• O nás
• Novinky
• Newsletter
• Akce
• Památky
• Personálie
• Stavba
• Kontakt
• Skyscrapers
• Rozhovor
• KARIÉRA
• Fotogalerie
• Názory čtenářů
• Pomáháme dětem
• Partnerská sekce
• GDPR
• Akce
•  

Aulík: V Praze není dobré klima pro stavění, výjimečné projekty ale vznikají

Architektonická kancelář Aulík Fišer architekti nedávno oslavila 20 let působení na českém trhu. Za tuto dobu se podílela na vzniku desítek projektů, k nejvýznamnějším patří řada staveb v multifunkčním areálu BB Centrum v Praze. Kancelář navrhovala též řadu obytných souborů a cíleně se věnuje i navrhování zcela malých konceptů – rodinných domů, interiérů či výstav. „Masová, rutinní produkce bytů v domech bez seriózních architektonických ambicí není práce pro nás,“ říká v rozhovoru pro magazín Skypaper spoluzakladatel kanceláře Ing. arch. Jan Aulík.

Čím se zabývá vaše kancelář v současnosti? Jste spokojen, kam jste se za uplynulých dvacet let posunuli?

V současnosti pokračujeme v rozvoji BB Centra se společností Passerinvest Group, připravujeme zde projekt aparthotelu a pronajímatelných bytů. Tedy dalších typologií, které v areálu dosud trochu chyběly a které by měly přispět ke komplexnosti tohoto městského prostředí.

Dokončuje se soubor administrativních budov Palmovka park III. a IV. se společností Metrostav, který navazuje na urbanistický koncept architekta Pleskota v Libni. A také na stávající administrativní budovy, jejichž je autorem. Součástí souboru je i velice zajímavá konverze historické výrobní haly, technické památky propojené s novými kancelářskými objekty. Je to užitečná synergie v možnosti zachovat unikátní dřevěnou konstrukci haly a současně obohatit konvenční kancelářské prostředí o mimořádné prostory zde navržené restaurace a další plochy. Už několik let spolupřipravujeme projekt centra Bořislavka, územní rozhodnutí konečně nabylo právní moci. A tak se těšíme na zahájení stavby tohoto mimořádného projektu developera KKCG.

Když se dívám na uplynulých 20 let naší kanceláře, musím s uspokojením konstatovat, že v tom hlavním je to stále „ruční práce“ po mnoho let v atelieru pracujících architektů. A to včetně mě a Jakuba Fišera. Samozřejmě s využitím všech nových projektových technologií a cenných zkušeností, ale základem je stále individuální přístup k projektům i ke klientům.

Významným mezníkem pro vás jistě byla práce na rozvoji mimořádného projektu nové městské čtvrti nyní známé pod názvem BB Centrum. Jak jste se k této práci dostali?

Obdobně jako u většiny našich prací byla na začátku architektonická soutěž. V tomto případě ji organizovala v roce 1993 Městská část Praha 4. Na jejím základě jsme zpracovali Urbanistickou studii zóny pro tehdejší Útvar hlavního architekta. Poté se na nás obrátil jeden z významných majitelů pozemků v tomto území, společnost Passerinvest Group, abychom pro ně navrhli první etapu areálu. Potom následovaly projekty jednotlivých kancelářských i obytných budov – C, B, Villas. Když později pokračoval rozvoj tohoto území další etapou BB Centra Jih, ve kterém už bylo možné stavět i občanskou vybavenost, byli jsme jakožto architekti velice rádi. Byla to další příležitost vytvořit více městské, ne-monofunkční prostředí a také příležitost pro jiné architektonické formy. Navrhovali jsme multifunkční objekt pro sport Nová Brumlovka s wellness, bazénem, fitness a restauracemi. Dále pak Společenské centrum s mateřskou školkou a veřejný park. Využití těchto budov překročilo lokální význam. Brumlovka je celoměstsky využívanou stavbou, stejně tak i Společenské centrum. Mateřská školka slouží jak lidem pracujícím v BBC, tak i rodinám z celého území Michle.

