Novinky » V Praze vyroste dům ze dřeva s téměř 80 byty, následuje komerční budova

V Praze vyroste dům ze dřeva s téměř 80 byty, následuje komerční budova

21.10.2022 | Petr Bayer

Projekt Radlický Dřevák, který počítá s výstavbou největšího bytového domu ze dřeva v Česku s 80 byty, vyroste na brownfieldu v ulici Radlická v Praze 5. Za architektonickým návrhem stojí český ateliér Jakub Cígler Architekti, který navazuje na boom využití dřeva ve výstavbě v zahraničí. Cílem pilotního projektu je prokázat funkčnost nového materiálu v rezidenční výstavbě v ČR a ověřit potenciál pro urychlení výstavby a redukce uhlíkové stopy. Výstavba by mohla začít v roce 2024. Následně developer plánuje v Radlicích využít dřevo při výstavbě komerční budovy.

Radlický Dřevák v rámci jednofázového projektu o celkovém počtu 177 bytových jednotek kromě dřevostavby zahrnuje i další dvě budovy z konvenčního materiálu. Čtyřpodlažní dřevostavba využívá dřevěné CLT desky ve všech nadzemních podlažích a je vystavěna na železobetonové monolitické podnoži.

„V rámci jednoho projektu máme příležitost porovnat dvě různé stavební technologie, a to nejen z hlediska rychlosti výstavby a managementu stavby, ale především redukce uhlíkové stopy. Předpokládáme, že si ověříme, že dřevo do budoucna může nahradit výraznou část konvenčních materiálů, které více zatěžují životní prostředí,“ říká generální ředitel Skansky Petr Michálek.

CLT desky plánuje Skanska pro nosnou konstrukci budovy a dřevo plánuje využít i jako pohledový materiál pro interiérové příčky a vybavení veřejného prostranství. Celkem 1600 m³ dřeva nahradí téměř polovinu celkového objemu betonu na výstavbu objektu konvenční metodou. V důsledku toho zajistí „dřevodům“ nižší uhlíkovou stopou až o 560 tun CO₂, tedy o 28 % méně oproti konvenční výstavbě. Po dobu životnosti uchová dalších 1400 tun CO₂ ve dřevě, a to přibližně odpovídá emisím, které vyprodukuje 345 benzínových osobních aut za rok.

Radlický Dřevák je navržen podle požadavků enviromentální certifikace BREEAM a cílí na energetickou náročnost v nejvyšší kategorii PENB – A. Oproti referenční budově tak vychází úsporněji až o 40 %. Součástí zateplené obálky budovy budou také izolační trojskla a ve srovnání s referenční budovou bude mít o zhruba 20 % lepší součinitel prostupu tepla. V létě spolu s využitím exteriérových žaluzií na oknech zajistí přirozené snižování teploty v bytech o 5 – 7° C. Ke snížení energie na vytápění a chlazení přispěje také centrální rekuperační jednotka. Ta v místnostech zajistí čerstvý vzduch, který zároveň ohřívá odchozím vzduchem ve výměníku a díky tomu ušetří až 80 % tepelných ztrát větráním.

Ve všech budovách projektu bude instalován systém pro hospodaření s recyklovanou, tzv. šedou vodou, která sníží spotřebu pitné vody až o čtvrtinu. Teplo ze šedé vody bude navíc využito pro předehřev teplé užitkové vody, kde má ve spojení s fototermickými panely dojít ke snížení spotřeby zemního plynu pro předehřev TUV až o polovinu. Celý objekt bude využívat dešťovou vodu prostřednictvím akumulačních a retenčních nádrží o celkovém objemu 135 tisíc litrů pro zalévání zeleně ve společných prostorech. Zelené střechy na objektech zachytí množství dešťových srážek a budou přispívat ke snížení nákladů na ochlazení budovy a zároveň zlepšovat lokální mikroklima.

V dřevěném bytovém domě vznikne prostor pro potřeby obyvatel, jako jsou dětská skupina na hlídání nejmenších nebo koutek pro kutily. Vyvýšené umístění pozemku nabídne výhled na Prahu a ve vnitrobloku dřevo najde uplatnění například v podobě altánu, dětské průlezky nebo hranolových schodů či laviček.

Skanska dlouhodobě směřuje k uhlíkové neutralitě, které chce dosáhnout do roku 2045. Vydala se cestou inovací v materiálech a technologiích a zapojení dřeva vnímá jako jeden z možných nástrojů pro dosažení udržitelnější výstavby. Stavebnictví je zodpovědné za 40 % celosvětových emisí uhlíku souvisejících s energetikou, naopak dřevo v sobě oxid uhličitý ukládá po celou dobu životnosti a může do budoucna oboru ulevit při snižování objemu emisí. Efektivnější je i z pohledu cirkulární ekonomiky. Dřevěný dům z masivního dřeva disponuje velmi dlouhou životností, na jejímž konci může být recyklován. Přitom stavební suť v ČR tvoří 45 % celkové produkce odpadu a ročně se recykluje asi jen 15 %.

Technologie CLT – Cross Laminated Timber

Křížem lepené desky CLT patří mezi nejrozšířenější systém masivního stavebního materiálu ze dřeva. Výhodou je především minimální materiálová ztráta, vysoká konstrukční pevnost, dřevo umí stabilizovat klima a vlhkost v místnosti a lépe tepelně izoluje. Díky tomu je zdravější pro astmatiky a alergiky. Efektivní využití CLT panelů ve stavebnictví zároveň zrychlí proces výstavby až o čtvrtinu standardní doby. Vedle toho má ale také estetický, psychologický i zdravotní přínos. Vytváří totiž pocit útulného a teplého interiéru a tím přispívá k vnitřnímu pohodlí.

„CLT desky dávají možnost až dvacetipatrové výstavby. V zahraničí je dřevo ve výstavbě prosazováno stále častěji, v tuzemsku ale přísné požární normy zatím povolují pouze čtyři patra a maximální dvanáctimetrovou výšku. Přitom z pohledu požární bezpečnosti jsou stavby z CLT panelů stejně bezpečné jako objekty realizované tradičním způsobem výstavby. Věříme proto, že i v české legislativě dojde k úpravám, které nám umožní širší využití dřeva do budoucna“ doplňuje Pavel Tomek, projektový manažer rezidenčního developera Skanska.

Další články k tématu