Novinky » Recyklaci stavebního odpadu již využívá na 80 % firem, investoři ji někdy brzdí

Recyklaci stavebního odpadu již využívá na 80 % firem, investoři ji někdy brzdí

06.12.2023 | Petr Bayer

Stavební a demoliční odpady představují téměř polovinu všech odpadů produkovaných v ČR. Stavební společnosti jsou schopny recyklovat stále větší množství, většina znovu použije nejvýše 20 % odpadu, recyklaci ale využívá 78 % dotázaných. Čtvrtina stavebních firem má též stanoveny cíle pro snižování ekologického dopadu staveb, tři pětiny mají zaveden systém na třídění dřevěného odpadu. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2023 CEEC Research.

„Ministerstvo životního prostředí se dlouhodobě věnuje náhradě nového stavebního materiálu recyklovanými surovinami. Recyklace může zásadně ovlivnit spotřebu nových surovin. Současná odpadová legislativa obsahuje opatření pro podporu a usnadnění recyklace těchto materiálů,“ říká ministr Petr Hladík. „Co se týká používání tohoto materiálu u veřejných zakázek, je důležité nahrazovat nové materiály recyklovanými, protože to ulehčuje nejen úložištím odpadu, ale také finančnímu zatížení nových staveb. U programu Nová zelená úsporám je povinnost recyklovat odpad z rekonstrukcí nejméně ze 70 %,“ dodává.

Odpad ze stavebnictví zahrnuje betonové zbytky, cihly, dřevo, kovy a další materiály. Betonové trosky a cihly patří mezi nejběžnější materiály, které lze recyklovat a znovu použít. Beton se může rozdrtit a použít jako výplň nebo základní materiál pro nový beton, což šetří přírodní suroviny a energii. Podobně lze znovu použít i staré cihly. Některé stavební společnosti dokáží recyklovat dokonce 40 % a více stavebního odpadu. „V recyklaci spatřujeme velký smysl a hledáme cesty, jak využívání druhotných surovin a šetření přírodních zdrojů zavádět do běžné realizační praxe,“ říká generální ředitel Metrostavu Jaroslav Heran. Příkladem je beton, který využívá recyklovaný materiál z cihel z demolic. „Tím snižujeme produkci odpadu a uhlíkovou stopu výroby. Vedle ochrany krajiny a přírody v tom spatřujeme i značný ekonomický potenciál,“ dodává Heran.

Některé stavební společnosti (23 %) mají měřitelné cíle pro snižování ekologického dopadu stavební činnosti. „Cirkulární stavebnictví je pojem, který stále více firem přenáší do strategie. „Firmy ve stavebnictví jsou často nositeli zajímavých a progresivních nápadů recyklace,“ říká výkonný ředitel CEEC Research Michal Vacek. „Ještě nevypálené kazové produkty vracíme zpět do výroby. Hotové produkty, které nejsou vhodné k dodání zákazníkům, umíme zpracovat pro další použití. Hledáme také řešení pro 100% recyklovatelnou cihlu a cihlu vyrobenou z recyklátu. V příštím roce také uvedeme na trh bílou folii pro ploché střechy. Ta je vyrobena z odpadního materiálu z bezpečnostních skel tak, aby byla zcela recyklovatelná,“ vyjmenovává generální ředitel Wienerberger Kamil Jeřábek.

Ekologickou certifikaci LEED přitom využívá 13 % dotázaných stavebních firem, BREEAM 12 %, Passive House Standard 9 %. PHS je standard pro extrémně energeticky efektivní budovy, klade důraz na vysokou izolaci, těsnost obálky budovy a rekuperaci tepla z větrání. WELL Building Standard využívá 5 % dotázaných, zaměřuje se na zdraví a pohodu lidí ve vnitřním prostředí budov. Standard obsahuje kritéria týkající se kvality vzduchu, vody, výživy, fitness, psychického zdraví.

Velká část dotázaných ředitelů (74 %) alespoň zčásti preferuje ekologicky šetrné materiály a technologie na stavbách, čtvrtina (26 %) tyto materiály a technologie nepreferuje, ačkoli přinášejí řadu výhod. Důvodem je především ekonomická náročnost a nedostatečná ochota investorů. „U přípravy a realizace projektů se snažíme dodržovat zásady environmentálně odpovědného zadávání, které máme v naší vnitřní směrnici. U přípravy projektů se snažíme předcházet vzniku odpadů, při realizaci požadujeme maximální využití stavebního odpadu, nejčastěji do podkladních vrstev,“ líčí primátor statutárního města Prostějova František Jura.

Třídění dřevěného odpadu pomáhá omezit množství, které končí na skládce, ale také přispívá k udržitelnému využití přírodních zdrojů. Recyklované dřevo může být využito pro výrobu nábytku nebo jiných stavebních projektů. Nadpoloviční většina dotázaných stavebních společností (60 %) má na stavbách zaveden také systém na třídění dřevěného odpadu. „Náš jihlavský závod je průkopníkem ve využívání dřevního recyklátu při výrobě dřevotřískových desek. Dřevní recyklát je materiálově znovu využíván místo jeho skládkování nebo spalování pro energetické využití,“ upozorňuje jednatelka Kronospan CR Sylva Krechlerová.

Podle názoru ředitelů stavebních společností bývá největší překážkou ekologických opatření jejich nákladová náročnost, proto je tak důležitá ochota na straně investora. Současně 26 % stavebních firem chce v budoucnu více investovat do recyklace nebo výzkumu a vývoje ekologicky šetrných technologií a materiálů. Pro 32 % stavebních firem je používání nových technologií časově náročné. Dalších 26 % podniků zmiňuje problém s dostupností takového materiálu.

„Nedostatek základních surovin, zejména stavebního kamene a štěrkopísku, nás vede k nutnosti používání recyklovaného kameniva. Bohužel, stále narážíme na požadavky na použití výhradně materiálů uvedených v platné projektové dokumentaci, které ne vždy splňují definici ekologicky šetrného materiálu. Stává se, že objednatel stavebních prací není ochoten přistoupit ke změně materiálu na ekologicky šetrný,“ zmiňuje obchodně technická ředitelka Rekomont Nikola Domažlická.

Vyšší náklady na pořízení čistších materiálů nebo technologií zmiňuje jako brzdu pro jejich větší využívání 68 % dotázaných stavebních společností, 56 % firem naráží na nedostatečné povědomí investorů o ekologii. „Při výstavbě metra D v Praze se nám povedlo uvést pojivo na bázi fluidních popílků, případně i kamenivo nahrazujeme recyklátem a toto řešení se nám osvědčilo,“ uvádí člen dozorčí rady Hochtief CZ Pavel Růžička. „Nebránili bychom se širšímu využívání alternativních materiálů, potřebujeme však partnera na druhé straně. Veřejné zakázky se soutěží primárně na cenu, kvalita či ekologické hledisko nehrají, a kvůli legislativě zatím ani dost dobře nemohou hrát, větší roli,“ upozorňuje.

„Dlouhodobě podporujeme aktualizace technických předpisů u investorských organizací v resortu dopravy, které postupně upravují požadavky na recyklace a využívání vyzískaného materiálu při opravách, rekonstrukcích a modernizacích úseků dopravní infrastruktury. Vyžadujeme zvyšování podílu znovuvyužití získaného materiálu i s ohledem na nedostatek stavebních materiálů v budoucích letech,“ uzavírá ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica.