Novinky » Průzkum: Roste obliba revitalizace brownfieldů, pomoci mají dotace

Průzkum: Roste obliba revitalizace brownfieldů, pomoci mají dotace

13.11.2024 | Petr Bayer Aktualizováno: 15.11.2024

Revitalizace brownfieldů se v posledních letech stává důležitou součástí developerských aktivit v Česku. Značná část opuštěných nebo zanedbaných pozemků se nachází v atraktivních městských lokalitách s dobrou infrastrukturou, což je lákavé pro developery, z nichž 94 % uvedlo, že by měli zájem využít brownfieldy pro budoucí projekty. Vyplývá to ze Studie developerských společností H2/2024 CEEC Research.

„Snahou developerů je připravovat projekty v atraktivních lokalitách, aby zvýšili zájem o koupi a jejich tržní hodnotu. Velké množství těchto využitelných ploch je ve velkých městech jako Praha, Brno, ale i další. Rozhodně se jedná o zajímavé investiční příležitosti, na jejichž revitalizaci mají zájem nejenom investoři, ale i majitelé těchto zchátralých pozemků, mezi něž z velkého podílu patří městské části,“ říká ředitel CEEC Research Michal Vacek.

Hlavní výhodu vidí 68 % respondentů ve využití již zastavěného území, které přináší zhodnocení prostoru a jeho lepší využitelnost v městských oblastech. Další významnou výhodou je podle 19 % dotázaných zlepšení ekologických podmínek v lokalitě – odstranění starých kontaminovaných staveb a revitalizace půdy. To pomáhá obnovit kvalitu životního prostředí v místě. Kromě toho 10 % developerů zmiňuje, že revitalizace brownfieldů zvyšuje hodnotu okolních nemovitostí, což může pozitivně ovlivnit celý region.

Mezi nejvýznamnější překážky, které komplikují nebo zpomalují revitalizaci brownfieldů, patří vysoké náklady na dekontaminaci půdy, odpor místních obyvatel a složité administrativní procesy. Dekontaminaci půdy uvedlo jako hlavní překážku 63 % respondentů. Původní průmyslové využití často zanechává půdu kontaminovanou chemikáliemi nebo nebezpečnými látkami, které musí developer před výstavbou odstranit. A to je velmi nákladné. Developeři uvádějí, že výstavba na brownfieldech je v průměru o 14 % dražší než výstavba na „zelené louce“. Kromě dekontaminace výstavbu prodražuje demolice stávajících objektů anebo technické komplikace, které bývají časté na těchto pozemcích. „Vzhledem k rozrůstání měst se tyto areály dostávají z periferie do městské zástavby. Jsou to již místně zajímavé pozemky, bohužel většinou zatížené ekologickými zátěžemi,“ uvedl člen představenstva VPÚ Deco Praha Lubor Hoďánek.

Dále 50 % dotázaných uvedlo, že naráží na odpor místních obyvatel, který vyplývá z obav, jaké dopady na okolí bude mít budoucí výstavba. Místní zastupitelstva mívají mnohdy nesmyslné finanční požadavky, které odůvodňují jako kompenzaci místních zájmů. Developeři se často setkávají i s byrokratickými překážkami (44 %), nutností změny územního plánu, nedostatkem podpory od státu anebo nedostatkem informací a studií o lokalitě.

V řadě evropských zemí, například v Británii nebo Nizozemí, jsou brownfieldy revitalizovány díky cílené podpoře státu, zjednodušeným legislativním procesům a silnému zapojení místních komunit. V ČR podobná podpora zatím chybí a developery tak nejvíce brzdí složité legislativní procesy. Až 75 % ředitelů developerských společností by uvítalo zjednodušení legislativních procesů. Důležitým opatřením je zvýšení finanční podpory a dotací, které by pomohlo snížit náklady spojené s náročnou revitalizací. Zapojení komunit a získání podpory místních obyvatel by také výrazně pomohlo projekty urychlit.

Až 78 % developerů uvedlo, že nevnímá podporu státu v revitalizaci brownfieldů. Státní podpora je velmi omezená, a tím je významně zpomalen rozvoj těchto projektů. Nicméně, v posledních letech dochází k pozitivnímu posunu. Stát začal vyčleňovat významné finanční prostředky, například v rámci Národního plánu obnovy nebo prostřednictvím dotačních programů Ministerstva pro místní rozvoj, které pomáhají obcím a krajům regenerovat tyto plochy pro podnikatelské i nepodnikatelské účely. Další podpora je plánována prostřednictvím CzechInvestu, který navrhl opatření pro efektivnější realizaci projektů, včetně daňových pobídek a lepší přípravy brownfieldů pro následné investice.

„Jako zásadní nástroj vnímám komplexní a systematickou přípravu území, aby byly pro investory atraktivní. To zahrnuje vyřešení majetkoprávních vztahů, zajištění potřebné infrastruktury a sanaci případných ekologických zátěží. Je naprosto zásadní, aby se udělala rychlá přeparcelace a pozemky se tak mohly odblokovat pro výstavbu. Investoři potřebují jistotu, že projekty jsou nejen finančně realizovatelné, ale také ekologicky a administrativně připravené k rychlé a efektivní realizaci. Transparentní a efektivní podpora ze strany veřejného sektoru, například ve formě dotací či zvýhodněných podmínek, je rovněž klíčovým faktorem. Ministerstvo životního prostředí pravidelně nabízí dotace na sanaci území,“ upozorňuje ministr Petr Hladík

„Tlak na ochranu nezastavěné krajiny roste, a tak se přirozeně investoři rozhlížejí po možnostech využití starých průmyslových areálů. Obrovskou výhodou je využití již vybudovaných infrastruktur, s tím se pojí významné snížení nákladů na využívání veřejných služeb. Nejsložitějším krokem je změna územního plánu z průmyslových objektů na smíšené využití, či obytnou zónu. Mnoho stavebních úřadů má nastavené dlouhodobé strategie rozvoje obcí, včetně analýz dopadů případných změn. V dané situaci se tak nemusí záměr stavebníka slučovat se záměrem obce, města či celého regionu. Z dlouhodobého hlediska jsou tak za využití brownfieldů zodpovědná především zastupitelstva obcí, která mají v územních plánech vytvořit co nejpříznivější podmínky pro takové investice,“ uzavírá jednatelka společnosti Centrum chytrých fasád Pavlína Dvořáková.