřeby jednotlivých měst. Je na první pohled naprosto zřejmé, že jednotlivá města či obce jsou různorodá a mají specifické potřeby, nelze srovnávat malou obec s velkým městem. Plzeň má nový, moderně koncipovaný územní plán, který dokázal zohlednit charakter města a jeho potřeby, a přitom naplnit zákonné požadavky. Už 4 roky slouží bez problémů pro rozhodování a není nejmenších důvodů jej novým stavebním zákonem rušit. Jsme přesvědčeni, že standardizace všech územních plánů nepřinese jakékoliv pozitivum. Naopak je nezbytné posílit roli samosprávy v části územního plánování tak, aby mohla pořizovat pro své potřeby územně plánovací dokumentace (ÚPD) a územně plánovacích podklady (ÚPP). Posílení role státní správy v oblasti územního plánování je krokem zpět. Města či obce, oproti státu, nejlépe znají své potřeby v územním plánování, proto má územní plánování být v rukou samospráv,“ říká náměstek primátora města Plzně Pavel Šindelář.

LIBEREC

„V případě města Liberec může naše město přijít o bezmála 10letou práci na přípravě nového územního plánu. Může dojít k jeho přepracování a tím znejistění plánovaných investic, investorů, kvalitativního rozvoje obce a dalších důležitých procesů ve městě. Dále o pozastavení příprav koncepce prostupnosti městské krajiny a všech majetkoprávních operací s tímto tématem spojených. Jsou to všechno procesy dlouhodobé a velmi zásadní, přinášející výraznou přidanou hodnotu pro obec. Město Liberec má díky své morfologii a krajinnému kontextu množství výrazných atypických prvků ve struktuře města a nelze zde uplatňovat jednotnou šablonu pro „univerzální obec“. Důsledkem obecného předpisu jsou urbanistické absurdní jevy. Těmito zásahy neodvratně ničíme naši městskou krajinu a degradujeme staleté úsilí předchozích generací. Proto velmi apelujeme na možnost aplikace vlastních městských stavebních předpisů umožňujících kvalitativní rozvoj města,“ říká vedoucí Kanceláře architektury města Jiří Janďourek.

JIHLAVA

„Deklarovaný smysl nového Stavebního zákona, a to zejména zkrácení doby přípravy staveb, se silně degraduje neschopností tohoto zákona podpořit pozici samospráv v rámci řízení při ochraně a prosazení jejich potřeb. Zároveň ani tento zákon nedokázal podpořit dlouhodobou snahu měst a obcí při prosazení potřeby zvyšování urbánní kvality měst. Zmínka o politice architektury a stavební kultury je tak jen plácnutím do vody. Je potřeba daleko více posílit individuální snahy měst vedoucí k účinné vymahatelnosti urbanistické a architektonické kvality projektů. Neopomenutelným problémem, který pak exponenciálně degraduje celý proces tvorby měst a jejich ekonomickou udržitelnost, je neschopnost zákona odpovídající finanční kooperace žadatelů o změnu územního plánu při zhodnocování jejich pozemků.

Pokud se tyto základní tři body nedokáží implementovat do úvodních paragrafů Stavebního zákona, pak zde máme opět pouze akademický dokument nereagující na faktické problémy současných měst. A rozhodně nepřinese zkrácení stavebního řízení,“ říká náměstek primátorky města Jihlavy Vít Zeman.

Budoucnost je ve městech

Ve městech na celém světě bude žít do roku 2050 přibližně 70 % všech obyvatel (dnes 55 %). V Evropě je to dnes 74 % a v roce 2050 očekáváme cca 84 %. Role měst bude stále důležitější. Města jsou a budou motory ekonomiky a ve své flexibilitě dávno předčila formu národních států. Moudré státy naslouchají tomu, co města trápí a snaží se jim vyjít vstříc. Vydělávají na tom. Pokud budou ekonomicky prosperovat velká města ČR, budou zároveň s nimi prosperovat i okolní regiony. Je to společný veřejný zájem.

Městské (Pražské) stavební předpisy se věnují specifickým problémům města, spojených zejména s rozpadem městské struktury a expanzí města do krajiny. Umožňují vytvářet kompaktní obytné čtvrti, jako jsou populární Vinohrady, Letná nebo Dejvice. O možnost formulování vlastních stavebních předpisů podle reálných potřeb usilují i ostatní města. Nový stavební zákon to odmítá, zavádí jednotný celostátní předpis a připouští jen omezenou a prakticky nepoužitelnou možnost odchylek v územním plánu. V případě chystaných pražských čtvrtí na stávajících brownfieldech, jako jsou Bubny-Zátory či Nákladové nádraží Žižkov jsou tímto přístupem ohroženy investiční projekty za stovky miliard korun.

Toto prohlášení podporují:

Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy (Piráti)

Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy (TOP 09 a STAN – Spojené síly pro Prahu)

Petr Hladík, 1. náměstek primátorky města Brna (KDU-ČSL)

Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora města Ostravy (ANO)

Pavel Šindelář, náměstek primátora města Plzně (ODS)

Jaroslav Zámečník, primátor města Liberec (Starostové pro Liberecký kraj)

Vít Zeman, náměstek primátorky města Jihlavy (Žijeme Jihlavou!)

Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Michal Sedláček, ředitel Kanceláře architekta města Brno

Ondřej Vysloužil, ředitel Městského ateliéru prostorového plánování a architektury Ostrava

Jiří Janďourek, vedoucí Kanceláře architektury města Liberec

Další články k tématu

Petr Bayer
Jilemnického 2238 53002 Pardubice Česká republika
mobil:	+420 602 309 872
e-mail:	bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz

Města se staví proti novému stavebnímu zákonu, brzdí jejich rozvoj

Odběr newsletteru

Aktuality

Rychlé vyhledávání

Anketa

Fotogalerie

Kalendář akcí

Kontakt