Základem autentické architektury s trvalou hodnotou je vzájemné naslouchání lidem a sdílení jejich problémů a potřeb. „Pokud architekt od začátku zapojí místní veřejnost do návrhu nového projektu, vzniknou inspirativní stavby plné života a energie. Naše projekty jsou toho důkazem, ať už jde o základní školy v Británii, pětihvězdičkový hotelový resort na Zanzibaru, rezidenční komplex v pražských Košířích, vily v nadmořské výšce 2500 metrů v pákistánských horách, nebo multikino a restaurace v Láhauru v Pákistánu,“ říká v rozhovoru pro magazín Skypaper ředitel pražské architektonické kanceláře Jestico + Whiles Sean Clifton.
Jak přistupujete ke své práci?
Z povahy své profese může architekt buď budovat a rozvíjet místní komunitu, anebo vytvářet bariéry. Přitom lidé se dokáží velmi dobře rozhodovat o své budoucnosti, když jim k tomu dáte dost prostoru. Na dobrém architektovi je, aby vytvořil podmínky pro vzájemnou komunikaci, sbíral dobré nápady a pak je zasadil do celého kontextu. Architektura – to nejsou jen budovy, ale i sdílený prostor, který mezi nimi vzniká. Vždy musíme mít na paměti, že projektujeme místa i pro příští generace.
Může architekt omezit vznik nežádoucích situací ve veřejných budovách?
Určitě. Například obrovským problémem, s nímž bojuje řada vzdělávacích institucí, je šikana. Nejčastěji se odehrává na toaletách, takže běžná situace jako návštěva WC se pro mnoho žáků stává naprosto neřešitelná. V jedné anglické škole jsme uspořádali workshop s místními žáky a zeptali se na jejich názor. Řešení přišlo velmi rychle. Smíšené toalety. Chlapci nešikanují druhé před děvčaty a děvčata se před chlapci chovají mnohem slušněji než ve výhradně dámské společnosti. Celý proces byl velmi inspirující a navíc měl skutečné výsledky.
Spolupracujete s místními komunitami také v rozvojových zemích?
V Tanzanii stavíme pětihvězdičkový hotelový komplex Zuri Zanzibar Hotel & Resort. Na samém začátku jsme si najali místního průvodce a naslouchali očekáváním i obavám zdejších obyvatel. Probrali jsme se dostupnými materiály a zmapovali zanzibarskou kulturu a řemeslnou tradici. Díky tomu se nám podařilo navrhnout resort, který v maximální míře respektuje místní prostředí a zásadním způsobem podporuje místní komunitu. Základním cílem totiž bylo využít místní pracovní síly a materiály a také minimalizovat zásah do životního prostředí i spotřebu energie.
Jak se to konkrétně projevilo v životě obyvatel?
Zlepšili jsme životní podmínky obyvatel a vytvořili desítky pracovních míst. Například všechny bungalovy jsou navrženy z nepálených cihel, které nám vyrábějí místní ze směsi cementu a písku. Dříve lokální poptávku zvládali dva lidé, teď máme na ostrově malou továrnu s vlastními zaměstnanci. Makutové střechy bungalovů jsou z tradičního zanzibarského materiálu, který se vyrábí z listů banánovníku, zatímco střechy budov na hlavní ose jsou z dřevěných šindelů. V interiérech jsme použili tradiční zanzibarské vyřezávané dveře, dekorace z lotosových květů nebo malby přímo na stěnách s africkou tematikou od zdejší umělkyně. Korálkové závěsy z papíru nám ručně vyrábějí místní ženy. V současnosti také běží speciální programy pro vzdělávání obyvatel ostrova, kteří mají v budoucnu zájem v hotelu pracovat. Jedná se o výuku anglického jazyka, ale i dalších dovedností potřebných pro práci v hotelovém komplexu.
Přinese komplex také úspory v tamním prostředí důležitých zdrojů?
