Novinky » Veřejné stavební zakázky loni stouply o 10 % na 170 miliard korun

Veřejné stavební zakázky loni stouply o 10 % na 170 miliard korun

09.03.2023 | Petr Bayer

V roce 2022 bylo vydáno 1410 oznámení o stavební veřejné zakázce, o 10,3 % méně než v roce 2021. Celková předpokládaná hodnota v roce 2022 činila 171,7 miliardy Kč s meziročním růstem o 9,8 %. Veřejné zakázky ve stavebnictví tvořily loni 30,3 % z celkového objemu 566 miliard Kč všech oznámených veřejných zakázek. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q1/2023 CEEC Research.

K meziročnímu růstu hodnoty významně přispěla zakázka Dopravního podniku hl. m. Prahy na metro D za 24,6 mld. Kč. Druhou „obří“ zakázkou v roce 2022 byla stavba dálnice D11 v úseku Trutnov po státní hranici za 13 mld. Kč. „Průměrná míra inflace za rok 2022 dosáhla 15,1 %, a ačkoli nominální hodnota objemu vypsaných veřejných zakázek rostla, reálná hodnota naopak poklesla o 4,6 %,“ říká výkonný ředitel CEEC Research Michal Vacek.

„Vítám historicky rekordní výši rozpočtů největších veřejných zadavatelů stavebních prací, kterými jsou například ŘSD a SŽ v resortu Ministerstva dopravy. Na druhou stranu dochází v řadě případů ke krácení investičních částí rozpočtů krajů a obcí, což dál povede k snížení počtu vypisovaných zakázek. Zatímco v dopravním stavitelství očekávám, že se objem zakázek udrží na slušné úrovni, v pozemním stavitelství dojde spíše na nižší objemy. V kombinaci s očekávaným poklesem objemu pozemních staveb v privátním sektoru může na trhu pozemního stavitelství vznikat lokálně převis kapacit a z toho plynoucí problémy firem,“ míní generální ředitel Metrostavu Jaroslav Heran.

Na Slovensku, kde hrají veřejné zakázky ve stavebnictví také zásadní roli, v roce 2022 bylo vydáno 1720 oznámení o stavební zakázce, což meziročně představovalo pokles o 5,8 %. Celková předpokládaná hodnota oznámení o stavební zakázce činila 3,7 miliardy eur s meziročním růstem o 51,3 %.

Ze zakázek, které byly oznámeny v roce 2022, bylo v ČR zrušeno 13 %. Co se týká předběžného objemu, bylo zatím zrušeno 5 % z celkové hodnoty. Největší zrušenou zakázkou byla rekonstrukce trati do Chomutova (1,6 mld. Kč), mezi největší patřila zakázka na výstavbu telematických systémů na D10 (956 mil. Kč) nebo města Zlín na rekonstrukci zimního stadionu Luďka Čajky (750 mil. Kč). „Není to tak, že by veřejný sektor přestal stavební veřejné zakázky úplně vypisovat. Tak špatná situace není, a doufejme, že ani nebude. Rozvoj měst a obcí nejde zcela zastavit. Ale je možné, že některé projekty se budou odkládat nebo etapizovat,“ líčí primátorka Brna Markéta Vaňková. Ze zakázek, které byly oznámeny v roce 2022, bylo zatím zadáno 51 %. Podle hodnoty bylo zadáno zatím 31 % z celkového objemu zakázek oznámených v roce 2022.

V roce 2022 bylo zadáno 5998 zakázek, o 15,2 % méně než v roce 2021. Hodnota zakázek zadaných v roce 2022 činila 193,7 mld. Kč, což představovalo pokles o 13,7 %. Výrazný pokles hodnoty ovlivnila zakázka na projektování, výstavbu, financování, provozování a údržbu dálnice D4 v úseku Háje–Mirotice a provozování a údržbu přiléhajících úseků Skalka–Háje a Mirotice–Krašovice, projekt PPP za 32 mld. Kč z února 2021. Při posuzování pouze zakázek s hodnotou pod 1 mld. Kč, činil meziroční růst hodnoty zadaných zakázek 8 %.

Veřejní zadavatelé upravují priority investičních rozpočtů

Odborníci neočekávají velké změny letos u velkých dopravních staveb a dalších strategických projektů státu, které jsou připravovány řadu let dopředu. Realitou je ale snižování rozpočtů krajů, měst a obcí. „Indikace od veřejných zadavatelů máme pozitivní v tom, že se budou snažit letos vysoutěžit projekty minimálně ve stejném množství jako loni, ale firmy mají obavy, že objemy realizovaných projektů, na které reálně dosáhnou, budou meziročně menší. To může mít citelný dopad na celkovou produkci oboru stavebnictví, protože současně je očekáván pokles v komerční sféře, který koresponduje s menším počtem zahájené bytové výstavby či menším počtem vydaných stavebních povolení,“ upozorňuje Vacek.

„V oblasti veřejných zakázek se letos bude v souladu s politikou EU klást větší důraz na environmentální a sociální hlediska. U podniků i veřejných zadavatelů se bude více sledovat dopad jejich aktivit na životní prostředí, například jak se jim daří přecházet na oběhové hospodářství, tedy snižovat spotřebu materiálu a recyklovat ho,“ konstatuje ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

„Letos se začnou realizovat zakázky připravované v minulých letech. S nastupující krizí se ani nešetří na stavebních pracích, které dobíhají, ale začíná se projevovat snaha subjektů šetřit na projektové přípravě. To je začarovaný kruh, protože nebudou-li projekty, nebude se stavět a čerpat evropské dotace. Národní plán obnovy, v kterém jsou opravdu velké peníze, už má šibeniční termíny, které je ovšem potřeba dodržet. Tady se začíná objevovat problém, že některé projekty, které byly připravované v minulých letech, nyní nevyhovují aktuálním podmínkám. Například nebyly připraveny na zelenou tranzici nebo digitální transformaci stavebnictví a je třeba je upravovat, ale termíny jsou krátké. Může se proto stát, že v některých oblastech bude dost peněz, ale nejsou na to připravené projekty, které splní podmínky pro čerpání dotací,“ varuje primátor Olomouce Miroslav Žbánek.

„Výdaje měst a obcí jsou výrazně ovlivněny zvýšenými cenami energií, růstem nákladů na dopravu či mzdy, které se propisují do nakupovaných služeb. Příjmy obcí tento rozdíl plně nekompenzují, takže musíme hledat úspory. V mandatorních výdajích jsou velmi složité, jediným vcelku dostupným řešením je omezení investic, touto cestou půjde řada obcí v našem okolí,“ dodává primátorka Třince Věra Palkovská.