Novinky » Průzkum: Povolování staveb v ČR netrvá roky, ale pouze měsíce

Průzkum: Povolování staveb v ČR netrvá roky, ale pouze měsíce

22.02.2024 | Petr Bayer Aktualizováno: 26.02.2024

Nejnovější průzkum České komory autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT) ukázal, že skutečná délka stavebního povolení či územního rozhodnutí v ČR netrvá několik let, ale například u bytových domů se průměrně rozhodne za 5 měsíců, totéž platí i pro jejich stavební povolení. Společné územní a stavební řízení vychází na půl roku, mediánově dokonce jen na 3 měsíce. Nejdelší povolovací proces vykazují tunelové stavby (skoro rok), nejkratší sklady nebo parkovací domy (4,5 měsíce) v případě společného povolovacího řízení. Téměř 1100 členů ČKAIT uvedlo za hlavní problémy nesjednocené postupy orgánů a stavebních úřadů, protichůdné požadavky na památkovou ochranu a životní prostředí nebo nedořešené majetkoprávní vztahy.

„Téměř polovina osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v ČR, včetně související inženýrské činnosti, je obvykle 6 měsíců až rok. Prakticky ve všech kategoriích jsme narazili na relativně složitější stavby povolené během několika dní i relativně jednoduché stavby s velmi problematickým a dlouhým povolovacím řízením,“ shrnuje předseda ČKAIT Robert Špalek.

Zásadním zjištěním průzkumu je obava téměř 60 % respondentů, podle nichž nový stavební zákon, který vstoupí v platnost letos v červenci, sám o sobě nepovede ke zlepšení a urychlení povolování staveb. Tato zásadní rekodifikace přináší rozsáhlé změny navazujících zákonů a prováděcích vyhlášek, které navíc nejsou dosud dokončeny. Navíc neustálá novelizace zákonů přináší pocit právní nejistoty. Všechny tyto úpravy dopadají jak na projektanty, tak na pracovníky stavebních úřadů. Zatím nikdo neviděl návrh vyhlášek s požadavky pro dopravní stavby, které má zpracovávat ministerstvo dopravy, ani návrh městských stavebních předpisů, které připravují města Praha, Brno a Ostrava.

"Nový stavební zákon a vyhlášky počítají s dostatečně dlouhým přechodným obdobím. Až do 30. 6. 2027 bude možné podávat a samozřejmě i schvalovat projekty podle dosavadních pravidel. Záleží čistě na stavebníkovi, jakou úpravu si zvolí, nicméně nová mu přináší řadu výhod, v mnoha případech včetně levnější výstavby. Pokud jde o obavy ze složitosti a absence koordinace mezi dotčenými orgány stavebního řízení, tuto věc nový stavební zákon řeší. Data, která od občana získá jeden úřad, nebudou znovu požadovat další úřady. Jestliže stavebník k žádosti nedoloží závazná stanoviska dotčených orgánů, stavební úřad si je vyžádá sám, nebude kvůli tomu zastavovat stavební řízení. Když dotčené orgány nedodají svá závazná stanoviska v daných lhůtách, uplatní se ve většině případů fikce souhlasu," říká mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.

„Obáváme se, že stavební úřady jsou a budou zahlcené novými požadavky a z alibismu nebo nedostatku kapacit budou rozhodování odsouvat. Nepomůže ani zákonná 30denní lhůta, protože stále lze i pro nepatrné administrativní pochybení v podání zahajovat řízení opět od počátku,“ upozorňuje místopředseda ČKAIT Michal Drahorád. Podle něj bylo chybou, že rekodifikace stavebního práva proběhla bez analýzy skutečné délky povolovacího řízení a identifikace hlavních procesních problémů. Tvůrci zákona se odkazovali pouze na žebříček Doing Business, který však pro neprůkaznost údajů a zavádějící metodiku přestala Světová banka od roku 2020 vydávat.

