Novinky » Průzkum: Obce chtějí budovat „modrozelenou“ infrastrukturu, developeři mají přispívat

Průzkum: Obce chtějí budovat „modrozelenou“ infrastrukturu, developeři mají přispívat

08.10.2020 | Petr Bayer

Téměř polovina obcí (47 %) plánuje tzv. modrozelenou infrastrukturu, k níž patří využívání dešťové vody či výsadba zeleně. Čtvrtina už tato opatření realizovala. Pouze 9 % obcí však požadovalo tyto prvky v projektech soukromých investorů. Nejčastější opatření jsou sázení stromů, zasakovací plochy, zařízení pro zadržování a hospodaření s dešťovou vodou, další městská zeleň. Vyplývá to z průzkumu mezi 250 obcemi, který uskutečnil Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti.

Z 230 doručených odpovědí, mezi kterými odpovídaly především obce sdružené v Národní síti Zdravých měst a prostřednictvím Národní sítě Místních akčních skupin, dále vyplynulo, že třetina respondentů považuje za vhodné od určité velikosti projektu stanovit soukromým investorům povinný příspěvek na budování modrozelené infrastruktury.

Podle průzkumu 64 % obcí popisuje problémy ohledně výsadby stromů. Jde nejčastěji o kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek prostředků na následnou péči, anebo nedostatek vhodných prostor pro výsadbu. Čtvrtina na tyto problémy nenaráží, v 10 % případů si výsadbu nepřejí obyvatelé obce, nejčastěji kvůli kolizi s parkovacími místy.

Zachytávání a využívání dešťové a šedé (použité) vody často brání nedostatek „osvícených“ projektantů a vyšší investiční výdaje. Podle obcí by pomohla přesná definice užitkové vody ve vyhlášce a stanovení jasných pravidel pro využití šedé vody a vody zadržené v opláštění budovy nebo na přilehlé zpevněné ploše. Zařadit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvůli riziku vysoké finanční kompenzace vlastníkům pozemků, které by tak byly převedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldů a malou ochotou majitelů na takových pozemcích stavět.

“Vysokou míru shody ukázal průzkum v potřebě upravit nově vztah mezi technickou infrastrukturou a zelení. Technické řešení koexistence inženýrských sítí a kořenů stromů již známe, normy a legislativa jsou však pozadu. Druhá oblast, která je pro obce prioritní, jsou nové zdroje pro financování modrozelené infrastruktury. Transparentní zapojení soukromých investorů by se mělo propsat do legislativy co nejdříve,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

“U větších stavebních projektů je ideální, pokud se samospráva dohodne s developerem na spolupráci. Cílem by měla být dohoda na opatřeních, která zajistí kvalitní život lidem v obci i budoucím uživatelům stavebních projektů. Jedním z nástrojů mohou být zásady pro developery, s nimiž máme zkušenosti z Jihlavy či Svazu městských částí hlavního města Prahy. Také kvalitní zpracování regulativů v rámci územního plánování a transparentní vztahy na obci směřující k rychlému povolení záměru jsou pro pozitivní posuny ve stavebnictví důležité. Věřím, že brzy vytvoříme společenské klima podporující férovou spolupráci developerů a samospráv ku prospěchu nás všech,” uvedl Pavel Franc ředitel Frank Bold Advokáti, kteří se dlouhodobě zaměřují projekty z oblasti udržitelného stavitelství.

“V asociacích, jako je Národní síť Zdravých měst, mohou obce sdílet zkušenosti a předávat dobré, ale i špatné příklady a jejich řešení. S odborníky, ať už to jsou experti a praktici na dané téma, jako je právě modrozelená infrastruktura, či zkušení právníci, to jde vždy lépe,” doplňuje ředitel asociace NSZM ČR Petr Švec. “Obce v území Místních akčních skupin si většinou uvědomují důležitost lepšího hospodaření s vodou a péče o zeleň. I proto naše pracovní skupina pro životní prostředí vytvořila manuál, který pomáhá samosprávám realizovat projekty v souladu s trendy a požadavky na modrozelenou infrastrukturu,” uzavřel Marek Hartych z Národní sítě MAS ČR.

Další články k tématu