Novinky » Ceny ČKAIT získaly nová lávka, oživené mlýny a viadukt nebo chemická továrna

Ceny ČKAIT získaly nová lávka, oživené mlýny a viadukt nebo chemická továrna

23.10.2023 | Petr Bayer Aktualizováno: 22.10.2023

Vítězi 19. ročníku Ceny České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) se staly rekonstrukce Negrelliho viaduktu v Praze, nová lávka přes Labe v Nymburce, konverze Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích a nová výrobna kapalného uhlovodíku v Litvínově. Letos se přihlásilo rekordních 74 staveb.

Lávka přes Labe v Nymburce

Projektové práce na 228,4 metru dlouhém přemostění Labe v Nymburce začaly v lednu 2019, realizace proběhla od září 2020 do listopadu 2021. Podobu a konstrukční řešení lávce určené pěším a cyklistům vtiskla na základě soutěže o návrh v roce 2018 kancelář Stráský, Hustý a partneři s.r.o. Stavba je dávána za příklad vhodného způsobu zadávání veřejné zakázky, kdy se nesoutěží o nejnižší cenu projektové dokumentace, ale hodnotí se celková ekonomická výhodnost, tedy technická a estetická kvalita s ohledem na celkové náklady mostního díla. Ty dosáhly 104,22 mil. Kč bez DPH.

Porota vyzdvihla realizaci staticky a esteticky harmonického díla s čistým konstrukčním řešením, které skvěle zapadá do městského prostředí. I laickou veřejnost může zaujmout výjimečné konstrukční řešení lávky, spočívající ve dvou vně skloněných ocelových obloucích, na nichž je zavěšena mostovka z předpjatého betonu. Jedná se o velmi citlivé dílo, které v řece Labe nepodpírá jediný pilíř, chodcům nebrání ve volném výhledu a zároveň nezastiňuje sousední historický kamenný most.

V tuzemských poměrech je poměrně ojedinělý fakt, že lávka v Nymburce byla dokončena za vysoutěženou cenu, tj. skutečné jednotkové náklady činily 71 213 Kč/m². „Základem úspěchu bylo vybrat dobrého projektanta, který rozumí problematice navrhování konstrukcí a rovněž věnuje pozornost estetickému ztvárnění stavby. Lávka v Nymburce je příklad, kde se uvedené výborně povedlo. Dalším faktorem, který ovlivňuje cenu, je pokud možno co největší volnost zhotovitele,“ objasňuje Petr Vítek, mostní specialista stavební firmy Hochtief, jež byla zhotovitelem lávky. Zároveň vyzdvihuje velmi kvalitní přípravu ze strany města, které bylo stavebníkem.

Rekonstrukce Negrelliho viaduktu

Stavba byla už loni u příležitosti 30. výročí vzniku ČKAIT zařazena mezi 30 nejvýznamnějších realizací od roku 1992. Rozsáhlá rekonstrukce Negrelliho viaduktu, který má délku 1413 metrů a již 170 let umožňuje vlakové spojení z pražského Masarykova nádraží přes Bubny na Kladno, musela vyhovět nejen současným požadavkům na železniční dopravu, ale také se vypořádat s omezeními plynoucími z památkové ochrany. Druhý nejstarší most v Praze a nadále také nejdelší železniční most ve střední Evropě chrání status státní nemovité kulturní památky.

Citlivá rekonstrukce mostního díla o 100 klenbách z cihel a kamene trvala jen sedm let – tři roky zabralo zpracování projektové dokumentace včetně vydání stavebního povolení a čtyři roky dokončení prováděcí dokumentace a realizace stavby. Rozsáhlá diagnostika zdicích prvků umožnila jejich zachování nebo opravu v nejvyšší možné míře, případně citlivou výměnu dosloužilých kamenů nebo cihel. Tento fakt ocenila i porota Ceny Inženýrské komory, podle které výsledek dokládá respekt a zodpovědnost vůči našim předkům. Zároveň jde o výjimečnou proměnu v moderní a komfortní železniční dopravní cestu a reprezentativní součást hlavního města.

„Jednalo se o unikát. Vzhledem k rozsahu prací, délce mostu a umístění v intravilánu a s omezeným přístupem částečně nad rameny Vltavy, ve městě s křížením dopravních tepen ul. Křižíkova, Sokolovská, Rohanské nábřeží, Bubenské nábřeží se rychlost stavby nedá srovnávat se žádnou nám známou stavbou,“ popisuje Tomáš Martinek, hlavní inženýr projektu rekonstrukce z projektového ateliéru Sudop Praha.

Konverze Winternitzových mlýnů na Gočárovu galerii v Pardubicích

Cílem rekonstrukce historické průmyslové budovy navržené Josefem Gočárem, která je od roku 2014 národní kulturní památkou, byla změna užívání na nové sídlo a výstavní prostory Gočárovy galerie. Tomu odpovídalo i citlivé provedení stavebních prací přestavby hlavní budovy Winternitzových automatických mlýnů. Realizační tým podle poroty čelil mnoha problémům, které jsou pro rekonstrukce typické, ale s výzvou se vypořádal a pomohl vytvořit ojedinělý prostor pro kulturní život v Pardubicích. V areálu je koncentrována řada dalších kulturních a společenských aktivit nadregionálního významu.

