Rozhovor » Minka: BIM přiblíží efektivitu stavebnictví k automobilovému průmyslu

Minka: BIM přiblíží efektivitu stavebnictví k automobilovému průmyslu

Stále více se prosazující metoda digitalizace ve stavebnictví BIM (Building Information Modeling) sníží chybovost, zvýší kvalitu a efektivitu. „Je nutné, aby se stavebnictví ve svých procesech a způsobem řízení přiblížilo k průmyslu. Podívejme se, jaký je poměr cena a užitná hodnota výstupů například v automobilovém odvětví. Tímto směrem se musí stavebnictví vydat,“ říká v rozhovoru pro magazín Skypaper Tomáš Minka, vedoucí vývoje Bim.Point, společnost di5 architekti inženýři s.r.o.

Jak je v současné době metoda BIM využívána v ČR a ostatních evropských zemích?

Určitě se využití, a hlavně povědomí o BIM, rychle rozšiřuje, za poslední rok vnímám velký posun. Například v letošním ročníku soutěže Stavba roku se k alespoň částečnému využití BIM v projektu přihlásilo 14 z 65 přihlášených (21,5 %) staveb a digitální BIM model k přihlášce přiložilo 5 soutěžících. A to jsou stavby již dokončené!

Daleko častěji se nyní setkáváme s požadavkem na BIM již v poptávkách klientů, a to jak z řad investorů, tak i od stavebních firem. Obecně je ale třeba uvést, že jsme stále na začátku a zásadnější nástup BIM do stavebnictví je určitě stále před námi. Existují ale i firmy, které BIM problematiku chápou stejně jako di5 architekti inženýři a snaží se jednak výhody BIM využívat pro zlepšení svých postupů, tak následně nabízet BIM data svým klientům. Logicky nejblíže mají k zahájení využívání BIM projektanti a architekti. Tak, jak půjde čas přípravy projektů, budou k BIM přistupovat i stavební firmy a provozovatelé budov (facility manažeři), a to buď samovolně, nebo na požadavek zadavatelů.

Proč je nutné digitalizovat procesy ve stavebnictví?

Protože se tím sníží chybovost, zvýší se kvalita a až se to všichni naučíme, tak i efektivita. Začne to zvýšením rychlosti předávání informací a jejich úplností tím, že si účastníci budou předávat informace elektronicky a standardizovaně (počítače, programy a v konečném důsledku i lidi je musí umět strojově přečíst); BIM model je klíčovým prvkem standardizace dat ve stavebnictví, informace se nebudou ztrácet a my je nebudeme opakovaně znovu vytvářet. K digitálním informacím je daleko snazší a hlavně rychlejší přistupovat, vyhledávat v nich, třídit a seskupit a předat dál ke spolupráci.

Je nutné, aby se stavebnictví ve svých procesech a způsobem řízení přiblížilo k průmyslu. Podívejme se, jaký je poměr cena a užitná hodnota výstupů např. v automobilovém odvětví. Tímto směrem se musí stavebnictví vydat. Stavební činnost musíme lépe řídit a ne to dohánět levnou pracovní silou. K řízení potřebujeme informace, které využijeme pro komunikaci a rozhodování. Abychom mohli toto velké množství informací efektivně zpracovat, musíme využít počítače a pro ně potřebujeme digitální data.

Jaké zásadní problémy vnímáte v současném stavebnictví?

Jako nejzásadnější problém vidím neuvěřitelně dlouhou dobu a složitost povolovacího procesu. Průměrně u větších projektů se spotřebuje 7 let od návrhu po realizaci. Tímto způsobem v dnešní době nelze udělat dobrou kvalitní stavbu. Vždyť jak se změní technologie za 7 let nebo potřeby uživatelů? Výsledek je, že pokud chceme postavit, tak po staru nemoderní budovu, nebo chceme inovovat a potom předěláváme, měníme a spotřebováváme další čas a hlavně prostředky, tedy plýtváme. Digitalizací musíme celý proces přípravy staveb výrazně zkrátit.

