úvod | tisk | napište nám |
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.
 -S nadhledem ve světě stavebnictví a realit.

Pleskot: Nová koncertní budova určí vývoj architektury Prahy

Josef Pleskot

Nový hudební svatostánek v Praze na Vltavské nesmí být kompromisní, ale naopak musí probudit veřejnost z letargie. Podobně jako dřívější, ale nerealizovaný návrh Národní knihovny od Jana Kaplického. „Pokud se podaří dohodnout způsob organizace celého prostoru, dovedu si představit, že by se v roce 2035 mohla nová filharmonie rozeznít Smetanovou Vltavou,“ říká v časopisu Skypaper proslulý architekt Josef Pleskot.

 

Příběhy filharmonií, které vznikaly v posledních dekádách, jsou dramaty s mnoha zvraty. Výsledek ale bývá impozantní. Měli bychom do toho jít?

Zcela jistě, pokud máme potřebnou ctižádost spojenou s hrdostí a cílevědomostí. Vezměte si třeba chobotnici. O Národní knihovnu Jana Kaplického se zajímal celý národ. Každého zajímalo, jak to dopadne. Čili výjimečná investice, výjimečný typologický druh stavby vzbuzuje výjimečnost i zájmu. Takže ano, možná necítíme radost, zájem, protože se nedělají iniciační projekty typu filharmonie. A že na to není dostatek peněz? Vždyť nejsme chudá země, která by si už konečně nemohla dovolit postavit veřejnou stavbu, jež by obstála v evropském kontextu.

Nová filharmonie by měla podle předběžných propočtů stát 4 až 5 miliard korun. Co nám za to přinese?

Přínos filharmonické budovy pro Prahu - a nejen pro Prahu, ale pro celou Českou republiku - je nedozírný. Měla by v jistém slova smyslu zafungovat jako otevřené dveře pro všechny možné společenské aktivity, které se na ni nabalí, a zviditelnila by Česko jako kulturní zemi. Především je ale koncertní hala pro více než dva tisíce posluchačů v Praze prostě potřeba, protože Rudolfinum nebo Obecní dům zkrátka nestačí.

Ve světě se nové filharmonické budovy začaly stavět zhruba před dvaceti až třiceti lety, my jsme zatím nedokázali reagovat. V Česku má přitom hudba skvělou tradici, a pokud se máme považovat za vyspělou zemi, měli bychom mít moderní hudební sál se skvělou akustikou, kde se dají hrát i ty náročnější koncerty - abychom mohli zvát velké hudební soubory, špičkové dirigenty, sólisty… Také slavný festival Pražské jaro by měl možnost progresivního rozvoje. Taková budova se nestaví na jedno desetiletí, ani století. Staví se s mnohem delším horizontem.

Jaké další efekty lze očekávat?

Dává možnost vytvořit dům, který je opravdu veřejný a aktivuje společenské funkce ve svém okolí, zároveň je ovšem obrovskou příležitostí vytvořit i u nás jednu z pozoruhodných staveb, které určují vývoj architektury. Pak může pozitivně ovlivnit i turismus. Filharmonie na Vltavské by mohla rozšířit přetížené centrum Prahy a odlehčit mu. Do Prahy by také mohli začít jezdit i jiní turisté než ti, kteří stále hlouběji a hlouběji prošlapávají Královskou cestu a Karlův most.

Místo na Vltavské je ale velmi složité zadání pro takovou budovou, nemyslíte?

Potenciál Bubnů-Zátor a potenciál Vltavské speciálně je z hlediska Prahy naprosto klíčový. Místo, kde se Letná přelévá do Dolních Holešovic, intervenuje Vltava do městského prostoru resp., kde teď neintervenuje, protože je schovaná za bariérami, se přímo nabízí jako zlatý důl z pohledu budoucího rozvoje. Začali s tím už naši předci za první republiky, když postavili budovu dopravních podniků, jeden z nejskvostnějších paláců, který měl veřejnou funkci. Ta budova předznamenávala, že levá strana Vltavy se má tímto způsobem intenzivně využívat pro významné veřejné budovy. Proto se mi zdá Vltavská pro filharmonii jako naprosto správné rozhodnutí. A nejen pro ni. Vltavská nabízí prostor pro další veřejné budovy celoměstského i celostátního významu. Vede tam dokonale městská hromadná doprava - metro, tramvaje a v návazné vzdálenosti i železnice. A nejhodnotnější na tom všem je ta řeka, která je na dohled, na dotek.

Územní studie Bubnů s budovou filharmonie u řeky počítá. Využila potenciál naplno?

Tento potenciál hlavně nesmí být zneužit. Celou dopravu je třeba vyřešit správně. Pro filharmonickou halu se musí najít nejlepší postavení. Vidím nebezpečí v tom, že zvítězí urbanistický koncept, který bude příliš kompromisní. Přinese do území zdánlivě větší pořádek, ale neprobudí právě ten jeho naprosto výjimečný potenciál. Ten tkví v možnosti vytvoření originálního, dokonale společensky vertikálně i horizontálně fungujícího a pulzujícího veřejného prostoru, který vytěží vše z kontaktu s Vltavou.

Co je vlastně na současné Vltavské špatné?

Urbanistický kvas místa započal někdy ve druhé polovině 19. století spolu s výstavbou železnice a Negrelliho viaduktu a dosud neskončil. Tehdy - jak jinak - zde bylo založeno tradiční ulicové (blokové) město, na které již jen velmi těžko v první polovině 20. století dokázaly urbanisticky navazovat slavný Palác elektrických podniků i řešení předmostí nového Hlávkova mostu.