Čeho si na projektu BB Centra ceníte nejvíce z pohledu architekta či urbanisty?

Přestože je BB Centrum tvořené výrazně individuálními architektonickými formami jednotlivých budov, dokázalo si ve vnitřní struktuře udržet charakter srozumitelných veřejných prostor a moderního městského prostředí. Systematické a cílené soustředění developera na správné funkční využití parteru vyvažuje převahu kancelářské funkce v tomto prostředí a podporuje městský charakter areálu, a to i mimo běžnou pracovní dobu.

Věnujete se z jisté části také rezidenčním projektům, od velkých obytných souborů až po jednotlivé rodinné domy. Máte tuto práci raději než projekty kancelářských budov?

Nelze říci, že raději. Každá ta typologie má svoje specifika. Rezidenční projekty nás ale zajímají jen při individuálním přístupu klienta. Je jedno, zda je to vila, bytový dům nebo celý obytný blok. Masová, rutinní produkce bytů v domech bez seriózních architektonických ambicí není práce pro nás.

Za úspěch považujeme především starší projekty v regionech, v Brně a Jihlavě – bytové domy Šťouračova, Pavlova a Na Dolech. V podmínkách, kde za cenu bytu šlo postavit rodinný dům, tedy s malými stavebními náklady, se podařilo postavit a okamžitě uplatnit na trhu příjemné, individuální koncepty bytových domů s kvalitními byty. V případě jihlavské skupiny Na Dolech je zajímavá objemová integrace bytového domu s řadovým rodinným domem.

Z poslední doby považujeme za povedený projekt bytový dům Na Korábě v Praze 8. Až do samého závěru procesu, dokončení stavby, fungovala dobrá spolupráce s developerem i s dodavatelem stavby. Přiměřená velkorysost v interiérech společných prostor dala vzniknout opravdu kvalitnímu domu v příjemném prostředí.

V poslední době často zaznívá, že například v Praze prakticky nevzniká žádná skutečně moderní, neobvyklá nebo něčím výjimečná architektura. Souhlasíte s tímto názorem? Proč si myslíte, že tomu tak je?

 Asi ano, ale ještě bych v té otázce pro jistotu přidal adjektivum kvalitní. Pokud není architektura kvalitní, je opravdu lepší, aby nevznikala. Výjimečnost sama o sobě nestačí.

Prvním důvodem je, že se u nás prakticky nestaví typologie, kde je výjimečná forma nejvíce na místě – tedy především kulturní a celospolečensky významné stavby.

Druhým důvodem jsou omezené prostředky na stavbu. Výjimečnou architekturu je tady zřejmě málokdo připraven zaplatit. A tím myslím nejen jakýsi „hvězdný“ koncept, ale hlavně dotažení oné výjimečnosti až do posledního detailu stavby. Tančící dům byl ve své době násobkem ceny obvyklé administrativní budovy této velikosti. S omezeným rozpočtem je daleko lepší se držet střízlivých architektonických forem a soustředit se na jiné hodnoty. A v tomto žánru mimo komerční development máme výjimečné stavby. Například pražské Centrum současného umění DOX od architekta Kroupy.

Posledním důvodem je nastavení památkové ochrany města, a především veřejnosti, vůči něčemu neobvyklému. Je u obou velmi negativní a u části veřejnosti až agresivní. V Praze není dobré klima pro jakékoliv stavění, natož pro stavění výjimečné. Ukazuje to třeba i naše osobní zkušenost s projektem Centra Bořislavka. A to se nejedná o žádný kontroverzní experiment. K velkému ztížení celého povolovacího procesu postačí méně obvyklá architektonická forma, vybočení z rigidních schémat bloku a hranolu, při hledání nových kvalit městského prostředí na specifickém pozemku.

Petr Bayer 

Odběr newsletteru

Aktuality

Rychlé vyhledávání

Anketa

Fotogalerie

Kalendář akcí

Kontakt