Rozhovor » Carniaux: Praha potřebuje nová urbanistická centra podél Vltavy

Carniaux: Praha potřebuje nová urbanistická centra podél Vltavy

Praha je bezesporu historickým klenotem, který vyžaduje velmi pečlivou ochranu, ale rovněž vizi urbanistického rozvoje. Měla by v ní vznikat nová centra podél řeky, veřejná kulturní zařízení či transformace a renovace průmyslového dědictví vytvářející životem pulzující prostředí. “Karlín je živoucím příkladem tohoto přístupu,” říká v exkluzívním rozhovoru pro časopis Skypaper věhlasný architekt Jean-Pierre Carniaux, partner barcelonského studia Ricardo Bofill Taller de Arquitectura.

Praha a dějiny jedno jest. Jak dlouhý životní příběh má vaše architektonické studio?

Kancelář má dlouhou historii sahající do 60. let minulého století a pracuje v řadě zemí světa od Asie po USA, od Evropy po Afriku. Náš tým má velké zkušenosti s architektonickými a urbanistickými projekty v rozličných oblastech, jako jsou letiště, nová města, kancelářské objekty, rezidenční projekty nebo sídla luxusních značek.

Vskutku impozantní záběr. Jak se lze inspirovat k uskutečnění takových projektů?

Architektura je sice doménou projektantů, ale nepatří pouze jim. Náleží k příslušnému prostředí, jeho historii, lidem i developerům. Na jejím poli se pohybuje řada odborníků od inženýrů a stavitelů, po klienty a politiky. Architektura je též prostorem tvořícím jakýsi všeobecný klid z její existence.

Nejen klidem dostati se blíže k lidem. Jaké nové technologie využíváte ve vašich stavbách?

Ve všech našich projektech používáme technologie, jež jsou běžně praktikovány v daných zemích, a ve spolupráci s odborníky zavádíme nová řešení vedoucí k udržitelnějším stavbám. Většina našich projektů je certifikována a splňuje požadavky metod LEED a BREEAM.

Můžete být konkrétnější?

Těchto řešení je celá řada a vycházejí z urbanistického návrhu implementujícího zásady umělé inteligence, zelených budov, nízké spotřeby energie. Některá tato řešení obsahují i námi navrhované budovy v Praze, jako samovolné chlazení, dvojité fasády nebo geotermální přístupy.

Neexistují žádná zázračná řešení, ale spolu s citlivým přístupem a vzdělávacím procesem iniciovaným odborníky, založeným na poznávání prostředí a respektu k tradičním energeticky úsporným metodám, může architektura dospět k objektům s nulovou spotřebou energie.

A kde se nyní točí kolo dějin? Jaké zajímavé projekty realizujete?

Jde například o návrhy nových měst a jejich okolí v Číně, na Blízkém východě, univerzitní budovu v Maroku na ploše 330 tisíc čtverečních metrů nebo mrakodrap v Šanghaji o výšce 210 metrů.

Tyto projekty však nejsou pouze architekturou, mají urbanistickou dimenzi. Vytvářejí nová města. Můžete se s nimi blíže seznámit na www.ricardobofill.com

Vizionářské projekty při jejich realizacích narážejí na překážky ze stran municipalit či ekologických sdružení. Často se v tomto ohledu hovoří o komplikovaných podmínkách v ČR…

Všechny projekty naráží na řadu potíží. Tento proces je pomalý, dlužno říci, že v některých případech kvůli velmi dobrým důvodům ochrany historického území, ale i vůli lidí reprezentovanou jejich představiteli, a někdy též kvůli jistým interním záležitostem v rozhodovacím procesu.

Při naší zkušenosti v Praze s budovami v Karlíně jsme nalezli velmi podobnou atmosféru jako jinak v celé západní Evropě.

Takže pojďme blíže k vaší architektonické ideji Prahy jakožto historického a moderního města se svým géniem loci…

Naše kancelář věnovala spoustu času a reflexe k poznání minulosti, současnosti i budoucnosti architektury a urbanistického návrhu. Praha je klenotem, městem, které potřebuje velmi pečlivou strategii ochrany, ale též vizi budoucnosti v urbanistickém rozvoji, vytvářejícím nová centra podél její řeky, veřejná kulturní zařízení v jejích částech a transformaci a renovaci průmyslového dědictví vedoucí k životem pulzujícímu prostředí. Karlín je živoucím příkladem tohoto přístupu.

Ale v Praze mohly vzniknout i v nedávné minulosti ikonické stavby jako již pověstný Tančící dům. Jaký je váš názor na stavbu trendům vymykajících se budov typu Kaplického „Chobotnice“, která však byla zamítnuta?

Při prvním dojmu se tento projekt zdá být velmi rušivým, což ale nezbytně neznamená nepatřičným. Disrupce se pohybuje na hraně selhání nebo úspěchu (jako v případě realizace Guggenheimova muzea v Bilbau), ale není blízká našemu přístupu k architektuře. Ta bude čelit novým výzvám vyplývajícím z klimatické krize a nekontrolovaného růstu našeho světa.

A ještě na závěr. Jaká bude vaše následující práce?

Kdo ví? Koncertní hala? (Praha připravuje projekt nové velké koncertní haly pro největší hudební produkce - pozn. redakce)

Petr Bayer