Novinky » V ČR je pronajímáno 223 tisíc investičních bytů, 10 % ze všech

V ČR je pronajímáno 223 tisíc investičních bytů, 10 % ze všech

03.05.2023 | Petr Bayer

V Česku je pronajímáno přibližně 223 tisíc investičních bytů, které vlastní zhruba 71 tisíc majitelů. Většina se nachází v bytových domech, ve kterých je kolem 2,4 milionu bytů, zhruba 10 % bytů v ČR je tak investičně pronajímáno. „Při zpracování jsme vycházeli z analýzy dat katastrálních úřadů po celém Česku. Nejvíce investičních bytů se nachází v Praze a ve Středočeském kraji,“ říká jednatel Dataligence Milan Roček.

Za investiční lze podle studie považovat byt, jehož majitel vlastní alespoň tři bytové jednotky „V analýze jsme se věnovali především fyzickým osobám, které vlastní alespoň 3 bytové jednotky. Jednu jsme odečetli, protože předpokládáme, že v ní bydlí. K tomu jsme připočetli majitele bytových domů a 30 % bytů ze skupiny majitelů, kteří vlastní dva byty,“ vysvětluje Roček. „Analýza nám pomáhá jako podklad ke spuštění nové Platformy individuálních pronajímatelů (PIP). Má ambici pod Asociací nájemního bydlení (ANB) majitelům investičních bytů poskytnout základní know-how servis a zastupovat jejich zájmy,“ říká viceprezident Asociace Tomáš Kašpar.

ANB sdružuje velké institucionální pronajímatele bytů, kteří mají ve správě v Česku kolem 55 000 nájemních bytů. „Touto aktivitou chceme pomoci drobným provozovatelům investičních bytů a nadále kultivovat trh s nájemním bydlením,“ líčí Kašpar. „Je řada povinností, které stát nově chystá i pro tyto drobné majitele bytů. Jde například o instalaci dálkových odečtů spotřeby tepla nebo změnu složitého a zdlouhavého procesu řešení neplatičů nájemného,“ doplňuje viceprezident ANB Jan Rafaj.

Ze studie mj. vyplynulo, že nejvýznamnější počet bytů nabízených v Česku ke komerčnímu nájemnímu bydlení tvoří byty, které si koupily do osobního vlastnictví fyzické osoby. Buď si byty koupili čistě na pronájem jakou současný přivýdělek nebo kvůli budoucnosti jako bydlení pro děti nebo svůj vlastní důchodový pilíř. „Tato část nabídky nájemního bydlení vznikla přirozeně, bez vnějších zásahů a pobídek a je plošně rozložená po celém území. Netvoří tak koncentrované shluky umístěné na jednom místě, jako je tomu například u velkých pronajímatelů, kteří vlastní významná portfolia bytů, koncentrovaná v jedné lokalitě,“ míní Roček.

Velká část nabídky nájemního bydlení je tvořena lidmi ze střední třídy, kteří mají příjmy, aby si mohli takovouto nemovitost pořídit, často s pomocí hypotéky. „Typický majitel investičního bytu je středoškolák či spíše vysokoškolák z většího města a věkem 45+. Častěji se do investování do bytů zapojují i ženy,“ popisuje člen prezidia ANB Jakub Vysocký.

S nabídkou nájemních bytů souvisí i dostupnost bydlení v Česku, kde žije 80 % lidí ve vlastním bydlení a zhruba 20 % v nájemním. Vysoké úrokové sazby procento nájemního bydlení nyní zvyšuje. „Jsem přesvědčen, že nájemní bydlení je stále dostupné. Evropa se snaží řídit pravidlem, že by obyvatel neměl vydávat za bydlení více než 30 % hrubého výdělku. Například v Praze to při průměrném příjmu znamená zhruba 16 000 Kč pro osobu. Na čisté nájemné zbývá asi 12 000 Kč. Protože je v Praze průměrná cena nájmu 400 Kč/m², může si jedna osoba pořídit byt 30 m², většinou i vybavený. To je pro jednoho člověka byt 1+kk. Pro dvě osoby už to může být až 60 m². Jinou problematikou může být reálná fyzická dostupnost. Zde se může stát, že byty nebudou. Například proto, že se nestaví. Touto optikou považuji právě nájemní bydlení v Česku za cestu, kterou by se i stát ve své podpoře měl vydat,“ uzavírá Kašpar.

Další články k tématu