O rozsahu a náročnosti realizačních prací svědčí i to, že ve výstavních prostorách i depozitářích se nachází technologie na udržení stálého klimatu. Technologie je v prohlubni za atikou na střeše objektu a není zvenku vůbec vidět. V expozicích jsou rozvody k technologiím v předstěnách. V galerii jsou stabilní hasicí zařízení (SHZ), a to hašení vodní mlhou a plynové hašení.

„Rekonstrukce byla celkově velmi složitá od bouracích prací přes založení nových výtahů uvnitř budovy, statického zajištění, vybudování nové monolitické konstrukce z pohledového betonu uvnitř budovy až po obnovu původních trámových stropů v bývalé mlýnici. Ale nejsložitější byly okna a střešní světlíky. Venkovní okna jsou původní, upravená a repasovaná. Vnitřní okna jsou nová subtilní nerezová,“ líčí Jaroslav Sýkora, stavbyvedoucí Metrostavu, který stavbu realizoval ve spolupráci se společností Chládek a Tintěra.

Nová výroba kapalného uhlovodíku v Litvínově

V areálu litvínovské chemičky Orlen Unipetrolu RPA byla před rokem uvedena do provozu zcela unikátní nová výrobní jednotka kapalného uhlovodíku (technického dicyklopentadienu – DCPD) – produktu s vysokou přidanou hodnotou, který je na trhu farmaceutického, automobilového a stavebního průmyslu velmi žádaný. Navrhnout a postavit takto složitý provoz tzv. „na klíč“ za pouhé dva roky je ukázkou opravdového inženýrského umění. Nová výrobní kapacita 26 tis. tun DCPD přitom ročně představuje přibližně 25 % celkové evropské produkce.

„Na začátku byla myšlenka využít odpadní produkt z ethylenové jednotky na výrobu vysoce žádaného produktu. Výzkumné týmy Orlen Unipetrolu RPA a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vyvinuly unikátní technologii. Investor zadal požadavek na komplexní realizaci „na klíč,“ tedy postavit celou výrobní jednotku včetně velínu, tréninkového simulátoru, skladovacích zásobníků a distribučního terminálu na vymezeném prostoru starého závodu v areálu Orlen Unipetrolu,“ říká Richard Marcalík, vedoucí realizačního týmu generálního zhotovitele stavby Intecha.

Rozsah, komplexnost a odborné aspekty práce autorizovaných osob oboru Technologická zařízení staveb zaujaly také porotu Ceny Inženýrské komory. Realizace s rozpočtem 810 mil. Kč bez DPH navíc doložila nutnost týmového přístupu: jeho jedinečnost spočívala v efektivní spolupráci akademiků, budoucího provozovatele a generálního dodavatele stavby.

Zvláštní cena za ekologický přínos: Biotechnologický systém čištění důlních vod v Mariánských Radčicích

Za mimořádnou stavbu v rámci EU je označována mokřadní čistírna kontaminovaných odpadních důlních vod v Mostecké uhelné pánvi na břehu jezera Za Pilou. Jedná se o nové řešení čištění důlních vod, které jsou čerpány na povrch z čerpací jámy MR1, původní Větrné jámy ponechané po hornické činnosti. Čistírna využívá biotechnologické procesy, které se běžně vyskytují v přírodních mokřadních ekosystémech. Je šetrná k životnímu prostředí, zajišťuje stabilní způsob čištění důlních vod s minimálními provozními a údržbovými náklady.

Porota ocenila celý realizační tým, včetně stavebníka Diamo, státní podnik, který na stavbu vyčlenil 82 mil. Kč bez DPH. Podle porotců jde o zdárný příklad technologické stavby reagující na aktivní ochranu životního prostředí v oblasti nakládání se znečištěnými důlními vodami, které mají vážný dopad na hydrologický režim v oblasti. Důlní vody díky tomuto dílu nebudou bez užitku odtékat do povrchové vodoteče, ale přispějí k úspěšnému dokončení revitalizace lokality bývalého hnědouhelného lomu.

„Nedostatek vody, ekologie a ‚ekosystémové služby‘ jsou zásadními tématy současné doby, proto jsme společně s mým synem Vítem navrhli nové řešení na principu mokřadní čistírny. Tento provoz má totiž minimální spotřebu elektrické energie, nepotřebuje stálou obsluhu ani žádné čerpání vody ve vlastním čisticím provozu, jen provzdušňování. Vše běží téměř bez zásahu lidské ruky,“ líčí Jiří Rous, hlavní projektant Terén Design.

Kromě hlavních cen, ceny veřejnosti a zvláštní ceny za ekologický přínos byla v soutěži udělována čestná uznání poroty. I v této kategorii lze najít několik intervencí inženýrského umění do veřejného prostoru a funkcí. Vyzdviženy byly Městská plavecká hala v Lounech, konverze bývalých jatek na galerii Plato Ostrava či revitalizace kostela Nanebevzetí Panny Marie kláštera v Oseku. Dopravní a vodohospodářské stavby reprezentují Vilémovský železniční viadukt na trati Rumburk – Sebnitz, úprava ohlaví plavební komory Hořín a silnice I-20 a II-231 v Plzni – Plaská – Na Roudné – Chrástecká – II. etapa.

Další články k tématu