Stavba D11 z Jaroměře na Polsko začne v roce 2020

11.04.2016 | Petr Bayer

ČR chce urychlit výstavbu dálnice D11 vzhledem k napojení na polskou S3, která je v pokročilejším stádiu realizace. Prioritou je stavba dvou úseků z Hradce Králové do Smiřic a dále do Jaroměře. Realizace navazujících úseků D11 Jaroměř – Trutnov – státní hranice s Polskem je závislá na dosud nevydaném územním rozhodnutí a bude zahájena s největší pravděpodobností až v roce 2020, informuje Ministerstvo dopravy.

Projekt výstavby a propojení dálnice D11 a rychlostní silnice S3 mezi ČR a Polskem je zařazen do hlavní evropské dopravní sítě TEN-T a je podporován ústředními i regionálními institucemi obou zemí. „Česká a polská strana má zájem využít pro projekt D11-S3 finančních prostředků EU z nástroje CEF na kofinancování výstavby přeshraničních úseků na obou stranách hranice,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok po jednání s polským ministrem infrastruktury a výstavby Andrzejem Adamczykem. Příprava stavby hraničního úseku S3 je na polské straně v pokročilejším stádiu než v ČR a jeho realizace je rozvržena do čtyř etap. Stavby na obou stranách příhraničních úseků mají být podle smluvního ujednání dokončeny souběžně.

Ťok jednal ve Varšavě rovněž o splavnění řek Odry, Dunaje a Labe s ministrem námořního hospodářství a vnitrozemské plavby Markem Gróbarczykem. „V těchto dnech jsme dokončili výběrové řízení pro konsorcium, které chystá studii uskutečnitelnosti pro kanál DOL. Rádi bychom zvážili, zda je to ekonomicky výhodné, abychom se mohli s projektem posunout dál. Vytvoříme zároveň s polskými kolegy pracovní skupinu, která bude řešit vodní cestu z Ostravy do Koźle v návaznosti na splavnění Odry,“ přiblížil Ťok. Hlavní pozornost polského ministerstva se soustřeďuje na splavnění Odry na IV. stupeň. Polsko připravuje přistoupení k Evropské dohodě o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu.

Jedním z témat byla taky spolupráce s vysokou námořní školou ve Štětíně. „Na Ministerstvu dopravy evidujeme přes 20 tisíc námořníků, většina z nich jezdí bohužel na lodích jiných států a většina z nich vystudovala ve Štětíně námořní akademii. O tom, že bychom znova udělali české námořní loďstvo, jsme neuvažovali. Spolupráce se štětínskou námořní školou je zajímavá, o říční a námořní dopravu je v ČR zájem, studenti jsou a možná by bylo vhodné tuto spolupráci dohodnout,“ uzavřel Ťok.

Další články k tématu