Novinky » Praha je v dolní polovině žebříčku stavebních nákladů, vede Ženeva

Praha je v dolní polovině žebříčku stavebních nákladů, vede Ženeva

06.05.2021 | Petr Bayer Aktualizováno: 05.05.2021

Praha se v celosvětovém srovnání stavebních nákladů (International Construction Costs 2021 umístila na 67. místě ze 100 sledovaných měst. V regionu CEE má vyšší stavební náklady než Varšava a Bělehrad, ale nižší než Záhřeb, Bukurešť a Sofie. Nejdražší jsou Ženeva, Londýn a Kodaň. „Stavební náklady se navzdory pandemii v ČR stále drží na maximu. Je to dáno omezenou kapacitou tuzemských stavebních firem, nedostatkem stavebních dělníků a stavebního materiálu ze zahraničí, každoročním růstem cen práce a stavebních materiálů. V roce 2021 stavební náklady dále mírně porostou v jednotkách procent (0-2 %),“ říká konzultant společnosti Arcadis Milan Vencl.

Arcadis ICC Index 2021:

Nejdražší města	Nejlevnější města	Pořadí v rámci CEE
1. Ženeva (Švýcarsko)	100.Bengalúr (Indie)	30. Vídeň (Rakousko)
2. Londýn (Velká Británie)	99. Nové Dilí (Indie)	64. Záhřeb (Chorvatsko)
3. Kodaň (Dánsko)	98. Bombaj (Indie)	65. Bukurešť (Rumunsko)
4. Oslo (Norsko)	97. Kuala Lumpur (Malajsie)	66. Sofie (Bulharsko)
5. Curych (Švýcarsko)	96. Ho Či Minovo město (Vietnam)	67. Praha (Česká republika)
6. New York City (USA)	95. Wuhan (Čína)	70. Varšava (Polsko)
7. San Francisco (USA)	94. Chengdu (Čína)	72. Bělehrad (Srbsko)
8. Hong Kong (Čína)	93. Nairobi (Keňa)	75. Krakov (Polsko)
9. Dublin (Irsko)	92. Johannesburg (Jihoafrická republika)
10. Macao (Čína)	91. Hangzhou (Čína)

„K nejaktivnějším developerům loni patřili a stále patří stavitelé rezidenčních projektů, logistických a výrobních areálů. Co se týče maloobchodu, stavěly se především retail parky a sklady určené pro e-commerce. Pandemie byla také příležitostí k modernizaci, kterou využili majitelé hotelových nemovitostí a částečně nákupních center, kde renovací procházely společné prostory a food courty. Změny jsme nezaznamenali u kancelářských budov,“ dodává Josef Kalabis z Arcadis.

Stavebnictví je zodpovědné za téměř 12 % celosvětových emisí CO₂, a tak významně přispívá ke globálnímu oteplování. Navzdory této skutečnosti je ale výrazně pozadu v adaptaci na klimatické změny. V Evropě jsou hnacím motorem strukturálních změn požadavky evropské legislativy, realitních investorů a veřejné mínění (důraz na trvale udržitelné podnikání).

„Třebaže loni jsme se soustředili především na zvládnutí celosvětové zdravotní krize, klimatická změna je nadále naší hlavní výzvou a je důležité, aby stavebnictví více zohledňovalo aspekty trvalé udržitelnosti,“ říká vedoucí globálního týmu Cost Management ve společnosti Arcadis Andrew Beard. „Programy obnovy, které se spouští, jsou příležitostí k dlouhodobé změně a k nastavení udržitelné budoucnosti. Každá investice by měla být nejen kvantifikovatelnou návratnost, ale také jasný příspěvek k trvalé udržitelnosti a uhlíkové neutralitě,“ dodává.

ČR je v CEE zemí s nejvyšším počtem komerčních nemovitostí s mezinárodní environmentálních certifikací LEED nebo BREEAM. „Ať už se jedná o renovaci, nebo nový projekt, téma trvalé udržitelnosti je na českém trhu rozšířené a developeři jsou mu většinou otevření,“ uzavírá Kalabis.

Česká republika:

Podle údajů ČSÚ poklesla reálná stavební produkce v ČR v roce 2020 v meziročním srovnání o 7,7 %. Pokles stavební produkce u nás souvisí s krizí okolo pandemie, neboť za první tři měsíce roku 2020 jsme sledovali růst stavební produkce v jednotkách procent, ale od 04/2020 se projevila opatření spojená s pandemií a pokles stavební produkce trval až do konce roku.
Stavební firmy se v důsledku koronavirové pandemie potýkaly se zpožděnými dodávkami stavebních materiálů ze zahraničí (narušení dodavatelských řetězců) a s výpadkem stavebních dělníků ze zahraničí (uzavření hranic a zákaz cestování).
Ceny stavebních nákladů podle ČSÚ v roce 2020 v ČR vzrostly o 3,7 %. Důvody vnímáme zejména v růstu cen komodit (zejména ropy, mědi, železa a hliníku), stavebních materiálů (betonu a oceli), energií a práce (plošně v nižších jednotkách procent, ale nadprůměrně u specializovaných stavebních profesí).
Podle údajů Svazu podnikatelů ve stavebnictví vzrostla v roce 2020 celková hodnota investic veřejného sektoru v porovnání s rokem 2019 o 29,6 %. Investice do infrastruktury vzrostly meziročně o 38 %. Největší růst zaznamenala oblast dopravní infrastruktury, která meziročně vzrostla o 44,4 %.
Řada developerských firem začala v důsledku koronaviru a nejistoty panující ohledně budoucího vývoje na trhu svoje aktivity přehodnocovat.
Ve svých projektech nejčastěji pokračovali developeři logistických nemovitostí, po jejichž projekty je v důsledku nízké průměrné neobsazenosti stále dostatečná poptávka.
Na druhé straně ani v případě hotelů, které byly pandemií nejvíce zasažené, se však stavební činnost úplně nezastavila. V Praze jednak stále vznikají nové hotelové projekty a stávající nemovitosti v řadě případů prošly rozsáhlejšími renovacemi.

Další články k tématu