Novinky » Plocha průmyslových a skladových hal v ČR překoná v červnu 10 milionů m2

Plocha průmyslových a skladových hal v ČR překoná v červnu 10 milionů m2

31.05.2022 | Petr Bayer

Magickou hranici 10 milionů čtverečních metrů pronajímatelných ploch překoná na přelomu května a června nabídka průmyslových prostor v ČR. Je přitom vysoce pravděpodobné, že nejpozději do začátku roku 2023 přibude další necelý milion m²výrobních a skladových hal. Stále vyšší podíl zaujímá regenerace brownfieldů nebo modernizace starších industriálních objektů a areálů. Trendem je výstavba nízkoenergetických budov s důrazem na šetrný přístup k životnímu prostředí, v kombinaci s dalšími instalacemi obnovitelných zdrojů energie.

„Třetím trendem je rostoucí přidaná hodnota nájemců v klíčových projektech. Nejde o montovny, ale provozy unikátní zaměřením nebo napojením na vysoké školy, aplikovaný výzkum či inovace,“ říká ředitel 108 Agency Jakub Holec. Příkladem jsou vícepatrový logistický hubu Amazonu v Kojetíně, jenž vzniká na místě bývalého cukrovaru, nebo investice 4,5 miliardy Kč americké firmy Ball do nového závodu na výrobu recyklovatelných plechovek v Plzni.

Právě výroba hraje v poptávce po industriálních prostorech stále velmi významnou roli. Na celkových pronájmech se podle odhadu 108 Agency podílela od začátku roku 2021 do konce března letošního roku 25 %. Výrobní nebo technologické firmy figurují i v nájemním mixu průmyslových parků, díky jejichž dokončení dochází k překonání hranice 10 milionů m². Jde o VGP Kladno (hala B), Urbanity Park Tachov (hala Gama), VGP Park Olomouc (hala F1), CTPark Aš (hala A3 ve stavu shell and core), CTPark Kadaň (hala KA6), LogPoint Jihlava či hala DC3 v Prologis Parku Brno.

Developeři se pouštějí do výstavby a přípravy nových projektů i přes řadu limitujících faktorů. Vedle rostoucí ceny stavebních materiálů a prací k nim patří vzrůstající a do budoucna nejistá cena energií, inflace nebo přísnější požadavky spojené s dopady na životní prostředí a celkovou udržitelnost výstavby i provozu objektů. Developerskou aktivitu však stimuluje neslábnoucí poptávka nájemců, a to i přes korekci růstu segmentu e-commerce.

„Podmínky nahrávají větším developerským firmám se silným kapitálovým zázemím. Očekávané ochlazení trhu v posledním kvartálu letošního roku, dané i dopady válečného konfliktu na Ukrajině, se odrazí nejen na spekulativní výstavbě. S ohledem na přetrvávající poptávku firem a mizivé procento neobsazenosti jsou nadále ve výstavbě projekty se souhrnnou výměrou přes 1,1 milionů m²,“ líčí analytik 108 Agency Michal Bílý. Vzhledem k množství rozvojových pozemků nebo starších či nevyužívaných areálů lze očekávat, že rekordní stavební aktivita i přes momentální překážky nepoleví.

Největší nabídkou pronajímatelných industriálních prostor v rámci Visegradské 4 nadále disponuje s 24 mil. m² Polsko. Následuje ČR s 10 mil. m². Slovenský trh dosáhl v 1. čtvrtletí 3,3 mil. m² a maďarský 2,4 mil. m². K největším areálům dokončeným v posledních 12 letech v ČR patří například CTPark Bor u Plzně, CTPark Brno a P3 Prague Horní Počernice, Prologis Park Prague-Jirny, CTPark Ostrava či Prologis Park Prague-Rudná.

„Naše průmyslovo-logistické parky rostou společně s našimi nájemci, kteří v nich významně expandují. V parcích vznikají sofistikované dodavatelsko-odběratelské řetězce i moderní výrobní závody. Výkonnost českého trhu průmyslových prostor je do značné míry ekvivalentem stavu celé tuzemské ekonomiky. Podle aktuální situace se nachází stále ve velmi dobré kondici, neboť se daří lákat i významné zahraniční společnosti,“ podotýká Jakub Kodr ze společnosti CTP.

Nejsilnějším rokem ve výstavbě byl rok 2018, kdy bylo na trh dodáno téměř 800 tisíc m² nových průmyslových ploch. Z hlediska poptávky byl rekordní loňský rok, kdy čistá realizovaná poptávka činila 1,58 mil. m². V roce 2020 a 2021 na trh vstoupilo několik nových developerů jako například Garbe či GLP. Trh průmyslových nemovitostí tak bez ohledu na fluktuace roste. Podobný vývoj bude s největší pravděpodobností pokračovat nadále. Velký vliv na budoucí situaci však bude mít legislativa související s udržitelností a pravidly pro výstavbu, a to jak na národní, tak na evropské úrovni.

Další články k tématu