Rozhovor » Arajmu: Tisíce bezprizorních nemovitostí brzdí rozvoj obcí

Arajmu: Tisíce bezprizorních nemovitostí brzdí rozvoj obcí

Na stát je v katastru evidováno více než 1,6 milionu nemovitých položek na 1906 státních subjektů. Tuto překvapující sumu zjistil nedávno realizovaný projekt s názvem Mapa majetku státu. „Za naprosto nepřijatelné považuji zjištění, že přes 1380 státních subjektů je neexistujících, nedohledaných nebo v likvidaci, přitom na ně bylo napsáno přes 25 tisíc nemovitostí, které v řadě případů komplikují rozvoj území obcí a krajů,“ říká v rozhovoru pro magazín Skypaper generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu.

Jak byste zhodnotila loňský rok z pohledu prodeje nemovitostí?

Loňský rok hodnotím jako mimořádně úspěšný, rozhodně se zařadí mezi zásadní v historii úřadu. Příjmy, které jsme loni odvedli do státního rozpočtu, byly nejvyšší za celou existenci – dosáhly rekordních 1,934 miliardy korun. Reálný meziroční nárůst představuje 100%. Největší podíl na této částce mají příjmy z prodeje budov 1,043 miliardy korun a příjmy z prodeje pozemků 483,5 milionu korun. Nejvyšší částku v příjmech samozřejmě představuje úspěšný prodej areálu na náměstí Republiky v Praze, ale i bez něj bychom zaznamenali značný meziroční nárůst.

Podílela se na tomto růstu i nějaká nová prodejní metoda?

Za zvýšením stojí i mnou nově zavedený způsob prodeje státního majetku, a to výběrové řízení s aukcí. Uchazeči, kteří doručili písemnou nabídku splňující vyhlášené podmínky bez výhrad a účastní se otevírání obálek, mohou na místě přihazovat nad nejvyšší písemně zaslanou nabídnutou cenu. Aukce je ukončena trojí výzvou k dalšímu příhozu bez odezvy. Například v Plzni jsme takto prodávali bývalý kulturní dům Svornost. Zaznamenali jsme 44 příhozů, což přineslo zvýšení ceny oproti nejvyšší nabídce v listinné podobě o více než 1,7 milionu korun. Cena se tak vyšplhala na konečných 8,83 milionu korun. Dokonce byla vyšší než cena vyhlášená pro první kolo, do něhož se nikdo nepřihlásil.

Dosáhli jste i úspor výdajů?

Meziročně jsme výdaje snížili o více než 191 milionů Kč. Například jsem vypověděla duplicitní informační systémy; systémy, které nebyly naplněny daty; snížili jsme platby za servisní smlouvy; za komodity, kde jsme bez objektivních důvodů platili více než ostatní státní instituce (například ostrahu jsme snížili o 2,5 milionu Kč/rok). Také jsme začali lépe spolupracovat uvnitř státu. Stát by měl mnohem více využívat své vlastní zdroje, tedy co nejvíce práce dělat in-house. Tím ušetří na externích platbách. Současně důsledně odmítám vypisovat tendry bez řádného zdůvodnění. Díky přijatým opatřením poprvé klesly výdaje pod 1,5 miliardy korun. Jsou to nejnižší výdaje za celou naši historii. Poprvé za čtrnáctiletou existenci jsme si sami vydělali na naši činnost, a to je obrovský úspěch.

Na jaké činnosti z oblasti prodeje nemovitostí se letos zaměříte?

Čeká nás přebírání nepotřebného nemovitého majetku od organizačních složek státu a státních organizací, a to na základě novely zákona o majetku státu, která bude účinná od 1. března 2016. Přinese koncentraci nepotřebného nemovitého majetku na jedno místo, a to k tomuto účelu specializovanému úřadu. Stává se totiž, že státní instituce používají pro prodej majetku externí realitní kanceláře nebo nechávají i desítky let pro sebe nepotřebný majetek chátrat, což je nepřijatelné. Státní instituce na rozdíl od ÚZSVM nemají jako hlavní náplň své činnosti nakládání s nepotřebným majetkem.

Lze proto objektivně očekávat zrychlení procesu převodu majetku, což povede jak ke snížení výdajů například na správu nepotřebného majetku, externí dodavatele, tak i dodatečným příjmům do státního rozpočtu. Je to cesta k jednotnému a transparentnímu prodeji a také omezení korupčního potenciálu. Věřím, že toto systémové řešení bude pozitivně hodnotit i veřejnost. Dnes totiž v případě zájmu o koupi státních nemovitostí musí navštěvovat webové stránky stovky státních institucí. Nově by bylo vše na webu ÚZSVM. Chtěla bych se primárně soustředit na prodej majetku, s nímž jsou pro stát spojené vysoké výdaje, například na provoz, údržbu či investice.

Je vůbec přehled o množství státních nemovitostí?

