• O nás
• Novinky
• Newsletter
• Akce
• Památky
• Personálie
• Stavba
• Kontakt
• Skyscrapers
• Rozhovor
• KARIÉRA
• Fotogalerie
• Názory čtenářů
• Pomáháme dětem
• Partnerská sekce
• GDPR
• Akce
•  

Bitnar: Tvar měst změnil vynález výtahu

Když navrhl v 70. letech mateřskou školu v Praze, netušil, že za pár let přidá stovky metrů a bude „kreslit“ mrakodrapy v New Yorku. Architekt Thomas Bitnar „skyscrapery“ miluje a v Big Apple se od počátku cítil jako doma. „Vynález výtahu v 19. století je jedním z impulzů, který změnil tvar měst,“ říká v rozhovoru pro časopis Skypaper.

Jaký je váš životní příběh vedoucí až k pozici uznávaného architekta?

Profesionální dráhu jsem začal v PU VHMP (Projektové útvary hlavního města Prahy) v atelieru Gama pod vedením architekta Karla Pragera. Tam jsem pracoval na experimentální výstavbě v Praze - Košířích. V roce 1978 jsem nastoupil do Pražského Projektového Ústavu, pracovali jsme na návrhu centra Jižního Města. V PPU jsem samostatně navrhl také novou koncepci Václavského náměstí v soutěžním návrhu. Byli to fantastické zkušenosti, které jsem uplatnil po odchodu do ciziny. Nejprve v Německu v Mnichově a pak konečně v New Yorku, kde jsem pracoval pro velké americké firmy, HOK, Perkins and Will a Spector group. V těchto firmách v týmové práci jsem navrhoval mnoho zajímavých budov jako například World Bank ve Washingtonu, Feldman Office Building v Stamfordu, Key Bank na Long Island, Country Glen Shopping Center, Maimonides Medical Building, Union Headquarters na Manhattanu a mnoho dalších.

Po úspěšném absolvování licenčních zkoušek v roce 1990 jsem v New Yorku založil architektonickou kancelář Bitnar Architects. V roce 1995 jsem také dokončil Columbijskou univerzitu, MS in real estate. V těchto letech jsme postavili a navrhovali mnoho budov a urbanistických celků, rekonstrukcí a interiérů. V roce 2013 se mě dostalo nejvyšší ocenění AIA (American Institute of Architects), byl jsem jmenován do nejvyšší kategorie AIA, FAIA, Fellow of AIA. Pouze 3 % z celkového počtu 90 000 architektů AIA, jsou Fellows. Ve své dlouhodobé praxi jsem se zúčastnil přes 30 soutěží. Mezi nimi například soutěž na hotel Four Seasons v Praze, vládní centrum v Berlíně, operu v Oslu českou ambasádu ve Washingtonu. Dnes moje kancelář pracuje a je registrována na třech místech v New Yorku a Montaně v USA a v Praze.                                                                                                          

Jaké inspirace využíváte pro vaše návrhy?

Dnes již mnohokrát citované motto “Architektura je obraz společnosti” je pro mě velmi důležité. Diversita mých klientů a různé geografické lokace mě inspirují k architektuře kontextu. “ Genius Loci” a určitá pokora, tam vidím úspěšnou a dobrou architekturu a moji inspiraci.

Jaké nové technologie zavádíte do vámi navrhovaných staveb?

Pro moderní architekturu je důležité inženýrské myšlení. V dnešní době plné nových poznání, technologií a informací je důležité, aby architekt na sebe vzal zodpovědnost a stal se skutečným lídrem v týmové práci. Být obklopen těmi nejlepšími profesionály, v našem oboru většinou inženýry, je zárukou určitého úspěchu. Sám architekt dnes již nestačí přijímat informace o nových technologiích a implikovat je v praxi. V Americe máme také povinné následné vzdělávání k udržení architektonické licence.

Jaká řešení energetické udržitelnosti volíte?

Před 19 lety byl v Americe založen novy klasifikační systém LEED (Leadership in Energy and Environmental Design). Systém byl vyvinut Radou pro šetrné budovy USGBC (U. S. Green Building Council.) Jde o mezinárodní systém, který nezávisle informuje vlastníky, provozovatele a developery o kvalitě stavby a provozu od jednotlivých domů až po celé čtvrti a jednotlivé komunity. Tento systém používáme již od prvních návrhů skic a modelů. Také nyní začínáme v kanceláři používat nový systém BIM (Informační model budovy).

Jaký nejzajímavější projekt jste uskutečnil, a nyní realizujete?

Ve své již 36leté profesionální kariéře je mnoho projektů, které jsou pro mě osobně zajímavé. Mám rád architektonické soutěže, ve kterých architekt navrhuje velmi svobodně, volně, bez klienta a dalších omezení. Z realizací se mi nejvíce líbily rekonstrukce budovy české mise v OSN v New Yorku, Key Bank na Long Islandu, Avis budova, Sidewinders restaurant, the Palisade Building, Talbach house v Montaně a dokončujeme privátní rezidence v lyžařském středisku Big Sky v Montaně. Nyní také pracujeme na urbanistickém projektu na 10 hektarech se 40 různými budovami. Projekt je ve schvalovacím řízení. Amerika dnes zažívá určitou stavební prosperitu, máme poměrně hodně práce. V procesu navrhovaní je hotel, banka, nová rezidenční čtvrť a několik privátních rezidencí.