Resort bude naprosto soběstačný. Pomocí vlastního odsolovacího zařízení bude čistit mořskou vodu ozonem a splaškovou vodu přečišťovat v centrální čistírně. Na ohřev vody bude využívat solární energii. Chlazení prostor v bungalovech bude probíhat systémem evening breeze, který v porovnání s tradičním přístupem spotřebovává pouze čtvrtinu energie při zachování srovnatelného komfortu.
Dalším důležitým aspektem bylo zachování co největšího množství stávající zeleně. Tento postup byl mnohem šetrnější k místní flóře, protože na ostrově nebyly žádné školky, ze kterých by bylo možné získat novou výsadbu. A zeleň navezená z pevniny by mohla být invazivní a ostrov rychle zamořit. Založili jsme proto vlastní školky. V nich už dva roky společně s místními pěstujeme tisíce druhů rostlin a koření typických pro Zanzibar, které budou součástí rozsáhlých zahrad v resortu.
Každý pokácený strom kompenzujeme náhradní výsadbou. Naučili jsme se, jak správně pěstovat sazenice v podmínkách, kde hrozí monzunové deště anebo sežehnutí ostrým sluncem. Naopak místní obyvatelé si uvědomili, jak důležité je recyklovat plasty, sázet nové stromy a obecně brát větší ohled na další generace.
Vraťme se zpět do Evropy. Jak zde probíhá komunikace u rezidenční výstavby?
Kde jinde by měla mít komunikace nejzásadnější vliv než u staveb, kde lidé bydlí? Pouze díky zapojení místní veřejnosti a vzájemnému sdílení názorů mohou vznikat čtvrti plné života a pozitivní energie. Ideálním příkladem je nový bytový komplex Sakura, který vyroste v těsném sousedství lesoparku Cibulka v pražských Košířích.
Klient měl od samého začátku představu zeleného bydlení. Tradičních přístupů, jak dosáhnout udržitelného designu je řada. Můžete navrhnout solární zdroje energie, využít recyklovaný stavební materiál, postarat se o dobrou izolaci. Ale co lidé? Co ve skutečnosti chtějí majitelé bytů od svých nových domovů?
Zaměřili jsme se na pocity, životní styl a kvalitu bydlení, kterou bychom budoucím obyvatelům rádi nabídli. Lidé přirozeně touží po bydlení v rodinném domě se zahradou, ale přitom se všemi výhodami městského bytu. Převrátili jsme proto naruby tradiční koncept bytového domu ve smyslu uzavřených místností s minimálními balkony. Mezi stropní desky jsme v podstatě vložili samostatné ´domy´, kdy ke každé jednotce náleží rozsáhlý balkon s vlastní zahradou. Vytvořili jsme bydlení navozující atmosféru rodinného domu, ovšem bez starostí s jeho provozem a údržbou. Nadto celý komplex s vlastním parkem, sakurovým hájem, dětským hřištěm a řadou míst pro zastavení a relaxaci představuje ideální prostor pro setkávání a trávení volného času místních obyvatel.
Petr Bayer
Sean Clifton vystudoval architekturu v Británii. Odtud se v roce 2001 přestěhoval do Prahy, aby převzal vedení britsko-české architektonické kanceláře Jestico + Whiles. Pražské studio bylo založeno v roce 1990 jako jedna z prvních zahraničních architektonických společností, které začaly působit v porevoluční Praze. Český tým čítající kolem 20 architektů realizuje široké spektrum projektů nejen napříč střední a východní Evropou, ale také v Indii, Pákistánu a Africe. Celková hodnota projektů, na kterých se Clifton podílel, dosahuje částky 250 milionů liber.
Na Galavečeru ve Fantově sále budovy Hlavního nádraží v Praze převzali oceněni soutěžící, kteří získali tituly a…
Ve čtvrtek 8. června 2023 byli na Galavečeru v Městské knihovně v Praze oceněni soutěžící, kteří získali tituly a…
Co by nejvíce pomohlo ve vaší firmě překonat současné energetické potíže?
masívnější podpora obnovitelných zdrojů (soláry, větrníky...)Petr Bayer | |
Jilemnického 2238 53002 Pardubice Česká republika | |
mobil: | +420 602 309 872 |
e-mail: | bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz |