Rozhovor » Křivinka: AZ Tower odolá i zemětřesení

Křivinka: AZ Tower odolá i zemětřesení

Nový nejvyšší mrakodrap v Česku měl původně vypadat úplně jinak. Vlastně by ani nebyl nejvyšším. "Investorovi se ale tehdy zdála stavba příliš konvenční a projevil přání, abychom návrh přepracovali," přibližuje Gustav Křivinka z Architektonické kanceláře Burian-Křivinka zdrod nového rekordmana, který právě vyrostl v Brně.

Jak jste spokojeni s výslednou realizací vašeho projektu?

Musím říci, že první studie byly velmi odlišné od dnešní realizované stavby. Studie spíše ověřovala možnosti v území, stavba byla mnohem jednodušší. Měla 20 podlaží, žádná zalomení a výškové odstupňování. Ale už tehdy existovala mírně pootočená křídla budovy, která mezi sebou svírají komunikační jádro, jako je tomu nyní u budovy AZ Tower. Investorovi se ale tehdy zdála stavba příliš konvenční a projevil přání, abychom návrh přepracovali. Postupně výška rostla až na dnešních rekordních111 metrů. Výsledek je tedy značně odlišný od původních skic a myslím, že změny stavbě prospěly.

Co byste u budovy AZ Tower vyzdvihli nejvíce?

Unikátní jsou některé použité technologie, například energetické piloty využívané k jímání tepla a chladu pomocí tepelných čerpadel IVT GREENLINE. Další zajímavou technologií, která se u nás příliš nevyužívá, je obklad jižní fasády únikového schodiště fotovoltaickými panely. Stejně unikátní je i hybridní větrání, kombinace nuceného větrání a větrání okny. Ta jsou přitom navržena tak, aby i ve velké výšce šlo větrat přirozeně, osm oken na patře je opatřeno servopohony a je možné je automaticky otevírat i v noci. Tak mohou být okna využívána k chlazení kancelářských prostor nočním vzduchem. Chlad se akumuluje v betonových stropech a stěnách a v letních měsících snižujeme nároky na chlazení.

Od začátku vzbuzuje budova zájem odborníků i laiků mimo jiné i pro užití keramických glazovaných dlaždic na fasádě, jež je pro mrakodrap přesahující sto metrů značně nezvyklé...

Záměrně jsme nechtěli navrhnout jen skleněnou budovu. Chtěli jsme, aby budova promlouvala k okolí i svým materiálem. Zvolili jsme dvojí barevnost, fasáda se proměňuje zespoda nahoru z terakotové do bílé barvy. Je obložena keramickými obkladovými deskami Faveton zavěšenými na hliníkovém roštu. Desky mají tloušťku tři centimetry, jsou vylehčené dutými otvory.

Co bylo pro vás při tvorbě projektu nejdůležitější?

Hodně důležitá byla otázka statické bezpečnosti, u takto vysokých budov naprosto nezbytná. Ke statickému tlaku větru se proto přidávají i jeho dynamické účinky a rovněž zvětšené sání vlivem větrné turbulence. Stabilita budovy byla řešena na prostorovém statickém modelu v interakci s podložím stavby a hlubinnými prvky jejího založení – pilotami. Zajímavostí bylo posouzení nosné konstrukce budovy na účinky slabého zemětřesení, neboť Brno se nachází v oblasti s nízkou intenzitou seismického nebezpečí. Nakonec bylo zjištěno, že s výjimkou tří štíhlých prvků v okolí hlavního vstupu od severu jsou účinky zatížení větrem větší než řešené účinky od seismického zatížení.

Myslíte si, že stavba „nejvyšší budovy v ČR“ může nějak změnit urbanistické podvědomí Brňanů a ovlivnit i budoucí projekty, nejen v oblasti „Jižního Manhattanu“?

Duch i energii si tato část Brna zatím teprve vytváří, ale jak o tom svědčí i reakce dalších lidí, má v sobě obrovský potenciál a my doufáme, že ho postavením AZ Toweru pomůžeme nalézt.

Petr Bayer

Gustav Křivinka

1961	– narozen v Brně
1981-86	– studium na Fakultě architektury VUT Brno
1986-91	– Stavoprojekt Brno
1990	– atelier prof. A. Schweighofera ve Vídni
1991	– architektonická kancelář Burian - Křivinka
1991	– Workshop Praha 91
1995-96	– externí úvazek na Fakultě architektury VUT Brno