Novinky » Rekonstrukce hradu Helfštýna vítězem České ceny za architekturu 2021

Rekonstrukce hradu Helfštýna vítězem České ceny za architekturu 2021

09.11.2021 | Petr Bayer

Českou cenu za architekturu (ČCA) v 6. ročníku soutěžní přehlídky organizované Českou komorou architektů získal návrh rekonstrukce paláce hradu Helfštýna. Ve finále porota vybírala mezi sedmi díly, vítěz i finalisté se etablovali z 30 nominovaných prací. Celkově se o cenu ucházelo 170 realizací dokončených v posledních pěti letech.

Finalisty vybírala mezinárodní porota s předsedou Yashou Jacobem Grobmanem (Izrael). Dalšími členy byli Bart Brands (Nizozemsko), Eduardo Cadaval (Mexiko/Španělsko), Irakli Eristavi (Slovensko), Antonio Longo (Itálie), Balázs Marián (Maďarsko) a Peter Veenstra (Nizozemsko). Porota se zaměřila mj. na inovační aspekty stavby, její přínos pro společnost a obor, složitost architektonického úkolu a kvalitu provedení.

HLAVNÍ CENA A FINALISTÉ

Hlavní cenu porotci udělili Miroslavu Pospíšilovi a Martinu Karlíkovi za návrh rekonstrukce paláce hradu Helfštýna (2020). Autoři z olomouckého atelieru-r zvolili koncepci respektující historický objekt, vedeni snahou o zachování jeho charakteru. Cílem bylo najít nejen optimální způsob zastřešení paláce, ale i přiblížení jeho historického vývoje návštěvníkům ve všech jeho původních úrovních. Tento záměr vedl k myšlence vložení soudobých architektonických prvků do historické stavby a k propojení přízemí s vyššími podlažími paláce, která byla dosud veřejnosti nedostupná.

Nové konstrukce nechali autoři vložit do již existujících otvorů palácového torza a řešili je v soudobém designu. Díky tomu je srozumitelné, které části stavby jsou původní a které nové. Výsledkem je také přiblížení moderní architektury široké veřejnosti. Porota ve svém hodnocení nastínila, že „kromě formální a technické kvality se vynikající architektonické práce vyznačují tím, že jsou schopny žít v historii, vytvářet nové příběhy ve vztahu ke společnosti a místům, jinými slovy, že jsou vitální.“

Čestné ocenění Finalista ČCA získalo šest dalších různorodých prací z celé ČR. Porotu zaujala realizace přestavby menzy Koleje 17. listopadu Fakulty humanitních studií UK v Praze (2020) navržená ateliérem Kuba & Pilař architekti. „Jako celek byl návrh a provedení budovy bezesporu jedním z nejlepších příkladů současné architektury a opětovného využití budov v letošním ročníku soutěže,“ uznali porotci. Projekt vzešel z architektonické soutěže s potvrzením regulérnosti od ČKA uskutečněné v roce 2015.

Finalistou se stalo dále Komunitní centrum Židlochovice (Jura et Consortes, 2020). „Kdyby se udělovala cena za urbanismus, byl by tento projekt jednomyslným vítězem,“ uvedli členové poroty. Důležitým faktorem jeho úspěchu byla podle porotců pravděpodobná „intenzivní spolupráce mezi klientem a architektem.“ Další Finalista, Lazy House Zlín (2020) vznikl na základě návrhu již vloni oceněného architekta Petra Jandy a jeho kanceláře brainwork. Podle porotců je „mimořádně kvalitním rodinným domem, a to jak z hlediska myšlenkového, tak i materiálového.“ Zdůraznili „skutečně vysoký standard konstrukčních prvků a detailů budovy.“ Zdánlivě jednoduchá, ale samozřejmá komplexnost domu podle nich odráží „architektovu pečlivost, citlivý přístup a empatii.“

V minulosti byli v ČCA oceněni také autoři z Atelieru bod architekti, jejichž návrh Městské haly Modřice (2020), projekt vzešlý z architektonické soutěže s potvrzením regulérnosti od ČKA uskutečněné v roce 2015, si vysloužil titul Finalista v letošním ročníku. Podle členů poroty se jedná o „silný projekt, čistě uspořádaný, tak vyzrálý, že překvapuje mládím svých autorů.“ Finalistou se stal také Pavilon na Výstavišti v Praze (2020). Realizace navržená autory z kanceláře Papundekl Architekti porotu zaujala pro svoji jednoduchost a účelnost. „S minimem stavebních materiálů, a tudíž i nákladů byla parku přidána maximální hodnota,“ míní porotci. Stavba je podle nich „magnetem pro uživatele parku díky jantarově zbarveným laminátovým panelům, které se na slunci rozzáří.“

