• O nás
• Novinky
• Newsletter
• Akce
• Památky
• Personálie
• Stavba
• Kontakt
• Skyscrapers
• Rozhovor
• KARIÉRA
• Fotogalerie
• Názory čtenářů
• Pomáháme dětem
• Partnerská sekce
• GDPR
• Akce
•  

Ludvík: Chceme ukázat přínos developmentu pro společnost

Nově vznikající Asociace developerů si dala do vínku široký dialog se všemi zúčastněnými stranami v tomto procesu. A samozřejmě tak napravit pohled na někdy negativně vnímaný obor. „Předpokládáme, že pokud budeme dostatečně reprezentativním profesním sdružením, tak si nás státní správa sama zvolí za subjekt, se kterým je vhodné o věcech mluvit a od něhož bude chtít čerpat podklady pro zodpovědné rozhodování,“ říká v rozhovoru pro magazín Skypaper předseda představenstva asociace Jan Ludvík.

Asociace developerů vzniká až čtvrtstoletí po zahájení fungování volného trhu v ČR. Proč tato důležitá organizace nebyla iniciována již dříve?

V několika posledních letech se obraz naší profese ve společnosti zhoršil tak, že už jsme to považovali za neúnosné. Dle našeho názoru za to mohla především chybějící komunikace. Bez ní jsme nemohli účinně reagovat na měnící se nálady ve společnosti a naše profese se tak mimoděk stala i snadným terčem pro všechny, kteří potřebovali ukázat prstem na veřejného nepřítele. Zahájením dialogu chceme tuto situaci napravit. Je jasné, že pokud by asociace vznikla již dříve, byli bychom nyní v lepší pozici. Na druhou stranu nejde o nějaký náhlý impuls. Určité pokusy existovaly již dříve, navíc od první schůzky zakládajících členů to trvalo minimálně 6 měsíců, než jsme asociaci formálně založili.

Kdyby vznikla dříve, mohlo se předejít některým kontroverzním případům, které poškodily jméno developerů v očích veřejnosti?

Naším cílem je vzdělávat trh, na kterém se pohybujeme. Jsem přesvědčen, že již nyní se většina developerů chová zodpovědně. K tomu, aby se situace ještě zlepšila, bude asociace pořádat různé formy vzdělávacích akcí, kde budeme seznamovat jednotlivé členy s příklady úspěšných a oceňovaných projektů v Česku i zahraničí a přinášet pohledy a názory expertů. Co je ale nutné říci – nikdy nelze zabránit tomu, že v jednotlivém případě vznikne nějaká kontroverze. Mnohem častěji ale vznikají tam, kde spolu zainteresované strany nehovoří.

Na jaké cíle se nyní hlavně zaměříte?

Po oznámení vzniku Asociace se nám hlásí velké množství uchazečů o členství, což nás velmi těší. Nyní je tedy před námi proces rozšiřování členské základy. Souběžně s tím zahajujeme přípravy jednotlivých projektů a akcí. Jak jsem již řekl, budeme se zaměřovat zejména na dialog, vzdělávací činnost a budeme klást důraz na dodržování etických pravidel, které jsme včlenili do našeho etického kodexu.

Jakými nástroji budete prosazovat zájmy developerů vůči státní správě?

Se státní správou, podobně jako s dalšími cílovými skupinami, chceme vést dialog, komunikovat s nimi, aby znaly naše názory. Na konkrétních faktech chceme ukázat přínosy naší činnosti pro společnost i ekonomiku. Předpokládáme, že pokud budeme dostatečně reprezentativním profesním sdružením, tak si nás státní správa sama zvolí za subjekt, se kterým je vhodné o věcech mluvit a od něhož bude chtít čerpat podklady pro zodpovědné rozhodování.

Jak vnímáte problémy ohledně Pražských stavebních předpisů a může situace negativně ovlivnit stavební aktivity v hlavním městě?

Vnímáme je především jako problém nestabilního a nejednoznačného právního prostředí. V Praze platí během 1 roku už třetí různé stavební předpisy a momentálně je v procesu schvalování verze čtvrtá. Přitom proces navrhování a povolování staveb je mnohaletá záležitost. V každém oboru lidské činnosti je zapotřebí mít jistotu právního prostředí a jasná pravidla, která platí pro všechny stejně. Z toho pak mají užitek všichni – v našem případě občané, města, stát i developeři.

