Novinky » Průzkum: Zelené střechy jsou vhodné pro kanceláře, na sklady se hodí fotovoltaika

Průzkum: Zelené střechy jsou vhodné pro kanceláře, na sklady se hodí fotovoltaika

27.11.2020 | Petr Bayer

Podle nejnovější studie společnosti Arcadis Czech Republic jsou tzv. zelené střechy vhodnější pro kancelářské budovy, na průmyslových budovách je lépe využít fotovoltaiku. Například z hlediska nákladů během celého životního cyklu se investice nevrátí ani za 60 let, pro které je kalkulována životnost haly. Cílem studie bylo posoudit halu o ploše 14 000 čtverečních metrů ve variantách bez a se střešním pláštěm osázeným vegetací (extenzivní střecha s rozchodníky).

„Environmentální hlediska se v developmentu průmyslových budov zohledňují stále více, což dokládá řada mezinárodních certifikací, které získávají jednotlivé budovy v ČR i na nejvyšších úrovních. Certifikací procházejí i celá portfolia,“ říká Lenka Matějíčková, vedoucí Sustainability týmu v Arcadis. „Z naší studie vyplývá, že zelená střecha je vhodná spíše pro kancelářskou budovu. Na střechy skladových a výrobních objektů doporučujeme umístit fotovoltaiku, nebo ji nechat volnou, se světlou povrchovou úpravou, která zajistí efekt tzv. cool roof. Zeleň je v průmyslovém parku lépe umísťovat přímo na pozemku místo zpevněných ploch a u retenčních nádrží na dešťovou vodu,“ dodává.

Další zjištění v souvislosti s tzv. zelenými střechami na průmyslových budovách:

Uhlíková stopa. Instalace tzv. zelené střechy vyžaduje robustnější konstrukci celé stavby v podobě většího množství betonu a pevnějších konstrukcí. Kromě nosné konstrukce (oceli, plechu, betonu) je nejvíce uhlíku vázáno v hydroizolační vrstvě a v obohaceném substrátu, v němž jsou vysazeny rostliny. I když se uhlíková stopa v průběhu let snižuje, kvůli vyššímu množství použitých konstrukčních materiálů, bohužel nikdy nebude v průběhu životního cyklu budovy kompenzována.

Vnitřní klima budov. V případě průmyslových budov se nejvíce tepla kumuluje hned pod střechou, kde se ale z hlediska vnitřního provozu budovy nenacházejí lidé. Proto se v těchto budovách využívá efektu tzv. free-coolingu, kdy se světlíky otevírají v noci a ráno a do interiéru se dostává chladný vzduch z venkovního prostředí. Tento způsob chlazení vnitřních prostor je efektivnější než případná zelená střecha.

Tepelný ostrov. Vzniku tzv. tepelných ostrovů na střechách průmyslových budov je vhodnější předcházet instalací světlých (ne standardně šedých) povrchových krytin s vysokým indexem odrazu tepelného záření (SRI ˃82). Ty dosahují minimálně stejného efektu jako tzv. zelená střecha, ale nezvýší konstrukční zatížení nosného systému. Výrazně vyšším rizikem pro efekt tepelného ostrova jsou pojížděné plochy v okolí těchto objektů, což lze úspěšně eliminovat vhodnou konstrukcí vozovky a jejího podloží.

Dešťová voda. Zatímco u zelené střechy většina dešťové vody zůstává na střeše, z níž se odpařuje, u běžné střechy je svedena do retenčních nádrží, kde je pak možné ji zasáknout, či využít k zalévání zeleně nebo splachování toalet, čímž dojde i k úspoře vody pitné.

Plochá střecha průmyslových budov je podle studie vhodným místem pro instalaci fotovoltaických panelů. Takto generovanou energií je možné z velké části/kompletně pokrýt i provoz budovy. Podpora instalace obnovitelných zdrojů energie je trendem současnosti, který bude nadále posilovat. Správně nakonfigurované fotovoltaické systémy pokryjí spotřebu elektrické energie v budově, mají pozitivní dopad na teplotu střešního pláště a přispívají k redukci tepelného ostrova, aniž by narušovaly využití dešťové vody a její zasáknutí do podloží.

„Fotovoltaické panely během své životnosti uhlík potřebný na svou výrobu nejen vykompenzují, ale navíc výrazně vedou k jeho snižování při provozu budovy. Moderní systémy mohou i na našem území plně kompenzovat uhlíkovou stopu provozu budovy,“ dodává Petr Schorsch, Senior Sustainability konzultant Arcadis Czech Republic.

„Extenzivní zelená střecha je vhodnější pro konstrukčně jiné typy budov. Velmi dobré se jeví její využití například u kancelářských objektů, které se nacházejí ve městech, protože je zde možné výhody zelených střech lépe zužitkovat. Akumulace dešťové vody na střeše (preferovaná před odvedením kanalizací), snížení požadavku na kapacitu zdroje chladu/ tepla, zlepšení mikroklimatu či akustických parametrů jsou zde jasnou prioritou,“ uzavírá Matějíčková.

Celou studii si můžete přečíst zde: https://www.arcadis.com//media/2/B/E/%7B2BE713B4-2695-4E11-9E26-125153C2D5F4%7DStudie%20Zelena_strecha%20ARC%202020%20final.pdf

Další články k tématu