Mezi Finalisty má své místo i Revitalizace Kostnického náměstí v Praze (2019) navržená Radmilou Fingerovou a Hanou Špalkovou. Pro porotce představuje citlivou přeměnu a renovaci veřejného prostoru. Zaujal je „aktivní přístup architektek k definování zadání i samotnému projektování tohoto veřejného prostoru. Včasné upřesnění zadání přispělo ke kvalitě výsledného řešení.“ Porota považovala za velmi důležité ocenit tento typ „skromného projektu, který přestože neměl velký rozpočet, projevuje se velmi expresivně, reprezentuje vynikající sociální cítění, představuje skvělý výběr a kombinaci materiálů a minimální, ale precizní design.“

ČESTNÁ UZNÁNÍ

Momenty dějin (Kolmo.eu /2019) svým pojetím a provedením zanechaly v porotě „silný dojem srozumitelností sdělení o historii a kultuře města a státu.“ Architektonické řešení prostoru a technické zvládnutí instalace jsou podle porotců brilantní. Ocenili „multidisciplinární charakter projektu, v němž architekti, výtvarní umělci, programátoři a historici využili současné technologie k vytvoření prostoru a obsahu, který má potenciál probudit v návštěvnících intenzivní zájem o historii.“

Vyhlídka Špička (Mjölk, 2020) zapůsobila na porotu jemným a vynalézavým konstrukčním řešením v kombinaci s propojením s okolní krajinou. „Její výrazná a zapamatovatelná forma z ní činí architektonický skvost,“ ohodnotili porotci, kteří ocenili také „aktivní, možná až aktivistický přístup autorů k realizaci tohoto díla.“

Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží získala Rekonverze tubusu větrné elektrárny v Novém Hrádku (ABM architekti, 2020). Hodnotitelé vyzdvihli, že projekt představuje „zajímavý příklad nové náplně nepoužívané stavby. Architektonická soutěž byla užita v neobvyklém, ale velmi vhodném případě, kdy jedním z důležitých požadavků byly vedle nalezení celkové koncepce řešení i náklady na stavbu. Oceněná rozhledna je tak ukázkovým příkladem, že užití architektonické soutěže může mít pozitivní vliv na ekonomickou stránku záměru.“

Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za konverzi původních industriálních skladů udržitelným způsobem patří projektu DADA Distrikt v Brně (KOGAA studio, 2020). Ministerstvo ohodnotilo, že „udržitelnost projektu spočívá zejména v intenzivní zelené střeše, která zpomaluje průtok dešťové vody a pomáhá tak v lokalitě snižovat zátěž a také umožňuje využívání dešťové vody pro samotný objekt. Urbanistický přínos projektu lze především spatřovat ve zpřístupnění a otevření budovy uživatelům – navržením rohového vstupu do bytového domu.“

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR udělila cenu za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí Domu pro rodiče v Jeseníkách (TŘI.ČTRNÁCT architekti, 2019). Agentura ocenila „čisté hmotové řešení začleňující stavbu přirozeně do typické urbanistické struktury sídla v podhůří Jeseníků a také respekt ke stavitelské práci dřívějších obyvatel vyjádřený zachováním části původních konstrukcí staré stodoly.“

Cenu společnosti Central Group za inovativní přístup k řešení nového bydlení obdržel projekt Residenční komplex Panna & Baba v Praze (m4 architekti, 2020). Oceněna byla „vyvážená kompozice budov nízkoenergetického rezidenčního projektu umocněná použitím ušlechtilých materiálů.“ Návrh je dle komise „velmi kvalitní počínaje promyšleným urbanistickým řešením a dobrými dispozicemi bytů konče.“

Cenou společnosti Velux za práci s denním světlem byl vyznamenán Open house Fryšták (Studio New Work, 2020). Společnost pozitivně hodnotí, že „na velmi malém prostoru a s málo výrazovými prostředky realizace představuje to, co jako společnost pokládáme za důležité. Novodobá forma městského altánu umožnuje setkávání lidí v kvalitním a estetickém veřejném prostoru. Věříme v genius loci a oceňujeme udržení historické linky místa.“

Cenu společnosti Vekra za promyšlenou a odolnou stavební konstrukci získala Nová Trojská lávka v Praze (Valbek + Bomart, 2020). Hodnotitele zaujala „nadčasová konstrukce, promyšlenost, důraz na kvalitu, udržitelnost, bezpečnost, odolnost a maximální životnost, tedy bezproblémový dlouhodobý provoz.“ Ocenili, že „i přes rychlost, se kterou bylo třeba řešit situaci po náhlém kolapsu původní lávky, vznikla stavba, která bezesporu vyhovuje filozofii moderního stavebnictví a která plně odpovídá tomu, o co se snaží také značka Vekra v oboru bytových staveb.“

Další články k tématu