Novinky » Na výstavbu středisek IZS má jít více než 13 miliard korun

Na výstavbu středisek IZS má jít více než 13 miliard korun

05.05.2021 | Petr Bayer Aktualizováno: 11.05.2021

Přes 13 miliard korun má být v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) investováno v následujících letech do budování středisek Integrovaných záchranných systémů v Česku. Ke konci dubna podpořil IROP 510 projektů za téměř pět miliard korun, z toho je již 439 projektů za 4,3 miliardy korun dokončeno. Největší podíl finančních prostředků ze složek IZS získali profesionální a dobrovolní hasiči, a to 80 %. Uvádí to Ministerstvo pro místní rozvoj.

Na programové období IROP 2021 - 2027 se pro hasiče, policisty a záchranáře předpokládá částka kolem 9,4 miliardy Kč. Finanční prostředky budou určeny k posílení ochrany obyvatelstva na hrozby a změny klimatu. Podpora bude určena na výstavbu a modernizaci výcvikových a vzdělávacích středisek, modernizaci jednotného systému varování obyvatelstva, výstavbu a modernizaci strategicky významných ICT systémů základních složek IZS. Program se nyní projednává v Bruselu, parametry podpory a harmonogram výzev budou známy na podzim 2021.

V současnosti mohou složky IZS žádat o podporu z nově vyhlášených výzev IROP, které jsou financovány z nástroje REACT-EU, určených ke snížení dopadů pandemie covid-19. Na IZS byly vyčleněny přes 4 miliardy korun, které putují na modernizaci stanic a vzdělávacích a výcvikových středisek, vybavení technikou, ochrannými prostředky nebo pořízení informačních technologií.

Nový objekt například nedávno získali členové Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. IROP poskytl téměř 117 milionů korun, až do loňska měla jednotka zázemí ve staré budově z roku 1961. Za tři a půl roku vedle původní budovy vyrostla přístavba. „Prostory byly pro současné potřeby nevyhovující. Také skladové a dílenské prostory byly zcela nedostatečné, chyběly i prostory pro garážování techniky,“ říká koordinátorka HZS Zlínského kraje Kateřina Spieglová.

Hasiči ve Zlíně získali k dispozici moderní místnosti pro nepřetržitou denní i noční pohotovost, novou kuchyni s jídelnou nebo šatny a sociální zařízení. Modernizační projekt zahrnoval i vybudování technologických místností nezbytných pro vyhlašování poplachu a chod stanice, včetně výměny vzduchu a zásobování energiemi. Součástí přístavby jsou i sklady potřebného materiálu, včetně ochranných pracovních a dezinfekčních prostředků. Ani technika už nestojí venku na mrazech, v dešti či horku, ale chrání ji vnitřní garáže, což znamená nemalou úsporu nákladů na servis a údržbu.

Také Zdravotnická záchranná služba Zlínského kraje využila možnosti, jak zvýšit kvalitu záchranných prací a připravit se na zvládání mimořádných událostí s podporou zdrojů z IROP. S příspěvkem 17,5 milionů korun vyrostla nástavba vzdělávacího a výcvikového střediska, jeho vybavení stálo dalších sedm milionů korun. Za dalších 52 milionů korun pořídila záchranná služba nová sanitní vozidla, techniku a přístroje.
„Původní prostory umožnily proškolit maximálně 40 osob, realizací projektu došlo ke zvýšení kapacity až na 80 osob,“ říká Martin Prusenovský z Krajského úřadu Zlínského kraje. Za rok nyní zvládnout proškolit až 3600 lidí.

Mimo jiné zde vybudovali samostatné pracoviště pro multifunkční resuscitační trenažér, který umožňuje monitorovat celý proces výcviku i okamžité vyhodnocení. Resuscitační trenažér SimMan 3G je častým zdrojem rozruchu. „Svými aktivními výstupy ‒ pláč, kašel, smích, hlasové projevy nespokojenosti ‒ dokázal vystrašit nejednoho účastníka školení,“ popisuje Prusenovský.

Kromě modelu člověka dostala vzdělávací zařízení nejen ve Zlíně, ale i v Kroměříži, Uherském Hradišti, Vsetíně a Valašském Meziříčí trenažéry simulující reálné podmínky lidského těla a zdravotních komplikací jak u dospělých, tak i dětí a novorozenců. Dotace na techniku umožnila pořídit terénní sanitní vozidla, přístroje pro nepřímou srdeční masáž či umělou plicní ventilaci či klimatizační jednotky.

I když všechny zmiňované projekty na Zlínsku odstartovaly ještě před koronavirovou pandemií, výrazně přispěly k jejímu zvládnutí. „Oddělením prostor pro výjezdovou směnu a pro ostatní příslušníky a zaměstnance se značně eliminovalo riziko přenosu nemoci a výrazně pomohlo k zachování akceschopnosti jednotky,“ líčí Spieglová. Ti například pomáhali kraji rozvážet ochranné a dezinfekční prostředky pro obce, potravinové banky, krajskou hygienu i další organizace, nebo pomáhali při testování obyvatel.