V loňském roce jsme vlastními silami zpracovali unikátní projekt, takzvanou Mapu majetku státu. Jde o důkladnou inventuru nemovitostí, které jsou v katastru evidovány na státní instituce. Současně jsme detailně prověřili, zda dotčená státní instituce opravdu existuje. Naše šetření bylo natolik intenzivní, že nás několikrát ARES odpojil, neboť měl podezření na útok ze strany třetího subjektu.

Nyní víme, že na stát je v katastru evidováno 1,626 414 nemovitých položek, z toho přes 1,58 milionu je pozemků. Zbytek tvoří stavby – zhruba 43 tisíc a jednotky – cirka 780 položek. Tyto nemovitosti jsou evidovány na 1906 stáních subjektů. Ovšem za naprosto nepřijatelné považuji zjištění, že přes 1380 státních subjektů je neexistujících, nedohledaných nebo v likvidaci, některé například zanikly v padesátých letech. Přitom na ně bylo napsáno přes 25 tisíc nemovitostí. Namátkou mohu zmínit majetek zapsaný na Ministerstvo pracovních sil, které zaniklo již v roce 1957. A takových případů je spousta. Nejvíce bezprizorních nemovitostí bylo koncentrováno na území hl. m. Prahy a okresů Česká Lípa, Litoměřice či Teplice. Tedy v katastru jsme měli přes 25 tisíc bezprizorních nemovitostí, které v řadě případů komplikují rozvoj území obcí a krajů.

Jak tento tristní stav nyní řešíte?

Zjistili jsme řadu nesrovnalostí, které v evidenci státního majetku panují. Alarmující stav jsme začali okamžitě řešit. Dohledáváme právního nástupce, aby stát po letech zmatků konečně věděl, co a komu patří. Je to odborně i časově velmi náročná práce. Pokud právní nástupce není, legislativa umožňuje, aby majetek připadl našemu úřadu. Během několika měsíců jsme na sebe zapsali přes 1800 nemovitostí a u dalších stovek jsme dohledali právního nástupce. Díky mapě majetku státu konečně víme co, v jaké lokalitě a jaká státní instituce má. Nejvíce nemovitostí má na sebe zapsán Státní pozemkový úřad a Lesy České republiky, na třetím místě je náš úřad. Ráda bych zdůraznila, že zpracovanou mapou práce začíná. Jako další krok plánuji inventuru majetku státu zaměřenou na rozdělení na majetek, který stát potřebuje ke své činnosti a majetek pro stát nepotřebný.

Dotkne se toto i úředníků?

Čeká nás audit nájemních smluv, protože není možné, aby v totožné lokalitě stát hradil několikanásobně vyšší nájem, než inkasuje. S tímto auditem se také pojí i inventura administrativních budov, užívacích vztahů a provozních nákladů. Rovněž průběžně zpracováváme racionalizaci rozmístění státních úřadů v jednotlivých regionech. Například přesunujeme úředníky z komerce do státních budov, odstraňujeme zbytečné rekonstrukce. Efektivní rozmístění státních úředníků by mělo přinést i uvolnění některých státních objektů, které budeme moci následně nabídnout k prodeji.

Chtěli bychom také ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj připravit elektronický způsob prodeje majetku, což by přineslo úsporu časovou a tím i finanční. Podle mého názoru by stát měl vyvinout vlastní elektronický systém, tj. systém, jehož bude stát vlastníkem a sám jej provozovat. Mohl by jej případně dát k využití obcím a krajům. Takto by se prodej veřejného majetku koncentroval na jedno místo, což by pozitivně hodnotila veřejnost i zájemci o koupi státního majetku. Použití elektronických nástrojů se nebráním za předpokladu naprosté záruky nezmanipulovatelnosti a transparentnosti.

Jaké tedy letos plánujete příjmy z prodeje nemovitostí?

Pevně věřím, že v letošním roce dosáhneme podobných, ne-li lepších výsledků než v roce předcházejícím, čili že naše příjmy přesáhnou dvě miliardy korun. Čísla za leden mě v tomto utvrzují, neboť již máme na účtu přes 248 milionů korun. Ty významnější prodeje zatím chystáme. Velmi bude záležet na tom, v kolikátém kole výběrového řízení se podaří majetek prodat. A také jaký budou mít dopad od 1. března 2016 opětovně zaváděné tzv. schvalovací doložky ministerstev financí, životního prostředí a kultury, které jsou podmínkou platnosti smlouvy o převodu majetku.

Rovněž nelze opomenout, že úřad vykonává řadu činností, které se na příjmech neprojeví. Tak například bezúplatné převody, kterých je čtyřikrát více než úplatných, dohledávání neznámých či nedostatečně identifikovaných vlastníků, právní zastupování, kdy například v roce 2015 jsme vedli přes 9200 právních jednání a byli v nich úspěšní z více než 95 %. Jen v Praze jsme v loňském roce zaznamenali úspěchy přesahující 41 miliard korun.

