Rozhovor » Škaloud: Ve využívání BIM patříme ke světové špičce

Škaloud: Ve využívání BIM patříme ke světové špičce

Společnost Linkcity začala s BIM modelováním již před několika lety a nyní jej využívá při práci na všech svých projektech, ať už v segmentu logistických nemovitostí či rezidenční výstavbě, čímž se řadí mezi české průkopníky této progresivní technologie. Linkcity je členem mezinárodní společnosti Bouygues Construction Group a zároveň sesterskou společností stavebního koncernu VCES. Díky tomu využívá vzájemné synergie a čerpá zkušenosti ze zahraničí, které kombinuje se znalostí lokálních trhů.

„Za hlavní výzvu považuji potřebu zkoordinovat projekty pozemního stavitelství se segmentem dopravních staveb,“ říká v rozhovoru pro Skypaper BIM manager projektů Linkcity Czech Republic a VCES Jakub Škaloud, který je zároveň členem Odborné rady pro BIM.

Kdy jste s využíváním BIM technologie začali a jak vnímáte posun, k němuž v jeho zavádění v ČR od té doby došlo?

Vše začalo v roce 2016 na rezidenčním projektu Chrudimpark. Záměrně jsme zvolili projekt menšího rozsahu, ale pokrývající všechny aspekty práce s BIM technologií. Díky němu jsme si mohli vyzkoušet kompletní řízení projektu v BIM a načerpat cenné zkušenosti. První fáze Chrudimparku čítala 30 bytů a v současnosti již pracujeme na třetí fázi. Ve využívání BIM technologie v ČR rozhodně došlo k velkému posunu. O BIM se zajímá široké spektrum lidí - projektanti s ním už nějakou dobu pracují, ale významnou změnu sleduji především u dodavatelů staveb a také investorů. Mají o BIM zájem a chtějí ho využívat. V současnosti vnímám obrovský hlad po standardizaci. Je potřeba, aby se práce v BIM sjednotila.

Předpokládáme, že určitým vývojem musela projít i vaše samotná práce s BIM modelem uvnitř společnosti. První roky zavádění nové technologie s sebou často nesou různá úskalí. Jaké jsou vaše zkušenosti a jaké obtíže jste museli překonat?

Velkou podporou v zavádění BIM v ČR a na Slovensku nám byla naše mateřská společnost Bouygues Construction Group, která patří v tomto odvětví k celosvětovým lídrům. Působí v celkem 80 zemích světa a s využíváním BIM začala experimentovat v rámci svých R&D programů již v roce 2008. Mezi její nejznámější projekty patří např. multifunkční areál Singapore Sports Hub, Pařížská filharmonie, rezidenční projekt Résidence Outrebon na severu Francie anebo kancelářská budova Mozart Tower v Paříži.

V roce 2011 vytvořila společnost za účelem celosvětového rozvoje BIM vlastní pracovní skupinu. K pilotním projektům patřila školská zařízení v Británii a nemocnice Surrey Hospital v Kanadě. Právě díky této pracovní skupině jsme měli a máme přístup k datům a zkušenostem napříč všemi zeměmi, ve kterých skupina působí. Možnost konzultací nám v počátcích ušetřila velké množství času i práce. A dnes jsme již plnohodnotným partnerem, který sám předává zkušenosti. I přesto jsme na začátku museli překonat řadu výzev. Zavádění nové technologie s sebou nese investice do softwaru, náklady na školení zaměstnanců a také potřebu analyzovat dosavadní pracovní postupy a přizpůsobit je. Zaměstnancům musíme dokázat, že přijímaná změna má smysl a jedná se o naprosto nezvratný trend vývoje. Vyžaduje to čas, aby vše fungovalo optimálně, ale rozhodně se to vyplatí.

Díky zázemí mateřské společnosti Bouygues Construction Group máte dostatečný přehled i možnost srovnání s ostatními zeměmi. Jak na tom v ČR aktuálně jsme se zaváděním BIM a jak vidíte naši budoucnost?

Díky schválení koncepce pro zavádění BIM, kterou loni potvrdila česká vláda, jsme se dostali na světové výsluní. Stojíme po boku skandinávských států a zemí jako Británie, Německo a Francie. Jednalo se o jasný signál, že ČR jde směrem digitalizace a inovací ve stavebnictví. V odhadech dalšího vývoje jsem optimista. Za hlavní výzvu považuji potřebu zkoordinovat projekty pozemního stavitelství se segmentem dopravních staveb tak, abychom mohli věci nazývat stejnými jmény a využívat totožné parametry i datovou strukturu. Pro laika to může být nepochopitelné, ale dopravní stavitelství se absolutně liší od toho pozemního. Organizace jako SŽDC nebo ŘSD jsou zvyklé na jiná názvosloví, vykazování i počty. Jedná se o dva naprosto odlišné světy, které je potřeba systematickou prací a vzájemným dialogem propojit.

S tím souvisí i vaše práce v Odborné radě pro BIM (czBIM), která se dlouhodobě věnuje uplatňování a zavádění metody BIM v ČR. Čím se zabýváte a v čem vidíte její přínos?

Po konferenci BIM Day, kterou každoročně pořádá czBIM, jsme diskutovali se zástupci různých společností o využívání BIM u nás. Vzájemně jsme si postěžovali, jak sice BIM používáme, ale různí projektanti nám dodávají BIM modely v kompletně odlišných úrovních a v informačních modelech není nic, čeho by se stavební firma nebo investor mohli chytit. Chyběla standardizace, jednotný základ. Z toho vznikl nápad na založení třetí pracovní skupiny v rámci platformy czBIM. Jejími členy jsou společnosti, které zásadním způsobem ovlivňují české stavebnictví – od velkých developerů přes architekty, projektanty, konzultační společnosti a generální dodavatele.

Jsme sice konkurenty, ale v této oblasti jsme našli společnou řeč. Všichni do BIM technologie investujeme nemalé prostředky, a proto ji potřebujeme využívat naplno a ne na pouhých 10 %. Proto jsme začali s prací na datovém standardu pro BIM modely v ČR. Někdo může říct, že ve Skandinávii či v Británii standardy již mají, tak proč je jednoduše nepřevezmeme. Nicméně to nelze. Máme odlišnou legislativu a zvyklosti, díky čemuž vnímáme BIM model v jiné struktuře a podrobnostech. Mohli jsme se tedy inspirovat, ale vše bylo nutné vytvořit kompletně od začátku.

Aktuálně tedy vytváříte jednotný datový standard. Co všechno řešíte a jak vaše práce probíhá?

Datová struktura všech modelů se skládá ze dvou základních složek a první z nich je základní Standard Negrafických Informací Modelu (SNIM). V každém modelu lze u konkrétního prvku zobrazit různé informace a parametry. Nicméně dosud nebylo nikde specifikováno, co všechno a jak přesně by to mělo být. Uveďme to na konkrétním příkladu – u dveří lze specifikovat počet křídel, způsob zavírání, konstrukci, povrchovou úpravu, požární odolnost, napojení na elektrickou požární signalizaci apod.

Díky rozmanitosti našich členů získáváme více pohledů na jednu věc, takže jsme dali dohromady seznam parametrů a informací, které mají u jednotlivých prvků v modelu být. V případě dveří mluvíme o 20-30 položkách. Totéž jsme udělali pro vše ostatní – základy, stěny, okna, střechu atd. SNIM pro stavební část je již hotový, vydaný a aktuálně s ním odborná veřejnost pracuje a připomínkuje ho. Letos v září na BIM Day 2018 plánujeme představit SNIM pro specialisty v oboru TZB.

A nesmíme také zapomenout na druhou podstatnou složku datového standardu, kterou nazýváme 'dočasný převodový třídník'. Zní to komplikovaně, ale v podstatě se jedná o společné značení jednotlivých prvků. Není výjimkou, že v praxi jeden projektant nazve stěnu jako 'stěna 01', druhý ji označí 'wall 01' a třetí 'pepa 01'. Když potom pracujete se softwarem, který má za úkol vyhledat jednotlivé stěny a zobrazit u nich výměry, najednou zjistíte, že to není možné, protože tatáž stěna se pokaždé jmenuje jinak. Nastavením jednotné syntaxe značení prvků něco podobného odstraníme.

Petr Bayer

Petr Bayer
Jilemnického 2238 53002 Pardubice Česká republika
mobil:	+420 602 309 872
e-mail:	bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz

Škaloud: Ve využívání BIM patříme ke světové špičce

Odběr newsletteru

Aktuality

Rychlé vyhledávání

Anketa

Fotogalerie

Kalendář akcí

Kontakt