Novinky » Nejdražší stavební náklady má Londýn, Praha na 67. místě před Varšavou

Nejdražší stavební náklady má Londýn, Praha na 67. místě před Varšavou

07.04.2020 | Petr Bayer

V mezinárodním srovnání cen stavebních nákladů se Praha umístila na 67. místě. Z měst regionu CEE se zařadila před Varšavu (68. místo), Bělehrad (69. místo), Bukurešť (87. místo) a Sofii (90. místo). Vyšší stavební náklady jsou v rámci regionu v Záhřebu (64. místo). Nejdražší je Londýn, New York a Hongkong.

Praha, resp. ČR, má v rámci CEE nejvyšší počet mezinárodně environmentálně certifikovaných budov LEED a BREEAM, téměř 200. V nejnovější studii International Construction Costs 2020 to uvádí společnost Arcadis. Index sleduje 100 měst světa, hodnotí jejich stavební náklady a tržní podmínky. Letošní studie také obsahuje pohled na stavebnictví s ohledem na současnou pandemii koronaviru a na probíhající klimatické změny.

Arcadis ICC Index 2020

Nejdražší města	Nejlevnější města	Pořadí v rámci CEE
1. Londýn	100.Bengalúr (Indie)	64. Zahřeb
2. New York	99. Nové Dilí (Indie)	67. Praha
3. Hong Kong	98. Bombaj (Indie)	68. Varšava
4. Ženeva	97. Kuala Lumpur (Malajsie)	69. Bělehrad
5. San Francisco	96. Shenzhen (Čína)	71. Krakov
6. Kodaň	95. Wuhan (Čína)	72. Poznaň
7. Tokio	94. Guangzhou (Čína)	87. Bukurešť
8. Curych	93.Chengdu (Čína)	90. Sofie
9. Dublin	92. Bangkok (Thajsko)
10. Edinburgh	91. Hangzhou (Čína)

„Růst stavebních nákladů byl v posledních letech v ČR tažen zejména růstem mezd (který byl dokonce vyšší než na západě), omezenou kapacitou stavebních firem a krátkodobým nedostatkem určitých typů stavebních materiálů. V roce 2019 dosáhly ceny stavebních materiálů maxima, na kterém se udrží kvůli dlouhodobě nasmlouvaným kontraktům i v letošním roce,“ uvádí konzultant Arcadis Milan Vencl.

Dopad pandemie COVID-19 na stavebnictví

Podle studie ICC 2020 existují dva hlavní způsoby, jak může COVID-19 ovlivnit stavebnictví. V první řadě může jít o šok na straně nabídky, kdy se developerské a stavební projekty zpomalí, zpozdí nebo zcela zastaví v důsledku nedostatku stavebních materiálů a technologických celků, či chybějících stavebních dělníků. Druhým nebezpečím je propad poptávky v důsledku případné hospodářské recese.

„K dnešnímu dni se velké stavební projekty v ČR realizují a každý se snaží minimalizovat prodlení. Nicméně sledujeme výpadky jak u pracovníků z ciziny, tak dodávek stavebních materiálů ze zahraničí (např. oblíbené italské obklady). České firmy dělají maximum, aby své závazky dodržely. Situace bude přímo záviset na rozsahu a délce vládních omezeních nejen u nás, ale i v okolních státech,“ dodává Josef Kalabis ze společnosti Arcadis.

Adaptace stavebnictví na klimatické změny

Vzhledem k tomu, že stavebnictví je zodpovědné za téměř 12 % celosvětových emisí CO₂, významně přispívá ke globálnímu oteplování. Navzdory této skutečnosti je například ve srovnání s automobilovým průmyslem výrazně pozadu v adaptaci na klimatické změny. V Evropě jsou hnacím motorem strukturálních změn požadavky evropské legislativy, požadavky realitních investorů a veřejné mínění (důraz na trvale udržitelné podnikání).

„Jedinou předností současné pandemie je pokles emisí skleníkových plynů po celém světě,“ říká Andrew Beard, vedoucí globálního týmu Cost Management ve společnosti Arcadis. Dodává, že současná pandemie s největší pravděpodobností odsune řešení klimatické krize do pozadí v zájmu udržení chodu jednotlivých národních ekonomik.

Další články k tématu