úvod | tisk | napište nám |
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.

Veřejné stavby se soutěží stále na nejnižší cenu, kvalita tím trpí

29.08.2018  |  Petr Bayer

Rozhodujícím kritériem při zadávání veřejných zakázek stále zůstává nejnižší cena, v praxi to často znamená jejich realizaci v nižší kvalitě, než byla požadována. Výstavbu v krajích nejvíce komplikují složité procesy úřadů, občanská sdružení a problémy s výkupem pozemků. Vyplývá to ze Studie veřejné správy 2018 zpracované CEEC Research.

 

Při zadávání veřejných zakázek aktuálně rozhoduje stále v největší míře (45 %) pouze cena, 42 % zástupců veřejné správy uvedlo, že i kvalita provedení je při výběru dodavatele důležitá, avšak nesmí přitom dojít k navýšení ceny zakázky. Pouze 13 % úředníků upřednostňuje kvalitu provedení zakázky nad její cenou. „Nad převahou ceny jako jediného hodnotícího kritéria nejásáme. Na druhou stranu ale platí, že soutěžení na cenu je do jisté míry zbytečně démonizováno. Hodnotit pouze cenu u zakázek pro běžné zboží není principiálně špatně. Zároveň ale jsou zakázky, kde hodnotit pouze cenu může mít katastrofální důsledky. Zadavatel by měl zvážit, jestli definuje kvalitu a bude hodnotit jen cenu, nebo je pro něj podstatná vyšší kvalita. Zákon nabízí mnoho možností, jak se s touto problematikou vypořádat. Zadavatelé, kteří využívají vicekriterialni hodnocení nám říkají, že je s takovými zakázkami o trochu více práce, ale výsledek stojí za to,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

 

„Po novele zákona o veřejných zakázkách se do rozhodování dostávají i kvalitativní kritéria, ale stále ne v dostatečné míře. Připadá mi, že cena je stále převažujícím kritériem, což jde právě na úkor kvality. Mnozí dodavatelé se snaží ceny dumpovat tak, aby si zajistili výhru v soutěži, což velmi negativně ovlivňuje kvalitu dodávek a otevírá prostor pro zpochybňování výsledků soutěží a následně dlouhému zkoumání kontrolními orgány,“ popisuje generální ředitel společnosti Elanor Tomáš Grec. „Ministerstvo zahraničních věcí hodnotí nabídky vždy podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomickou výhodnost na základě nejnižší nabídkové ceny stanovuje pouze v případě plnění, u kterých je cena jediným rozhodujícím kritériem pro zadání veřejné zakázky. Ve všech ostatních případech vybíráme dodavatele na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality,“ líčí státní tajemník MZV Miloslav Stašek. „Státní fond dopravní infrastruktury připravil pro zadavatele metodiku pro hodnocení nabídek, kterou mohou při přípravě zadání veřejných zakázek využít tak, aby proces hodnocení nabídek byl pro uchazeče vždy srozumitelný, transparentní a zpětně přezkoumatelný,“ dodává ředitel SFDI Zbyněk Hořelica.

 

„Mohu hovořit za oblast nákupu služeb, kde se situace oproti minulým letům zlepšila. Ve veřejných zakázkách se kvalita čím dál více prosazuje jako jedno z rovnocenných kritérií vedle ceny. Předně se zadavatelé poučili, neboť se minulosti v mnoha případech museli vypořádat s nekvalitními službami vysoutěženými na nejnižší cenu. Díky tomu se také postupně učí kvalitu objektivně hodnotit. A konečně v průběhu realizace zakázky se čím dál více snaží dohlížet na zajištění požadované kvality,“ uvádí Romana Smetánková, partner Ernst and Young.

 

„Cena zakázky je jediným opravdu měřitelným kritériem a výsledek výběrového řízení je pak bez diskuzí. Aby mohla být cena jediným kritériem, pak musí předcházet kvalitní projektová příprava a poté ve výběrovém řízení nastavené kvalifikační a technické předpoklady soutěžitelů tak, aby při dodržení požadované kvality mohla rozhodovat nejnižší cena“, míní starosta Rychnova nad Kněžnou Jan Skořepa. „Je již mantrou si stěžovat na zákon o zadávání veřejných zakázek. Já si nemyslím, že tento zákon je problém sám o sobě. Co vnímám jako závažnější, je odbytá příprava samotného zadání projektu, pokračuje kvalitou technických podkladů a konče realizační fází samotné veřejně soutěže. To jsou hlavní brzdy soutěžení, a pokud je soutěž dobře udělaná může být klidně hlavním kritériem cena,“ soudí poslanec Leo Luzar.

 

V praxi se však odráží upřednostňování nejnižší ceny zakázky jako hlavního kritéria při výběru dodavatele v její snížené kvalitě. V případě výstavby se naprostá většina zástupců veřejné správy (90 %) setkala s nedostatečnou kvalitou stavby právě proto, že zakázka byla vysoutěžena za nejnižší cenu. Poměr nekvalitního zhotovení je přitom vysoký – 39 % bylo dokončeno v nižší kvalitě, než bylo původně požadováno. 

 

„Cena je pro všechny účastníky výběrových řízení v rámci zadávání veřejných zakázek primární otázkou. Tím by se dalo říci, že i příjemci dotací šetří státu peníze, když nakoupí za nízkou cenu. Problém je, že v rámci nízkých cen se mohou přihlásit firmy, které svůj závazek nesplní, a začnou problémy s tím, kdo započatou stavbu dokončí apod. Vícepráce nebo zrušení původní zakázky a vyhlášení nové něco stojí a navíc prodlužuje celou realizaci,“ doplňuje ředitel odboru kontrol, nesrovnalostí a právní podpory Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Svatopluk Kulkus.

