Rozhovor » Matyáš: Stavební legislativa je likvidační

Matyáš: Stavební legislativa je likvidační

V letošním roce se české stavebnictví bude potýkat s řadou nepříznivých okolností. Legislativa je pro rozvoj investiční výstavby dokonce likvidační. „Je absurdní a paradoxní, že stát, který je největším zadavatelem, si sám sobě jako tvůrce legislativy způsobuje takové problémy,“ říká v rozhovoru pro magazín Skypaper prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václav Matyáš.

Jak byste zhodnotil loňský rok z pohledu stavebnictví?

Výsledky roku 2015 sice dosud nebyly Českým statistickým úřadem zveřejněny, ale průběžná čísla dávají jednoznačně najevo, že dopadne ještě o něco lépe nežli rok 2014, kdy se prvně obrátila karta v náš prospěch. Je to jednoznačně výsledek toho, že si vláda uvědomila, že nechce-li nechat bez povšimnutí propadnout evropské peníze, musí vzít vážně své dobré předsevzetí obnovit investování.

Jaký výkon čeká stavebnictví v letošním roce?

Nebyl bych spokojenější, než kdybych mohl s reálným optimismem prognózovat pokračování tohoto trendu i pro letošní rok. Ten bude ale ovlivněn bohužel řadou nepříznivých okolností. Některé jsou dlouhodobě známé, některé se projevily postupně v průběhu loňského druhého pololetí a samozřejmě další nepříjemná překvapení se mohou ještě objevit. Ty dlouhodobé jsou ještě stále pozůstatek kdysi nesmyslného rozhodnutí o utlumení přípravy staveb dopravní infrastruktury a katastrofálního stavu stavební legislativy. Jak se přibližoval konec roku, stále zřetelněji se projevoval pokles objemu veřejných zakázek. Ten meziročně za 11 měsíců klesl o více než 30%, a to je příliš vysoké číslo, takže i když probíhají další výběrová řízení, nelze věřit v zázračný obrat.

Trvalým problémem je špatná legislativa…

Pojmenování „trvalý problém“ je pro stav legislativy téměř lichotivý. Správnější výraz by byl nazývat ji pro úspěšný rozvoj investiční výstavby likvidační. Úmyslně neříkám, že je problémem především pro stavebnictví, i když to tak vypadá především proto, že jsme to my stavbaři, kdo kvůli ní bouří a bojují za její zlepšení. Ten, kdo je její nedostatečností nejvíce postižen, je především zadavatel.

Je absurdní a paradoxní, že stát, který je největším zadavatelem, si sám sobě jako tvůrce legislativy způsobuje takové problémy. Ty mu komplikují možnost připravovat stavby, dodržovat nesmyslné požadavky a podmínky při posuzování vlivu staveb na životní prostředí, vykupovat pozemky, zadávat výběrová řízení, dodržovat rozpočty, čerpat finanční prostředky včetně evropských fondů a také vést četná odvolací řízení, přetěžovat soudy, zaměstnávat přebujelou státní správu. Uvědomuje si to vůbec někdo?

Co se v této oblasti musí zlepšit?

Co by se dalo zlepšit, to trvale opakujeme a navrhujeme neustále při připomínkování zákonů, snažíme se spolupracovat i na jejich přípravě. Bohužel je to často vnímáno jako nepoctivá snaha si pro sebe jako dodavatele vylepšovat postavení. Investice jsou veřejným kapitálem, proto se musí postarat o to, aby urychleně napravil investicím nepřející legislativu, aby jako největší investor připravil k realizaci největší a nejprioritnější stavby, aby zajistil čerpání evropských fondů.

Při projednávání zákonů by bylo zapotřebí, aby odborné argumenty a zdravý rozum zazněly silněji než politická diskuze. Určitě by také prospělo, aby se naši zákonodárci podívali, jak to dělají naši sousedi. Nemuseli by jezdit tak daleko, stačí na Slovensko nebo do Polska.

Jak se bude vyvíjet inženýrské stavitelství?

Nejpodstatnějším segmentem inženýrského stavitelství je dopravní infrastruktura. Pokud jsem hovořil o problematické legislativě, tak její negativní vliv se projevuje právě zde. Z toho tedy plyne i moje nepříliš radostná předpověď. Přitom právě dopravní infrastruktura, především silniční, je hluboko pod evropským průměrem jak svojí hustotou, tak kvalitou.

