Novinky » Průzkum: Chytrá města jsou výzvou, polovina projektantů ale nemá zkušenost

Průzkum: Chytrá města jsou výzvou, polovina projektantů ale nemá zkušenost

27.12.2023 | Petr Bayer

Pod vlivem klimatické změny a potřeby udržitelného rozvoje měst a obcí směřují privátní a veřejní investoři rostoucí pozornost k projektování chytrých budov a infrastruktury konceptu smart cities. V současné době 12 % projektových společností má už praktickou zkušenost s projekty budov v konceptu chytrých a zelených měst, částečnou zkušenost 39 %, žádnou 49 %. Vyplývá to ze Studie projektových společností H2/2023 CEEC Research.

Smart cities zahrnují energetickou účinnost, mobilitu, infrastrukturu, správu zdrojů, služby občanům a komunikace. „Překážkou na straně investorů bývá nedostatek informací potřebných pro zadání projektů nebo vyšší investiční náročnost, třebaže se investice může v určitém čase vrátit,“ říká výkonný ředitel CEEC Research Michal Vacek. Více než čtvrtina (28 %) respondentů realizovala chytré energetické sítě a úspory energie. Zbylé zkušenosti označené za dosud nejrozsáhlejší náležely do využití IoT (7 %), smart mobility a dopravních řešení (12 %). Mejvětším přínosem je zvýšená kvalita života obyvatel (46 %), zlepšení provozní efektivity (33 %), udržitelnost a ochrana životního prostředí (32 %) a zvýšení bezpečnosti (13 %).

„Inovace v konceptu chytrých měst výrazně usnadňují každodenní život lidí a podporují místní ekonomiku. Lidé můžou čím dál víc pracovat z domova, firmy si zakládají satelitní pobočky mimo velká města. V zahraničí se osvědčily třeba mobilní ordinace. Předpokladem je pokrytí vysokorychlostním internetem a podporujeme také projekty, které 5G sítě využívají. Z Národního plánu obnovy Ministerstvo pro místní rozvoj vyčlenilo 610 milionů korun. Evropské prostředky získají projekty vzdělávání, telemedicíny, dopravy nebo e-governmentu,“ líčí ministr Ivan Bartoš. „Chytrá města by měla být taky zelená. Vytváření a rozšiřování zelených ploch je důležitým nástrojem, jak částečně omezit hromadění tepla v rozpálené betonové zástavbě. V Integrovaném regionálním operačním programu jsme na to vyčlenili přes 6 miliard korun. Žadatelé získají podporu například na výsadbu stromů, projekty zaměřené na hospodaření se srážkovou vodou nebo zachování biologické rozmanitosti,“ dodává.

„Jednou z realizovaných akcí je Telematický systém dopravního uzlu Zlín, který spočíval v pořízení a instalaci BTT detektorů a zajištění přenosu, sběru a vyhodnocení dat serveru dopravní centrály. Výstupem je aplikace s podrobnějšími daty, která využívá město za účelem dopravního plánování. Aktuální informace o dojezdových časech řidičům umožní volbu vhodnější alternativy,“ uvádí ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica.

Podle 41 % projektových společností představuje největší výzvu v praxi komplexnost a schopnost integrace různých technologií v rámci projektu. Problémem bývá nedostatek znalostí a expertů v oblasti chytrých měst, tvrdí 35 % projektantů. Další výzvou zejména pro investory je finanční náročnost (28 %) a schopnost zapojení zainteresovaných stran a spolupráce s nimi, myslí čtvrtina dotázaných. Pro investory je podle nich další bariérou nízká informovanost veřejnosti o přínosech chytrých a zelených měst. Čtvrtina dotázaných si dokonce myslí, že informovanost veřejnosti o smart cities je nulová.

Další články k tématu