Druhou věcí, kterou bych rád zmínil, je „pseudo“ manažerský přístup. Často se setkávám s přístupem: „Proč bych měl něco řešit? Já mám smlouvu, tam mám zakotvenou nejvyšší možnou kvalitu za pevnou, nejčastěji nejnižší vysoutěženou cenu, a nepřekročitelný termín, tak ať si to, dělají, jak chtějí, víc mě nezajímá.“ Jistě cítíte, že s takovým přístupem se ke kvalitní stavbě dá dostat jen s velmi malou pravděpodobností. Stavění je proces, a pokud ho nebudeme všichni dynamicky řídit, reagovat na okolnosti a hledat v danou chvíli ta nejlepší řešení, tak nemůže být stavba dobrá. A jak jinak proces správně řídit než pomocí informací – digitálních dat?

Vláda nedávno schválila usnesení, které podporuje zavedení BIM pro stavební praxi v ČR. Jaký přínos lze očekávat?

Minimálně si celý trh uvědomí, že když už to řeší vláda, je potřeba si o tom něco zjistit. Co to ten BIM vlastně je. Ale hlavní je, že stát je největším investorem a vlastníkem staveb, tedy pokud se zde podaří cokoli zefektivnit, všem nám to přinese prospěch. Stát stejně jako např. vysoké školství by měl jít příkladem soukromému sektoru a ne se od něho učit.

Kdy můžeme, podle vašich zkušeností, reálně očekávat plošné zavedení BIM do českého stavebnictví?

Otázka je, co je to plošně. Nejsem příznivcem povinnosti a už vůbec ne pro všechny. To by nedávalo smysl. Důležité je, abych mohl, pokud chci. Hlavní jsou podmínky a takové prostředí, abych měl co nejméně překážek. Když z využití BIM budu mít prospěch, tak budu chtít. Vezměte si např. mobilní telefony. Nejsou povinné a všichni je mají. To ale neznamená, že stát si nemá určit, co a jak chce. U státních zakázek bych BIM zavedl co nejdříve. Je ovšem potřeba zavedení naplánovat a připravit strategii, která začíná definicí, k čemu a jak BIM jako vlastník a investor využiji, čeho chci docílit.

Když se jako vlastník nebo investor podívám zodpovědně na celý proces výstavby s nadhledem a zohledním v kontextu, že stavbu nejenom navrhnu a postavím, ale budu také minimálně 50 let provozovat a to mi spotřebuje 70 % všech nákladů, bude mi jasné, že jakýkoli postup, jak stavbu zlepšit, se mi vyplatí. A BIM je velmi dobrý nástroj, jak dojít k lepší stavbě. Za jak dlouho se bude BIM metodika využívat tak přirozeně jako mobilní telefony? Počítám do 10 let.

Jiný příklad - jak se přešlo od ruční tvorby projektové dokumentace k navrhování pomocí počítače. To také trvalo cca 10 let, než se všichni přidali. Najdete dnes někoho, kdo kreslí všechny výkresy na rýsovacím prkně a píše zprávy na psacím stroji? Nezadržitelné pronikání technologií a informační techniky do stavebnictví povede i ke změně struktury pracovníků na všech úrovních. Aby se BIM dal realizovat, musí ve stavebnictví přibýt mnoho počítačových odborníků, datových manažerů – BIM koordinátorů.

Nedávno jste se zúčastnil mezinárodní konference BIM World 2016 v Mnichově, můžete predikovat trendy digitálního plánování ve stavebnictví? A co vás na konferenci nejvíce zaujalo?

Nejvíce nás zaujaly dvě věci. Jednak že v Německu se v této problematice řeší úplně stejné otázky jako u nás. Tedy že nejsme vůbec pozadu. A druhá je, že většina přednášejících pocházela z neněmeckého prostředí. I velká část účastníků konference a veletrhu přijela do Německa ze zahraničí. Nejvíce jsme se potkávali s odborníky z Finska, Belgie, Itálie, Slovenska, Maďarska a Slovinska. Zajímavé bylo, že na akci dorazilo i hodně českých účastníků. Jako vystavovatelé jsme byli ale z Česka jediní.

