Novinky » Průzkum: Dvě třetiny Pražanů považují za největší problém málo bytů a vysoké ceny

Průzkum: Dvě třetiny Pražanů považují za největší problém málo bytů a vysoké ceny

02.11.2020 | Petr Bayer

Zhruba 63 % obyvatel Prahy považuje za hlavní problém metropole nedostatek bytů a vysoké ceny bydlení, čtvrtina dotázaných dopravu. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu agentury Ipsos pro Central Group, kterého se v září zúčastnila tisícovka respondentů. V Praze je poptávka po bydlení dlouhodobě vysoko nad nabídkou. Důvodem je hlavně pomalé povolování nové výstavby, které trvá i více než deset let. U dopravních staveb často ještě déle. Kombinace zdlouhavého schvalování a rostoucí poptávky po nemovitostech vedla v metropoli v posledních letech k rychlému růstu cen.

Za posledních deset let se v Praze povolilo 39 tisíc bytů, tedy necelé 4 tisíce ročně. V Praze 1 a Praze 2 nedostal „razítko“ žádný nový bytový dům. „Praha přitom potřebuje povolovat alespoň deset tisíc nových jednotek za rok, tedy dvakrát tolik než nyní,“ říká výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková. Nedostatek se projevuje ve zdražování, na pořízení běžného nového bytu průměrný obyvatel Prahy potřebuje roční hrubou mzdu za 14,2 roku. Ve Vídni na stejný byt dosáhnou téměř o 6 let dříve.

Developeři podle analýzy Central Group mají v Praze v přípravě téměř 116 tisíc bytů, 45 tisíc z nich už je v některé fázi schvalovacího procesu. Jejich širšímu uvedení na trh, které by mohlo přinést snížení cen, ale brání právě pomalé povolování. Při současné rychlosti by všechny připravované byty trvalo povolit více než 20 let. V sousedních zemích se ve srovnání s Českem daří postupovat výrazně rychleji. V Praze se ročně průměrně povolují jen zhruba 3 nové byty na 1000 obyvatel, zatímco v Mnichově, Bratislavě nebo Vídni je to dvakrát až třikrát tolik.

„Vyšší tempo povolování by vedle uspokojení poptávky po bydlení znamenalo i tolik potřebnou injekci pro celé stavebnictví, které se na HDP naší země podílí téměř 10 procenty. Navíc investice budou tím, co oslabenou ekonomiku dokáže po krizi znovu nakopnout. Nesmí proto narážet na administrativní překážky a zdlouhavé procesy,“ míní Tomášková. K řešení dostupnosti bydlení by kromě zrychlení schvalovacích procesů významně pomohlo i zmírnění daňové zátěže spojené s byty, tedy například snížení DPH z 15 na 10 %. Jen to by kupujícím ušetřilo u průměrného bytu v Praze kolem 300 tisíc korun.

Pokrok v této situaci znamená nový stavební zákon, odblokovat výstavbu v Praze by mohla pomoci i rýsující se dohoda pražských městských částí, magistrátu a developerů, která by dala jejich spolupráci jasná pravidla. Developeři by přispívali do fondu veřejných investic a peníze z něj by šly na konkrétní účely přímo do míst, kde se staví. To by logicky odbouralo častý odpor samospráv k nové výstavbě. Stát totiž získává na daních z nového pražského bytu průměrně zhruba milion korun, samosprávy ale téměř nic. Města a obce přitom nesou největší zátěž spojenou s novou výstavbou, ať už se jedná o dopravní a technickou infrastrukturu nebo občanskou vybavenost typu škol a školek.

Další články k tématu