Mohl byste je krátce popsat a vysvětlit jejich přednosti?

V mé praxi se snažíme skloubit náš sen s realitou. To znamená postavit budovu, se kterou my jsme spokojeni, náš klient je spokojen, aby cena stavby nepřekročila náklady, nenastaly žádné právní problémy a splnit veškeré nejvyšší požadavky udržitelné architektury, v našem případě LEED.

Který z nich se vám nejvíce líbí?

Skoro všechny. Mam rád naši realizaci Avis Building. Dostala AIA ocenění a tato budova byla také publikována v New York Times, a také moji první realizaci v Praze, Mateřskou školu Kotlaska v roce 1977.

Jaké překážky od samospráv, ekologických organizací atd., musíte překonávat?

Já nevidím žádné překážky v procesu stavby. Na začátku máme našeho právníka, který připraví kontrakt s klientem a hlídá všechny fáze projektu. Pak máme konzultace s plánovacím úřadem a dalšími institucemi. Po schválení pracujeme se stavebním úřadem, kde jsme svým způsobem partneři, abychom dodrželi normy a předpisy. V dobře organizovaném projektu by se žádné překážky neměly objevit.

Můžete srovnat tyto překážky a podmínky pro výstavbu budov na Západě a u nás?

Srovnání by asi vycházelo předně z poměru počtu právníků na obyvatele. V Americe je tento poměr asi 1 ku 400, v Evropě je poměrně vyšší. Americký právní systém funguje již desítky let ve srovnání s Českou republikou. Ale v poslední době vidím v Praze velké zlepšení. Mladá generace, která se po sametové revoluci prakticky seznámila se světem, přináší tyto poznatky do praxe. Jsem velmi optimistický.

Jaká by byla vaše představa pro architektonický a urbanistický rozvoj Prahy jako historického města s moderními trendy?

Média a veřejnost v Praze jsou velmi aktivní. Je zde mnoho konferencí, akcí a celková informovanost je na vysoké úrovni. Velmi důležité je učit se z chyb, které udělala některá evropská města v padesátých a šedesátých letech. Hlavně nespěchat. Na magistrát v Praze nyní nastupuje mladá generace architektů, urbanistů, kteří mají větší zahraniční zkušenosti, než měla moje generace, a já jim fandím. Všichni víme, že doprava, hlavně veřejná, se musí zlepšit. Dále mezinárodní branou do města je letiště. Spojení s městem musí být vyřešeno. Veškerý architektonický a urbanistický rozvoj je úzce spjat s politikou. Já osobně doufám v pozitivní vývoj.

S jakými novými výzvami se musí a bude muset výstavba vyrovnávat a jakým způsobem?

Dnes je Praha jedním z hlavních turistických center Evropy. Nejen pro unikátní krásu, ale také je jedním z nejlevnějších měst. Otázkou je, co se stane s těmi dnes stovkami hotelů, až se cenová úroveň vyrovná se západní Evropou, třeba Londýnem, Paříží, Curychem. Žijeme v kapitalistickém systému, který historicky má období prosperity a krize. Posledních 30 let prožíváme poměrnou prosperitu v celé Evropě, ale jak dlouho to potrvá? Budoucnost výstavby a celkového plánovaného urbanismu musí být také připraveny na krizi. Ta samozřejmě přijde, je to jen otázkou kdy a jaká bude. Dalším trendem jsou pražské satelity, kde lidé bydlí mimo město, ale pracují ve městě. To znamená rozvíjet vlakovou dopravu, moderní nádraží a zvyšovat městskou hustotu v blízkém okolí nádraží. Další důležitý faktor, který mění tváře evropských měst, je multikultura a migrace. Jak bude Praha a cela Česká republika připravena, to jsou velké otázky, které ovlivňují vývoj a celkový urbanismus.

Jaký vynález v lidské historii je podle vás nejdůležitější?

Od roku 1980, kdy jsem přijel do New Yorku, se tam cítím jako doma. Miluji mrakodrapy. Takže vynález výtahu v 19. století je jedním z impulzů, který změnil tvar měst. Tím druhým je, když jsme v architektonické firmě v New Yorku v roce 1983 odevzdali projekt, který byl nakreslen v počítači. To bylo pro mě veliké probuzení a pochopení, jak tato nová technologie kompletně změní moji profesi. Je to fascinující, že jsem členem generace, která přešla od tužky, rotringu až k prostorovému navrhování v BIM.

Petr Bayer

Odběr newsletteru

Aktuality

Rychlé vyhledávání

Anketa

Fotogalerie

Kalendář akcí

Kontakt