Novinky » Modernizační fond nabídne až 120 miliard, také na revitalizaci brownfieldů

Modernizační fond nabídne až 120 miliard, také na revitalizaci brownfieldů

07.11.2019 | Petr Bayer

Stát připravuje Národní strategii regenerace brownfieldů, jejímž cílem je nabídnout jednotný přístup státu k revitalizaci rozvojových území především s ohledem na nadcházející plánovací období EU a její Modernizační fond. Z toho by ČR mohla vyčerpat až 120 miliard korun z emisních povolenek, uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková na konferenci Šetrné budovy 2019, kterou Česká rada pro šetrné budovy uspořádala v Praze.

Problémem na straně státu, který brzdí větší revitalizaci brownfieldů, je nyní roztříštěnost podpor. „Politici a jejich strategie ne vždy udržují krok s množstvím změn, které dnes zažíváme,“ poznamenal známý americký urbanista Mark Johnson s tím, že USA má zkušenosti s revitalizací brownfieldů a podstatná je hlavně spolupráce všech aktérů. To se však zatím v ČR úplně neděje.

Ke konci loňského roku bylo v Praze přibližně 1400 hektarů nevyužitých brownfieldů. Ty se těší velké pozornosti ze strany developerů, kteří plánují vybudovat převážně rezidenční a kancelářské budovy. Na budoucnost těchto částí měst mají vliv nejen developeři, kteří ve většině případů dosud investovali s krátkodobým výhledem, ale také architekti a projektanti staveb. Kvalitní a stavebně hodnotné budovy mohou přežít několik generací.

Právě architektura a mix funkcí jsou nástroje, které zabrání vzniku brownfieldů druhé generace. V řadě západních zemí, USA i ČR monofunkčně zastavěná velká území po čase přestala sloužit. „Dnes je třeba města budovat v souladu s přírodou, udržitelně,“ míní Johnson. „Podstatné je, jak mohou naše nové zásahy do brownfieldů pomoci znovu interpretovat existující městskou strukturu a přinést novou identitu,“ poznamenal britský architekt Bernard Storch z ateliéru PLP Architecture. Ten stojí za jednou z „nejzelenějších“ budov světa, amsterdamskou centrálou Deloitte The Edge.

Při revitalizaci zanedbaných území je třeba klást důraz na šetrné technologie, co největší podíl zeleně, rozumnou hustotu zástavby, vegetační střechy a šetrné hospodaření s dešťovou a odpadní vodou. Na současných brownfieldech totiž budujeme města pro budoucnost. Johnson při jejich revitalizaci klade důraz také na sociální rozměr. Například na velkém brownfieldu po uzavřeném letišti Stepleton dnes v zeleném živém městě žije 50 tisíc lidí hlavně díky tomu, že se všichni zainteresovaní včetně vedení města shodli na tom, že do místa chtějí přilákat především mladé rodiny a tomu Johnson uzpůsobil celý urbanismus nové čtvrti.

Další články k tématu