Komora doporučovala vyhodnotit dopad předchozí velké novelizace starého stavebního zákona z ledna 2018, která změnila 44 zákonů. Na ni navázala novela č. 403/2020 Sb., která se týkala závazných stanovisek dotčených orgánů včetně toho, jak lze závazná stanoviska napadnout. Od ledna 2021 začalo platit, že když dotčený orgán nevydá závazné stanovisko ve lhůtě do 30 dnů, nastává jeho fikce.„Takže už nyní podle starého stavebního zákona, když je dotčený orgán nečinný, je to, jako kdyby souhlasil bez podmínek. Problémem zůstalo jen to, že akty dotčených orgánů mohou být podmiňovány dalšími. NSZ fikci závazných stanovisek jen rozšířil i na vyjádření dotčených orgánů,“ vysvětluje Eva Kuzmová, členka Legislativní komise ČKAIT.

Tyto novely starého stavebního zákona přinesly podle profesních zkušeností představitelů Komory řadu pozitivních změn, mezi nimi zásadní zjednodušení povolování rodinných domů a větší uplatnění tzv. společného územního a stavebního řízení. Přínos společného územního a stavebního řízení ostatně potvrdila výsledky i anketa mezi autorizovanými osobami: například u staveb (bez rozlišení typu) se stavebními náklady nad 100 milionů korun trvá toto společné povolovací řízení v průměru 231 dní (medián 124 dní). Samostatné rozhodnutí o umístění stavby (územní rozhodnutí) zabere v průměru 218 dní a navazující stavební řízení 175 dní. Společné řízení podle odpovědí projektantů u staveb nad 100 mil. Kč ukazuje na průměrnou úsporu více než 5 měsíců v povolovací fázi stavebního záměru. Potvrzují se tak i doporučení ČKAIT, aby se zkušenosti s tímto typem povolovacího řízení výrazně propsaly do nyní připravované vyhlášky o projektové dokumentaci.

Ještě markantnější jsou výsledky průzkumu v případě nejčastěji povolovaných staveb – rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci. Pokud není třeba územní rozhodnutí, je stavební povolení v průměru 4 měsíců (medián 70 dní), při společném řízení za 5 měsíců. Výjimkou však nejsou ani případy, kdy mohla stavba začít během několika dní. Objevují se však i případy, kdy územní rozhodnutí nebo stavební povolení nebyla vydána ani po několika letech. Podle respondentů jsou v takových případech nejčastěji na vině nejasné majetkoprávní vztahy, řešené nezřídka soudně, anebo spory s majiteli inženýrských sítí.

Za hlavní příčiny zbytečně zdlouhavých povolovacích procesů, které nevyřeší ani nový stavební zákon a jeho nové prováděcí předpisy, označují složitost či absenci koordinace mezi orgány a stavebními úřady. Dále zmiňují chybějící jednotnou metodiku přístupu stavebních úřadů a obtíže při získávání vyjádření nebo rozhodnutí dotčených orgánů. Podle odpovědí mohou požadavky nebo protichůdné názory zablokovat celý povolovací proces. Velkým problémem jsou i nedostatečné sankce za nedodržování zákonných lhůt.

V odpovědích se objevovala digitalizace jako nástroj urychlení povolovacího řízení. Očekávají především sjednocení a hlavně zjednodušení formulářů. K tomu se pojí požadavek na vyšší odbornou zdatnost a personální kapacitu stavebních úřadů s vyšším finančním ohodnocením jejich pracovníků, třeba na základě statistiky povolení. „Podívejme se na množství neustále se měnících zákonů a vyhlášek. U povolování staveb se to projevilo tak, že se projektantům zvýšil poměr byrokratické práce vůči jejich hlavní. Tou je návrh kvalitní stavby. Proto se těším na Portál stavebníka a digitalizaci státu. Pokud bude Portál navržen optimálně, doufám, že se částečně uleví přetíženým stavebním úřadům i projektantům. Potom by malé nebo špatně fungující stavební úřady mohly postupně zanikat,“ uvedl Michal Majer, místopředseda oblastního výboru ČKAIT Olomouc.

Zkušenosti respondentů se opíraly především o vyřizování povolovacích procesů u rodinných domů a rekreačních staveb (46 %), bytových domů (32 %), budov pro administrativu a správu (20,5 %), inženýrských sítí (24 %), průmyslovou výrobu (18,7 %) nebo skladování (16 %). Typickým respondentem byl inženýr pozemních staveb, hlavní projektant či vedoucího projektu. Dopravní inženýři byli zastoupeni z 10 %, stejně jako odborníci na technické zařízení staveb. Vyšší podíl měly stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství.

Další články k tématu