Jaký máte názor na chystanou regulaci výškových budov v Praze, s níž počítá nový Metropolitní plán?

Neznám detaily chystané výškové regulace v Metropolitním plánu. Každopádně výška budov je v tzv. území se zákazem výškových budov regulována již ve stávajícím územním plánu a navíc v památkové rezervaci a v jejím ochranném pásmu se k výšce budov vyjadřují i orgány památkové péče.

Jaká je v tomto ohledu situace v jiných historických metropolích jako Londýn, Paříž, Řím, Madrid?

Většina světových metropolí má lokality s výškovými budovami, které utváří jejich charakter. Bránit se zcela výškovým budovám je nesmyslné a v kontextu neustále rostoucích měst do jisté míry i naivní, musí ale fungovat jasná pravidla pro to, kde a v jaké podobě vznikají. Předpokládám, že v jiných metropolích o tom byla vedena otevřená diskuze, a to je něco, co bych přál i Praze a dalším městům v České republice. Ostatně Praha není jediným městem v této zemi, kde vznikají výškové budovy.

Kdy se development v ČR dostane na západoevropskou úroveň a co toto bude vyžadovat?

My se domníváme, že již nyní máme v Praze i dalších místech země mnoho velmi kvalitních projektů, jsou zde příklady špičkové architektury od prvotřídních místních i zahraničních architektů. Věříme, že otevřené prostředí s jasně danými pravidly, ke kterému bychom rádi přispěli, přivede ještě více zajímavých realizací, ať už zahraničních či místních architektů.

V jakém sektoru developmentu u nás vidíte nyní největší potenciál?

Ve všech sektorech developmentu vidím potenciál, pokud se projekty dokážou přizpůsobovat moderním trendům, které momentálně ve společnosti nastupují. Jedná se o nový pohled na to, jak a kde pracujeme, bydlíme, trávíme volný čas a zároveň o relativně nový fenomén sdílení, který bude do značné míry ovlivňovat a měnit zažité postupy, architekturu i urbanismus. Osobně pak vidím potenciál v rozvoji domácího cestovního ruchu.

Co jej bude v budoucnu nejvíce ovlivňovat?

Vedle běžných ekonomických ukazatelů budou development čím dál více ovlivňovat potřeby a životní styl jejich uživatelů. Samozřejmostí bude prudký nástup technologií a větší tlak na udržitelnost, tedy i energetickou úspornost.

Jaké nové technologie mohou proniknout do výstavby?

Všechny nové technologie mohou proniknout do výstavby a postupně i pronikají. I z toho je vidět, že development stojí na počátku řetězce, v němž se uplatní spousta nejrůznějších oborů a výzkumů. I na toto chce naše asociace upozorňovat a přinášet konkrétní příklady z praxe.

Jak budete ovlivňovat vzhled veřejného prostoru a měst?

Už teď ho ovlivňujeme. Veřejný prostor (až na rozsáhlé parky založené v minulosti) ve městech vzniká de-facto jako prostor mezi budovami. Kvalita okolního veřejného prostoru ovlivňuje hodnotu developmentu jako takového. Zodpovědně uvažující developer má tak přirozeně vlastní zájem na tom, aby veřejný prostor v okolí jeho projektu byl kvalitní. Máme zájem na tom, aby to všichni naši členové vnímali tímto způsobem.

Kolik máte členů a na jakou cílovou hranici se chcete dostat?

U zrodu stálo celkem třináct developerských společností z různých oblastí developmentu. Po vstupní tiskové konferenci nás oslovilo mnoho dalších firem, nicméně nemáme žádné cílové číslo. S nově jmenovaným ředitelem Tomášem Kadeřábkem se hodláme zaměřit na oslovení členů z regionů, abychom se stali respektovanou profesní organizací i mimo území Prahy.

Petr Bayer

Odběr newsletteru

Aktuality

Rychlé vyhledávání

Anketa

Fotogalerie

Kalendář akcí

Kontakt