Novinky » Plocha zelených střech v ČR se za 5 let zdvojnásobila na 1,58 milionu m2

Plocha zelených střech v ČR se za 5 let zdvojnásobila na 1,58 milionu m2

27.11.2020 | Petr Bayer

Na území České republiky se ke konci roku 2019 nacházelo 1,58 milionu m² zelených střech, extenzivních i intenzivních, což je 1,2násobek rozlohy pražského Starého Města. Dynamiku vývoje dokládá fakt, že za posledních pět let se jejich plocha více než zdvojnásobila. K těmto výsledkům dospěla odborná sekce Zelené střechy při Svazu zakládání a údržby zeleně (SZÚZ).

V letošním roce se měření uskutečnilo v rámci celoevropského průzkumu Green Market Report, který přinese důležitá data o stavu zelených střech a zelených stěn v evropských zemích. „Měření probíhá na základě množství dodaného střešního substrátu, který je klíčovým komponentem vegetačních střech, a je doplněno o další informace z trhu,“ vysvětluje Pavel Dostal, předseda Rady Sekce zelené střechy a vicepresident mezinárodní organizace EFB.

V roce 2019 přibylo v ČR celkem 256 000 m² nových zelených střech oproti 247 000 m² rok předtím. Z toho tvořily 179 000 m² (70 %) extenzivní zelené střechy a 77 000 m² (30 %) intenzivní zelené střechy. Meziročně došlo k poklesu výměry realizovaných extenzivních střech o 8 % a k nárůstu realizovaných intenzivních střešních zahrad o 45 %, k čemuž významně přispěly velké projekty realizované v Praze a Brně.

„Naším cílem jsou však zelené střechy na kilometrech čtverečních spedičních firem rozesetých po celé ČR, které by tam developeři chtěli sami od sebe a realizovali je bez dotací,“ přeje si Josef Zapletal, který zelené střechy realizuje. Pomohl by také zákon, který by podíl zelených střech developerům určil.

Obrat sektoru zelených střech v roce 2019 dosáhl 460 milionů Kč, což představuje meziroční růst o 11 %. Růstové tempo v odvětví zelených střech je tedy 5,5krát silnější než tempo růstu pozemního stavitelství, z čehož vyplývá, že stále více zamýšlených staveb je navrhováno a realizováno se zelenými střechami.

Firmy zabývající se projekty a realizacemi zelených střech jsou nejčastěji drobní podnikatelé a malé a střední firmy. Mezi výrobci materiálů pro zelené střechy je zastoupena škála velikostí firem: drobní specializovaní podnikatelé, malé a středně velké výrobny i nadnárodní dodavatelé ze zahraničí. Obor zelených střech v roce 2019 dával práci minimálně 400 lidem, což je 2% nárůst zaměstnanosti oproti předchozímu roku.

Díky aktivitám sekce Zelené střechy, jako je například soutěž Zelená střecha roku, si lidé stále více uvědomují, že střechy nabízejí volný prostor s ideálními podmínkami pro pěstování určitých typů rostlin, a tedy i šanci, jak zvýšit podíl zeleně v rozšiřující se zástavbě. Více vegetace na střechách umožňuje efektivnější zadržování vody a její následné odpařování, díky kterému se okolí ochlazuje, výrazně se také snižuje prašnost. Na zelených střechách také vzniká prostředí, ve kterém nalézá domov mnoho užitečných druhů hmyzu a další fauny, což přispívá ke zvyšování biodiverzity.

V objemu realizovaných zelených střech dosud jednoznačně převažují zelené střechy na novostavbách. „Je to dáno především tím, že ozelenění nově navrhované konstrukce je technicky snazší než ozelenění stávající konstrukce a také povinností stavebníka hospodařit na svém pozemku se srážkovými vodami,“ objasňuje Dostal.

Investory zelených střech jsou nejčastěji soukromé osoby nebo firmy, ale přibývá i veřejných zakázek se zelenými střechami. Zatímco v roce 2018 byl poměr soukromých k veřejným zakázkám 7:1, v roce 2019 se poměr posunul na 6:1. Mezi soukromými zakázkami výrazně dominují rodinné a bytové domy, mezi veřejnými se jedná zejména o školy, školky, nemocnice, budovy úřadů, knihovny.

Trendy

Trendem nadále zůstává využívání zelených střech jako opatření, která stavebníkovi pomáhají vyhovět legislativě a zadržet srážkovou vodu na pozemku. V české legislativě však stále chybí konkrétní úprava, která by zelené střechy zasazovala do kontextu výpočtu množství odváděných srážkových vod, což způsobuje aplikační nejednotnost v praxi.

Silným trendem je ozeleňování pohledových ploch, a pokud možno i zpřístupnění takových ploch pro příležitostný pobyt. To se projevuje u všech typů střech – extenzivních (např. běžecký ovál na zelené střeše administrativní budovy, aj.), polointenzivních (pobytové terasy na rodinných domech) i intenzivních (ozelenění podzemních garáží ve vnitrobloku bytových domů). Zelené střechy jsou nadále aktuálním tématem při renovaci brownfieldů a v přírodním stavitelství. Na mezinárodní zářijové konferenci Zelené střechy – vize budoucnosti, kterou pořádal Svaz zakládání a údržby zeleně v Praze, se mluvilo o tématech zvyšování biodiverzity na zelených střechách, kombinaci zelených střech a fotovoltaických panelů, modrozelených střech i vertikálních vegetačních fasádách.