Novinky » Česko je nejvhodnější destinací pro výrobu v Evropě, vede Čína

Česko je nejvhodnější destinací pro výrobu v Evropě, vede Čína

02.07.2020 | Petr Bayer

V letošním žebříčku zemí s nejlepšími podmínkami pro výrobní sektor se ČR umístila čtvrtá, ze všech evropských zemí zaujala nejvyšší příčku. K úspěchu Česku pomohl zejména nízký stupeň rizika, vynikající lokalita v rámci Evropy a nízké provozní náklady. Také schopnost restartu po koronavirové krizi je v ČR údajně velmi dobrá. Hodnocení každoročně sestavuje realitně-poradenská společnost Cushman & Wakefield na základě kritérií, jako jsou náklady na provoz včetně pracovní síly nebo úroveň ekonomického a politického rizika.

„Významně k tomu přispívá strategická poloha Česka uprostřed Evropy s dobrou dopravní infrastrukturou, vyspělé podnikatelské, ekonomické i politické prostředí s nízkou úrovní rizika a také nevysoké náklady na pracovní sílu, energie či výstavbu,“ říká Ferdinand Hlobil, partner a vedoucí pronájmu průmyslových ploch ve střední a východní Evropě v C&W. První je Čína, následují USA a Indie, pátá skončila Kanada.

Pozitivní je také umístění ČR v žebříčku hodnotícím rizika: letos zaujala sedmé místo (loni čtvrté), z Evropy ji předčilo jen Německo na čtvrtém místě. Opět se tak řadí ke špičkovým destinacím a umisťuje se výše než třeba Švédsko, Rakousko či Británie. „Česko představuje ideální zemi především díky vhodné kombinaci klíčových parametrů. V otázce efektivity nákladů ho předhánějí levnější asijské země, kterých je v první desítce osm, v otázce rizika třeba stabilnější USA či Německo. Pokud ale veškeré aspekty vyhodnotíme a zvážíme, nabízí Česko výrobcům skutečně optimální podmínky,“ líčí Hlobil.

Vedle obvykle posuzovaných kritérií se hodnocení letos zaměřilo i na schopnost zotavení z koronavirové krize, opětovného restartu. Česko se umístilo ve druhé čtvrtině nejlépe způsobilých zemí. Zařadilo se tak po bok Kanady či USA nebo z Evropy Rakouska, Británie a Švédska. Polsko či Maďarsko jsou až ve třetí čtvrtině. „Ukazuje se, že kroky podniknuté v rámci karanténních opatření měly smysl, naše země reagovala rychle, a je tak nyní schopna lépe a dříve začít opět fungovat i ve výrobním sektoru. Můžeme tak být mezi prvními zeměmi, které výrobu zase obnovují v maximálním možném rozsahu, a brzy se znovu zapojit do světové ekonomiky,“ tvrdí Hlobil.

„Ekonomická aktivita byla krizí samozřejmě narušena a data, která máme k dispozici, nám ukazují klady i zápory globálního propojení napříč zeměmi. Logickým řešením problémů by se mohl zdát reshoring neboli návrat výroby do původních zemí, nicméně v širším měřítku není reálný a v nejbližší době ho neočekávám. Pro zvýšení své odolnosti pro případ další vlny pandemie a karanténních opatření se výrobci zaměřují spíše na to, jak zajistit fungování dodavatelského řetězce, aby nebyly přerušeny dodávky materiálu či součástek,” míní Hlobil.

Kroky, které výrobci nejpravděpodobněji podniknou ve snaze lépe zvládnout případnou další krizi:

Okamžitě či v krátkodobém horizontu: větší zásoby produktů a součástek
Ve střednědobém horizontu: diverzifikace zdrojů součástek, s důrazem na ty lokální nebo blízké
V dlouhodobém horizontu: v některých sektorech reshoring, vzájemné přiblížení výroben a zdrojů součástek, restrukturalizace dodavatelského řetězce, jež opět umožní řízení zásob způsobem just-in-time

„Firmy nyní hledají cesty, jak snížit závislost na asijských zemích, a pracují na nových strategiích řešení. Aktuálně ale jen pár z nich uvažuje o možnosti přesunu výroby do Evropy. Pokud k němu v nějaké míře dojde, ČR je díky vhodným podmínkám, které koronavirová krize příliš nezměnila, v dobré pozici stát se cílem těchto snah,“ poznamenává Hlobil.

Zdroj: Cushman & Wakefield

O průzkumu

Žebříček Manufacturing Risk Index společnosti Cushman & Wakefield posuzuje každou zemi podle 20 proměnných, z nichž vycházejí tři vážené žebříčky hodnotící podmínky, náklady a rizika pro výrobu. Zdrojová data žebříčku pocházejí z řady spolehlivých zdrojů, jako je Světová banka, UNCTAD či Oxford Economics.

Další články k tématu