Jaké hlavní objekty se budou letos prodávat?

Nejzásadnějším prodejem, který nás v letošním roce čeká, je připravovaný prodej budovy Invalidovny v pražském Karlíně, který plánujeme spustit v polovině letošního roku. Jde o rozsáhlý barokní komplex postavený v první polovině 18. století podle návrhu Josefa Emanuela Fischera z Erlachu a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Je to tedy architektonický skvost.

Nicméně státních nemovitostí lukrativnějšího charakteru na prodej bude v letošním roce kolem 55 po celé republice. V Praze to kromě Invalidovny bude například budova v ulici Washingtonova či budova v ulici U Půjčovny, jakož i značné množství bytů, družstevních podílů či pozemků. V ostatních lokalitách například areál bývalého skladu léčiv v Sojovicích, budovy v ulici I. P. Pavlova v Karlových Varech, pozemky v rekreačním areálu Jinolických rybníků, rekreační chata v Harrachově, pohostinství „U Čechů“ v Hradci Králové, penzion v ulici Sokolská ve Zlíně a řada dalších.

Co nabídnete v nejbližší době?

V prvním čtvrtletí letošního roku budeme připravovat celou řadu výběrových řízení. Teď například chystáme prodej bytové vily v Hlubočepech. Podle znaleckého posudku byla vila oceněna na 20,5 milionu korun. Rovněž bude v brzké době vyhlášeno výběrové řízení na prodej bytového domu Moskevská 309 v Praze – Vršovicích.

Do 18. února je možné podávat nabídky v rámci prodeje části areálu bývalých kasáren v Litoměřicích. Jde o 14 pozemků a 6 staveb, včetně součástí a příslušenství, výměra pozemků přesahuje 29 tisíc čtverečních metrů. Stát je výlučným vlastníkem, minimální cena činí přes 23 milionů korun. Do 9. února bylo možné podávat nabídky v rámci výběrového řízení na prodej nezastavěných pozemků na náměstí Republiky, což je velmi lukrativní část Prahy, minimální kupní cena byla stanovena na 45 milionů Kč.

S jakými problémy se potýkáte při výkonu činnosti?

ČR vykazuje značně decentralizovaný systém hospodaření se státním majetkem. Podle mne je překonaný a pro stát neúnosně drahý. Netajím se kritikou českého modelu hospodaření s majetkem státu. Dosud s majetkem hospodaří jednotlivé státní instituce, kterých jsou stovky. Přičemž každá z nich smí samostatně majetek nabývat, hospodařit s ním, tedy jej i prodávat. Žádná ze zkoumaných zemí Evropy nevykazuje takovou míru roztříštěnosti hospodaření, jako je tomu u nás. Důsledkem je faktická nemožnost centrálních nákupů, standardů vybavení, roztříštěná správa a řada dalších negativních faktorů.

Jak tyto problémy odstranit?

Jak jsem již uvedla, nežádoucí stav částečně napravuje přijatá novela zákona o majetku státu. Stát by měl mnohem lépe využívat své vlastní zdroje, a tím ušetřit na externích platbách. Podotýkám, že jsem v loňském roce oslovila všechny resorty a nabídla jim, aby vypověděly externí realitní i advokátní služby a přesunuly nepotřebný nemovitý majetek i majetkové soudní spory k nám. Pokud se o státní majetek a státní majetkové spory bude starat jeden specializovaný úřad, věřím, že dosáhne výrazně lepších výsledků, než kdyby stejnou problematiku řešily jiné úřady, které k tomu nemají natolik specializované zaměstnance a potřebné know-how.

Jako příklad lze uvést vytvoření systému France DOMAINE: výsledkem centrálního hospodaření ve Francii byl vývoj příjmů z nemovitostí státu, které se do přijetí tříletého plánu v roce 2003 pohybovaly v průměru kolem €100 mil. ročně takto:

v roce 2004 dosáhly €170 mil. (meziroční nárůst o 70%);
v roce 2005 stouply na €634 mil. (meziroční nárůst o 273%);
v roce 2006 dokonce €780 mil. (meziroční nárůst o 23%);
plán příjmů pro rok 2007 byl €500 mil. (meziroční pokles 36%, avšak oproti roku 2004 nárůst o 400%).

Dalším krokem francouzské vlády byl přechod na efektivní využití budov a prostor, mimo jiné cestou stanovení ukazatelů efektivnosti a výkonnosti. Také bych doporučila sjednocení právní úpravy v oblasti hospodaření se státním majetkem s větším důrazem na tržní principy.

Petr Bayer

Petr Bayer
Jilemnického 2238 53002 Pardubice Česká republika
mobil:	+420 602 309 872
e-mail:	bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz

Arajmu: Tisíce bezprizorních nemovitostí brzdí rozvoj obcí

Odběr newsletteru

Aktuality

Rychlé vyhledávání

Anketa

Fotogalerie

Kalendář akcí

Kontakt