Novinky » Vltavská filharmonie má stát 6 miliard Kč, stavba může začít v roce 2027

Vltavská filharmonie má stát 6 miliard Kč, stavba může začít v roce 2027

16.02.2021 | Petr Bayer

Pražští radní schválili výstavbu nového koncertního sálu Vltavské filharmonie v Holešovicích. Náklady na samotnou stavbu experti odhadují na 5,3 miliardy Kč, v součtu s výdaji na pořízení projektové dokumentace a architektonické soutěže se pohybují na 6,1 miliardy. Investorem má být město, případně ve spolupráci se státem nebo i soukromým investorem. Stavba by mohla být zahájena v roce 2027, dokončení budovy je předpokládáno na rok 2031.

Pražští radní vycházeli ze studie využitelnosti od mezinárodního konsorcia firem, které vede proslulý ateliér Henning Larsen a dalšími členy jsou konzultantské firmy AEA a Buro Happold. O projektu bude nyní jednat Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Pokud mu dá zelenou, začne se připravovat mezinárodní architektonická soutěž, jež by měla být vyhlášena ve druhé polovině letošního roku.

„Nové projekty jsou pro udržitelný rozvoj města nezbytné. Naše město potřebuje i moderní architekturu, pomocí které naše generace s velkou pokorou doplní dílo předků,” říká primátor Zdeněk Hřib. „Vznik nového koncertního sálu se stane impulsem pro zahájení proměny zanedbaného území Bubny-Zátory a vznik moderního městského centra na levém břehu Vltavy. Naší ambicí je získat novou architektonickou dominantu Prahy a oživit kulturní život v metropoli,“ dodává 1. náměstek primátora Petr Hlaváček.

Podle odborníků z Henning Larsen je vybraná lokalita na břehu Vltavy v pražských Holešovicích vhodným místem pro stavbu. Analýza doporučila parametry koncertního sálu a celé budovy filharmonie, zapojení do kulturní mapy města, využití prostor i výši investice, možnosti provozování a ekonomiku fungování. Experti vycházeli ze srovnání parametrů u 25 nedávno postavených koncertních sálů především v Evropě, ale i v Asii nebo Americe.

Budova Vltavské filharmonie by podle doporučení z analýzy měla mít tři sály: hlavní - koncertní pro 1800 diváků, malý sál pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 míst. Hlavní koncertní sál nabídne světovou úroveň akustiky a zázemí odpovídající standardům 21. století, díky čemuž se stane kulturním centrem hudebního života v Praze.

Počítá se i s využitím venkovního veřejného prostranství pro kulturní program. Celý prostor by se tak měl stát každodenně a celodenně využívaným a pulzujícím místem. Filharmonie podle odhadů přiláká ročně přes 600 tisíc návštěvníků, venkovní a přilehlé prostory pak dalších celkem až 1,2 milionu.

Poloha na břehu Vltavy bude logickým pokračováním historického trendu umisťování významných kulturních budov podél řeky Vltavy (Mánes, Žofín, Národní divadlo, Rudolfinum). „Její umístění podpoří zásadní proměnu v okolí stanice metra Vltavská a umožní zhodnocení veřejného prostoru, otevření dalšího východu z metra a propojení Bubnů s nábřežím i budoucí náplavkou přímo u řeky. Těším se i na kultivaci naší části Prahy i plánované využití budovy pro další hudební aktivity pro veřejnost, jako jsou akce pro školy, knihovna hudebnin, nebo naše ZUŠ,“ líčí starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Odborníci doporučují, aby vlastníkem filharmonie bylo město a provozovalo ji prostřednictvím jím ovládané společnosti. Stejně tak analýza doporučuje, aby ve filharmonii sídlil alespoň jeden orchestr. Komise pro výstavbu nového sálu následně doporučila, aby filharmonie byla sídlem dvou významných orchestrů. Jednat by se mělo o nejvýznamnější tuzemskou dvojici - Českou filharmonii a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

Náklady na provoz mají být pokryty příjmy z nájemného prostor od pořadatelů koncertů a ostatních akcí a z nájemného z dlouhodobých pronájmů komerčních a ostatních prostor: kaváren, restaurací, nahrávacího studia a dalších. Ekonomika provozu by tak nevytvářela žádné dodatečné nároky na veřejné rozpočty a fungovat by měla na podobném principu jako např. Obecní dům.

Součástí první fáze přípravy projektu, kterou radní schválili, byly kromě analýzy využitelnosti i další okruhy, které řešil projektový tým Vltavské filharmonie a které musí být při přípravě projektu brány v potaz. Jednalo se zejména o kvantifikace, pořízení, či zajištění supervize při pořízení dalších nezbytných podkladů a koordinace se souvisejícími projekty a studiemi:

Studie základových podmínek (Metroprojekt a.s.)
Expertní posudek: vibrace a založení stavby (Nagata Acoustics)
Územní studie Holešovice Bubny (Pelčák a partner architekti a ThomasMüllerIvanReinmann architekten GmbH)
Dopravní studie Hlávkův most (Projekce dopravní Filip, s.r.o.)
Prověření realizovatelnosti úrovňového řešení Antonínská x Bubenská (Dopravní podnik hl. m. Prahy)
Podjezd pod železniční tratí (Metroprojekt a.s.)
Zahájení jednání o rozvoji a koordinaci navazujícího území
Zahájení jednání o majetkovém vyrovnávání
Nábřeží a lodní doprava
Protipovodňová ochrana
Změna územního plánu Vltavská, Holešovice Bubny – Zátory Bubny