Dobudování páteřní dálniční sítě je při současném tempu investorské přípravy otázkou ještě několika desetiletí. Podobná je situace v budování objezdů měst, které mají velký vliv na plynulost dopravy, na životní prostředí a na bezpečnost obyvatel. Pražský okruh raději ani nebudu připomínat, nedostatkem financí trpí údržba komunikací nižších tříd. Velký potenciál je i v oblasti vodohospodářských staveb, jak protipovodňových opatření, tak aktuálně i opatření proti suchu. Do fáze obnovy a intenzifikace se dostávají také stavby liniové, energetické a ekologické.

Co by pomohlo oživit veřejnou zakázku?

Je to záležitost právě toho největšího investora – státu. Musí mít nejen potřebu - tu má bez pochyb. Také peníze - zdá se, že ani ty se stát nebojí investovat. Strategii, pořadí priorit, jasnou koncepci – tady bych ruku do ohně dát nemohl. A také dobrou legislativu, připravené stavby, ale o tom si povídáme celou dobu. Veřejná zakázka se podílela na stavební produkci dlouhodobě polovinou svého objemu. Ještě v roce 2009 to bylo 52%, v roce 2014 necelých 40%. To jsou jasná, ale také neveselá čísla.

Jak nastartovat pozemní stavitelství?

Pozemní stavitelství představuje přibližně jednu třetinu celkové stavební produkce, bytová výstavba z toho tvoří polovinu. Součástí sektoru jsou výrobní objekty, objekty občanské vybavenosti, ale také opravy a rekonstrukce.

Bytová výstavba, měřeno počtem dokončených bytů, byla v roce 2014 s necelými čtyřiadvaceti tisíci byty nejhorší od roku 2000. Průběh 11 měsíců loňského roku dává tušit, že rok 2015 bude sice lepší, ale nijak výrazně. Předpokládali jsme, že historicky minimální úroková míra u hypotéčních úvěrů se projeví na oživení bytové výstavby výrazněji. Negativně se ale jistě bude do budoucna projevovat nepříjemná novinka, zavedení DPH při koupi pozemku. Tím stát bytovou výstavbu rozhodně nepodpoří.

Ve svém Programovém prohlášení se vláda zavázala k vyšší míře podpory sociálního bydlení a zvyšování energetického standartu veřejných i soukromých budov. Současná situace v oblasti podpor bydlení je nadále velice špatná a programové prohlášení není naplňováno. Projednávání nového zákona o sociálním bydlení (gesce MPSV a MMR) nabírá významné zpoždění. V této oblasti není dosahováno takových výsledků jako v letech 2006 – 2011. Nadále tak dochází k rostoucí zanedbanosti bytového fondu. Bohužel se projevuje absence reálné Koncepce státu v oblasti bydlení do roku 2020.

Jedním z řešení situace je expanze na zahraniční trhy. Co vyžaduje?

Na to je jednoduchá odpověď. Předně je to chuť a schopnost firmy se vydat do světa, její dobrá pověst, úspěch nabídky v mezinárodní konkurenci, dobrý management a šikovní řemeslníci. U firem s nadnárodním vlastníkem pak samozřejmě také ochota svoji dceru do zahraničí pustit. V tomto ohledu to mají ryze české firmy snazší.

Může v tom firmám pomoci stát?

Nemyslím si. Základem je především dobrá obchodní politika firmy. Představa, že podnikatelské mise do exotických zemí organizované ministerstvy jsou klíčem, který otevírá cestu do světa, to ve stavebnictví neplatí.

Které zahraniční trhy jsou nejperspektivnější?

Jsou to takové, kde je stabilní podnikatelské prostředí, dokonalá legislativa nekomplikující investiční proces ani zadavatelům ani dodavatelům, kde je chuť a snaha investovat, kde umějí využívat evropské dotace. Máme jich hodně kolem sebe, ale našim firmám stojí za to nacházet si uplatnění i ve vzdálenějších severských zemích, Norsku, Finsku, na Islandu.

Co byste stavbařům nejvíce popřál do nového roku?

Co nejméně problémů v jejich práci. To znamená především dostatek dobré zakázky, moudré investory, pochopení státu, že bez odpovídající legislativy se stavět nedá, chuť mladé generace vybrat si stavařinu jako svoje povolání v řemeslných i technických profesích a radost z dobře odvedené práce.

Petr Bayer

Petr Bayer
Jilemnického 2238 53002 Pardubice Česká republika
mobil:	+420 602 309 872
e-mail:	bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz

Matyáš: Stavební legislativa je likvidační

Odběr newsletteru

Aktuality

Rychlé vyhledávání

Anketa

Fotogalerie

Kalendář akcí

Kontakt