Ostrava zná novou podobu krematoria, stát má 200 mil. Kč
Město Ostrava pokračuje v přípravách rozsáhlé rekonstrukce krematoria v areálu Ústředního hřbitova Slezské Ostravy z roku 1970. Budoucí podoba pietního místa vzešla z architektonické soutěže. Náklady se odhadují na 200 milionů korun bez DPH. Rekonstrukce se předpokládá v letech 2026 či 2027, potrvá asi 2 roky.
Z 11 prací byl vybrán návrh společnosti Meerkatelier, jehož řešení respektuje původní podobu budovy, přináší však modernizaci. V letošním roce by měla být dokončena projektová dokumentace. „Záměrem je změna stavby spočívající v přístavbách, nástavbách, zvýšení atik i dalších stavebních úpravách krematoria. Zázemí pro smuteční hosty budou odstraněna a nahrazena přístavbami. Přístavbou je také kryté sloupořadí, přístupová schodiště a rampy v přední části a zvětšení přestřešení hospodářského dvora v zadní části krematoria. Budova krematoria by po úpravách měla vypadat jako novostavba, několik objektů bude spojeno vizuálně v jeden celek a bude reprezentativní a důstojné. Převážná část technologického zařízení, s výjimkou kremačních linek a rozvodů kanalizace, bude nově pořízena. Scházet nebude nové požárně bezpečnostní zařízení či audiovizuální technika,“ popisuje náměstek primátora Břetislav Riger.
Konečná vnější podoba budovy krematoria je založena na kombinaci ploch prosklených a betonových ve světle šedé barvě. Objemově vynikají zejména smuteční síně, ústřední a boční, jejich velkoplošné prosklení je výrazně lemováno a redukováno pomocí slunolamů. Součástí rekonstrukce jsou úpravy parteru v okolí budovy, zejména v její veřejné vstupní části. Během rekonstrukce bude zachován provoz krematoria.
Zapotřebí jsou též úpravy k úsporám energií. „Řešena je instalace fotovoltaické elektrárny i hospodárné nakládání s vodami v krajině, nově bude zřízena retenční nádrž, zachycující srážkové vody ze všech střech s následným využitím na zálivku zeleně v parteru krematoria a jako zdroj vody pro vodní prvek, který bude rovněž nově vybudován. Řešeny jsou i úpravy v podobě nových parkovacích míst pro smuteční hosty, rekonstrukce kanalizační stoky v celkové délce 495 metrů bezvýkopovou sanací – zatažením bezešvého rukávce, rozšíření zpevněných ploch dvora a další,“ líčí náměstek pro životní prostředí Aleš Boháč.
V roce 1921 vyzval městský stavební úřad k vypracování plánů pražského architekta Františka Mencla, úkolu se zhostil s architektem Vlastislavem Hofmanem. V letech 1931 a 1932 bylo krematorium doplněno o kolumbárium. V 50. letech minulého století bylo rozhodnuto o zrušení městského hřbitova. Unikátní kubistická stavba byla v roce 1979 zdemolována. Dnes je v této lokalitě sad Dr. Milady Horákové.