Ve druhé polovině 20. století zde byla velmi prozřetelně umístěna stanice metra. Její řešení si vyžádalo radikální bourání a úpravy dopravního systému a také korekce všech prostorových vztahů v duchu ideálu vertikálně uspořádaného města. Nebylo však dosaženo toho, aby vznikl příjemný veřejný prostor. Vznikla obří nedokonalá mimoúrovňová křižovatka se sítí opravdu nesmyslných a nepříjemných podchodů, do kterých lidé vstupují jen zřídkakdy. Podchody, které byly vyprojektovány s vizí bezpečnosti chodců, dostaly punc nebezpečnosti. Vltavská se stala synonymem neúspěchu urbanistického ideálu modernismu druhé poloviny 20. století, navíc podpořeného ideologickou příchutí socialistické éry.

Něco tam ale musí být i dobré, když má vzniknout tak významná stavba…

Rozhodně je možné selektovat! Výborně je založen vztah městské hromadné dopravy, zejména metra a tramvají. To je velmi cenné! Tramvajové trasy nejsou atakovány automobilovou dopravou. Nekonfliktního vztahu tramvají a aut bylo dosaženo vzdutím trasy takzvané severojižní magistrály, které však velmi znehodnotilo prostor před Palácem elektrických podniků. To vzbudilo a stále budí velkou nelibost, jde ale o věc harmonizovatelnou. Skvěle je založena prostorová vazba se železnicí. Se všemi výhodami těchto odkazů by mělo být s vážností počítáno. Negativa mohou být eliminována. Zdá se, že započaté dílo je možné úspěšně rozvíjet, nikoliv z gruntu předělávat.

Současná koalice tvrdí, že by v tomto volebním období měl být vybrán vítěz mezinárodní architektonické soutěže a otevření nové filharmonie odhaduje na roky 2030 až 2035. Je to ambiciózní plán a co tomu musí předcházet?

Podle mě musí být naprosto jasná organizace celého prostoru. Zásadně důležité jsou dopravní vazby chodců, cyklistů, tramvají, automobilů, metra i vlaků. O uspořádání všech urbanistických jevů, které určí podmínky pro soutěž, by mělo být ještě hodně diskutováno. Pokud by se podařil dohodnout způsob organizace celého prostoru v dohledné době tak, aby všichni zúčastnění věděli, jak se v něm chovat, jak jej synergicky přepracovat, dovedu si představit, že v roce 2035 by se mohla nová filharmonie Smetanovou Vltavou otevřít.

Za minulé koalice se rozvoj města téměř zastavil. Vnímáte teď chuť něco dělat, měnit město?

Vidím chuť mnoha investorů i jednotlivců něco dělat, ale v rámci celé společnosti nikoli. Mně se zdá, že rozvoj, stavění, budování, vylepšování prostě není téma ani těch volebních programů. Před volbami se něco naslibuje, ve stylu uděláme nový park, novou ulici…To je všechno hezké, ale parciální. Postrádám v tom všem dění za posledních 30 let společného jmenovatele, který by vedl k tomu, aby se po sametu vybudovala nová republika s hrdostí a radostností… Chtěl bych v celé republice zažít podobně skvělou náladu, jakou jsem zažil v Litomyšli.

Narážíte na to, že Litomyšl začíná fungovat jako fenomén a příklad města, které se dokázalo rozvíjet a stalo se architektonickým salónem republiky. Proč tam to jde?

Litomyšl musím neustále dávat za příklad, kdy starosta podporovaný zastupitelstvem navazuje na dalšího starostu bez toho, aby negoval předchůdce. Je tam patrná chuť, aby se pokračovalo, navazovalo…byla a je tam společná vůle udělat město nově a postavit ho znova na nohy. Cítím ale, že Litomyšl je vzácná výjimka v celé České republice.

Petr Bayer

www.arch-rozvoj.cz

 

Odběr newsletteru

Aktuality

15.09.2020 Skypaper hlavním mediálním partnerem konference Chytrá a čistá mobilita

Dopravní trendy budoucnosti jsou hlavním tématem 7. ročníku konference Chytrá a čistá mobilita, která se uskuteční…

27.02.2020 Časopis Skypaper opět v porotě ČDS a udělí cenu za celospolečenský přínos

Již 17. ročník celostátní soutěže Česká dopravní stavba (ČDS) přijímá přihlášky za zvýhodněných podmínek do 6. dubna…

Archiv aktualit

Rychlé vyhledávání

Anketa

Jaký vývoj očekáváte letos ve vaší stavební firmě?

růst nad 5 %
 
růst do 5 %
 
stagnaci
 
pokles do 5 %
 
pokles nad 5 %
 

Fotogalerie

Fotogalerie

Kalendář akcí

«« říjen 2020 »»
 
po
út
st
čt
so
ne
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
 

Kontakt

Petr Bayer
Jilemnického 2238
53002 Pardubice
Česká republika
mobil:+420 602 309 872
e-mail:bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz
 
 
O nás | Novinky | Newsletter | Akce | Památky | Personálie | Stavba | Kontakt | Skyscrapers | Rozhovor | KARIÉRA | Fotogalerie | Názory čtenářů | Pomáháme dětem | Partnerská sekce | GDPR | Retro Soutěž | Akce
Souhlasím.
Tato stránka využívá cookies za účelem zkvalitňování svých služeb. Setrváním na této stránce dáváte souhlas s jejich užitím.