Novinky » ČR přichází neúměrnou délkou stavebního řízení o desítky miliard korun

ČR přichází neúměrnou délkou stavebního řízení o desítky miliard korun

29.01.2020 | Petr Bayer Aktualizováno: 04.02.2020

Současná zcela nevyhovující úprava stavebního práva Česko nejen sráží za řadu rozvojových zemí, ale též připravuje o desítky miliard korun. „Když trvá získat stavební povolení pět a více let, výsledný dům je nejen morálně zastaralý, ale především o třetinu dražší, protože za tu dobu stoupla cena stavebních prací,“ říká předseda České komory architektů (ČKA) Jan Kasl.

Kasl oceňuje, že Ministerstvo pro místní rozvoj promítlo do přípravy nového stavebního zákona velkou část z deseti tezí, které pro rekodifikaci sepsala ČKA už před více než dvěma roky. „Jen komplexní změna legislativy nám umožní zkrátit povolování staveb na jeden rok, držet tak krok s technologickými a environmentálními trendy a ČR zůstane konkurenceschopná v kontextu okolních zemí. Ty nám utíkají, jak ukazuje žebříček Doing Business mapující složitost stavebního řízení, ve kterém je například Polsko o více než sto příček před námi,“ dodává ministryně Klára Dostálová.

Nový stavební zákon, který má začít platit od roku 2021 a bude účinný v polovině roku 2023, chce přinést nové uspořádání stavební správy, dodržování lhůt a integraci orgánů do státní stavební správy. Nově už bude existovat pouze jedno řízení, což spolu s minimalizací počtu razítek má zamezit „nekonečnému“ toku odvolání a soudních přezkumů, které proces získání povolení protahují o léta.

„Naše stavební právo je především procesní. Cílem není postavit kvalitní dům, ale mít ho správně povolený. V odvolání proti územnímu rozhodnutí a následně stavebnímu povolení se dnes s oblibou napadají všechna závazná stanoviska dotčených orgánů, každé pak přezkoumává příslušné ministerstvo, a nakonec odpůrce stavby ještě ke všemu vznese námitku systémové podjatost,“ líčí Kasl. „Ochrana veřejného zájmu zůstane zachována, ale nekonečný ping-pong mezi úřady navzájem a úřady a soudy musí skončit. Každý musí mít právo na odvolání, ale v celém procesu jen jednou,“ reaguje Dostálová.

Podle Kasla by měly mít obce možnost prosazovat svá práva již především v územním plánování. Se zástupci největších měst nyní MMR hledá shodu. „Vnímám, že je problém pro velká města vytvořit a schválit v současných legislativních podmínkách územní plány. Na stole je možnost, že obce budou pořizovat územní plány v samostatné působnosti nebo v přenesené působnosti jako dosud. Se soudci zároveň jednáme o tom, jakou právní formou by byly vydávány územní plány,“ poznamenává Dostálová.

Ministryně se dohodla s ČKA na spolupráci při transformací brněnského Ústavu územního rozvoje, který je organizační složkou ministerstva. Do budoucna by z něj mohlo vzniknout vědeckovýzkumné a popularizační pracoviště, které bude sloužit státu také jako datová základna pro plánování infrastruktury a rozvoje. Byl by využitelný například pro tvorbu cenových map nebo typizaci určitých druhů staveb. „První činnost, kterou brzy nově převezme, bude Národní geoportál a příprava Národního územního plánu, jehož vznik už schválili poslanci,“ uzavírá Dostálová.

Další články k tématu