V ČR jsou statisíce prázdných bytů, na rekonstrukce má jít přes 8 miliard Kč
Počet dlouhodobě neobydlených bytů v bytových domech v Česku se od roku 2011 zvýšil o zhruba 40 % na 200 tisíc. Vyplývá to z nové studie Ministerstva pro místní rozvoj. Mezi důvody je také nevyhovující technický stav nemovitostí, resort proto zajistil z evropských zdrojů přes 8 miliard korun, které bude možné využít i na rekonstrukce. Prázdné byty má pomoci vrátit na trh také navrhovaný zákon o podpoře v bydlení.
Podle posledního Sčítání domů a bytů 2021 se v Česku nachází celkem až 860 tisíc neobydlených bytů. Tento počet se za posledních 30 let zdvojnásobil. Zhruba 70 % z těchto bytů se nachází v rodinných domech. Podle expertního odhadu MMR je skutečně dlouhodobě neobydlených bytů asi 577 tisíc, z toho 200 tisíc v bytových domech.
„Počet dlouhodobě neobydlených bytů v bytových domech se vyrovnal nové výstavbě za posledních 10 let. Výrazně to prohlubuje krizi bydlení, je to další důkaz, že jen výstavba dostupnost bydlení nezvýší. V reformě Bydlení pro život proto podpoříme například rekonstrukce a pokusíme se snížit riziko spojené s pronajímáním bytů,“ říká ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Na druhou stranu 21 % dlouhodobě neobývaných bytů se nachází v bytových domech, které vznikly nebo prošly rekonstrukcí po roce 2001. Podle analýzy zčásti může jít o investiční byty nebo se mohou nabízet pro krátkodobé ubytování. „Jsme v situaci, kdy se investorům vyplatí část bytů nenabízet k nájmu. V návrhu zákona o podpoře v bydlení proto máme i systém garancí a asistence pro ohrožené domácnosti. Když se do něj majitelé dobrovolně zapojí, výrazně se jim sníží riziko spojené s pronajímáním. Je to protržní recept, který například na Ostravsku, v Plzni nebo Brně už dobře funguje. Rádi bychom takto na trh dostali každý rok až 2 tisíce soukromých bytů,“ dodává Bartoš.
Obce mají ve vlastnictví téměř 13 tisíc dlouhodobě neobydlených bytů v bytových domech. Asi 9500 z nich neprošlo od roku 1990 rekonstrukcí, a to hlavně ve velkých městech. Menší jsou na tom výrazně lépe – téměř polovina bytů postavených nebo opravených po roce 1990 se nachází v obcích s méně než 5 tisíci obyvateli.
Studie přináší také doporučení pro budoucí sběr dat o bytovém fondu a přehled nástrojů, které se pro aktivaci dlouhodobě neobydlených bytů používají v zahraničí. „Postupně doháníme dluh předchozích vlád, například s Českým statistickým úřadem pracujeme na vzniku registru bytového fondu,“ uzavírá Bartoš.