 

„Důraz na nejnižší cenu při zadávání veřejných zakázek nepovažuji ani v oblasti veřejné správy za vyhovující. Již ve více případech došlo u těchto typů zakázek k nevyhovující kvalitě, termínu plnění apod., v některých případech se pak zakázka prodražila díky nutným vícepracím, které vznikly z titulu nekvalitně provedené zakázky,“ poznamenává vedoucí finančního odboru Karlovarského kraje Martina Jánská. „Jenom cena nemůže být jediným hodnotícím kritériem. Žádná normální firma si nikdy nekupuje jenom to nejlevnější, ve veřejném sektoru to nemůže být jiné. Přes všeobecný nadbytek zaměstnanců se však veřejná správa potýká s akutním nedostatkem odborníků (potvrzuje 91 % respondentů). Úřadům chybí zejména IT pracovníci a výkonní právníci, což se odráží v omezené schopnosti některých úřadů efektivně digitalizovat své procesy nebo v odborné neschopnosti kvalitně zadat a posoudit veřejné zakázky,“ upozorňuje vedoucí odboru ekonomiky města Liberce Zbyněk Karban.

 

Výstavbu v regionech nejvíce komplikuje náročná administrativa – zástupci veřejného sektoru se potýkají především se složitými a rozhodovacími a schvalovacími procesy úřadů (tento faktor získal v průměru 8,1 bodu na škále 0-10). Jako další limity zástupci uvedli činnost občanských sdružení (7 bodů) a problém s výkupem pozemků (6,7 bodů). „Především legislativa, která umožňuje několikastupňové odvolávání dotčených subjektů. Problém také je personální obsazení klíčových úřadů. Nejde ani tak o kvalitu stávajících pracovníků, jako spíše o jejich podstav, který je ovšem opět generován legislativními požadavky,“ popisuje vedoucí odboru dopravy města Třebíče Aleš Kratina. „Jednoznačně největší brzdou je délka přípravy staveb. Od samotného stavebního zákona a množství potřebných vyjádření dotčených orgánů (až desítky různých potvrzení) po možnost nekonečných průtahů “ekologických” organizací i jednotlivců,“ udává místostarosta Litoměřic Karel Krejza. „U významných infrastrukturních projektů to jsou obstrukce v povolovacích procesech,“ uvádí ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza. „Výstavbu v Jihočeském kraji nejvíce komplikují limitované finance a zdlouhavá stavební a výběrová řízení,“ dodává první náměstek Josef Knot.

 

„Míra byrokratizace je v Česku bohužel obrovská. Jen v rámci územního řízení potřebujeme nyní ke schválení projektu více než 70 razítek. K tomu je nutné přičíst fakt, že se úředníci musí neustále proškolovat, aby si osvojili změny v zákonech. Zároveň u řady z nich zaznamenáváme obavu a někdy i nechuť cokoliv nového vůbec povolit.  Příprava a realizace každého developerského projektu proto také trvá minimálně 5 až 7 let, což je neúměrně dlouho,“ líčí předseda představenstva společnosti Trigema Marcel Soural.

 

Další překážky pro výstavbu vyjmenovává poslanec Václav Klaus ml.: „Nedostatek peněz, velký vnitřní dluh, zneužívání práv aktivisty a neprofesionalita a alibismus některých úředníků“. „Nedostatek vhodných pozemků k výstavbě. Územní plánování. Novela stavebního zákona. V této oblasti by mělo dojít ke komplexnějšímu řešení,“ doplňuje členka představenstva Unie malých a středních podniků Magda Piroutková.

 

Další články k tématu

 

 

Odběr newsletteru

Aktuality

27.02.2020 Časopis Skypaper opět v porotě ČDS a udělí cenu za celospolečenský přínos

Již 17. ročník celostátní soutěže Česká dopravní stavba (ČDS) přijímá přihlášky za zvýhodněných podmínek do 6. dubna…

08.01.2020 Průzkum Skypaper: Loňský růst hlásí dvě pětiny stavebních firem

Stavební firmy v loňském roce očekávaly růst podle 40,3 procenta respondentů, když v polovině roku tak mínilo 46,5 %.…

Archiv aktualit

Rychlé vyhledávání

Anketa

Jaký vývoj očekáváte letos ve vaší stavební firmě?

růst nad 5 %
 
růst do 5 %
 
stagnaci
 
pokles do 5 %
 
pokles nad 5 %
 

Fotogalerie

Fotogalerie

Kalendář akcí

«« srpen 2020 »»
 
po
út
st
čt
so
ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
 

Kontakt

Petr Bayer
Jilemnického 2238
53002 Pardubice
Česká republika
mobil:+420 602 309 872
e-mail:bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz
 
 
O nás | Novinky | Newsletter | Akce | Památky | Personálie | Stavba | Kontakt | Skyscrapers | Rozhovor | KARIÉRA | Fotogalerie | Názory čtenářů | Pomáháme dětem | Partnerská sekce | GDPR | Retro Soutěž | Akce
Souhlasím.
Tato stránka využívá cookies za účelem zkvalitňování svých služeb. Setrváním na této stránce dáváte souhlas s jejich užitím.