Němci se, podle mého názoru, v BIM problematice rozkoukávají asi tak jako my před několika lety. Mnichovský veletrh se organizoval letos vůbec poprvé, to česká odborná konference BIM DAY se konala letos již pošesté. Jinak na veletrhu bylo k vidění mnoho zajímavých dílčích odborných řešení, ale v celku pro českého návštěvníka, který se o BIM již zajímá, zde asi nebylo nic, o čem by už neslyšel nebo s čím by se nemohl potkat u nás.

Společnost di5 architekti inženýři se podílí na vývoji nástroje pro správu dat zpracovaných metodikou BIM, na jakém principu funguje?

Jedná se o cloud on-line nástroj pod názvem BIM.POINT, který je primárně určen pro efektivní práci se všemi informacemi o budově nebo stavbě. BIM.POINT zpřístupní veškeré informace o stavbě tabulkově přehlednou formou. Je určen všem, kteří potřebují pracovat s daty o budově a jejími prvky, zejména ale vlastníkům a správcům budov. Výrazně sníží náklady na provoz a zefektivní management správy budovy. Ocení jej také investoři, architekti a zhotovitelé staveb.

BIM.POINT umožní data o stavbě intuitivně a maximálně efektivně číst, vyhledávat, třídit a exportovat. Můžete nad nimi vést vlastní evidenci informací a dokumentů připojených k jednotlivým stavebním prvkům. BIM.POINT je plně otevřený, pracuje s mezinárodně univerzálním datovým formátem IFC pro výměnu dat ve stavebnictví. Byl vyvinut pomocí open source technologií a je zcela nezávislý na software, ve kterém byla data projektu vytvořena. Webová on-line platforma s plně databázovým jádrem zjednoduší a zpříjemní uživatelům každodenní práci. Jednou z klíčových vlastností BIM.POINT je personalizace, osobní nastavení každého uživatele a jeho vlastního pohledu na data.

Jsme architekti a stavaři a vyvíjíme nástroj na základě dvacetiletých zkušeností s přípravou a provozem staveb. U našich zakázek často vidíme, že v praxi využití dat z BIMu často končí předáním hotové stavby. Naším cílem je, aby data naopak sloužila po celou dobu životnosti objektů.

Čím se liší od konkurenčních nástrojů?

BIM.POINT není pouhou prohlížečkou 3D modelu, ale také není robustní facility management systém. Na základě našich zkušeností, co běžný vlastník nebo správce budov potřebuje, jsme navrhli intuitivní nástroj s jen nezbytně potřebnými funkcemi, aby uživatelé získali co nejsnazší přístup k informacím obsažených v BIM modelu staveb.

Důležité ovšem je mít přístup k úplně všem informacím, což není u jiných nástrojů běžné. Mít k nim přístup v tabulkové podobě s filtry a řazením, jak jsou dnes uživatelé zvyklí s daty pracovat, a mít možnost si osobně nastavit pohled pouze na vybrané položky, které běžně používám. BIM model běžně obsahuje obrovské množství parametrů a je velice zatěžující, pokud v nich musím stále dokola hledat pouze několik položek, které pro svou každodenní práci potřebuji. Webové prostředí je nenáročné na pořízení hardwaru, nemusím instalovat a aktualizovat žádný software a zejména mám k aplikaci a svým datům přístup odkudkoli, kde mám internetové připojení.

Důležité pro uživatele je mít možnost si k prvkům modelu připojovat vlastní dokumenty jako přílohy a vést vlastní datové položky. Nezbytné je v těchto přílohách snadno vyhledávat a třídit je, nejlépe stejným způsobem jako v samotných prvcích budovy. Toto také jiné nástroje běžně nenabízí.

Jaký význam má tento nástroj pro následný Facility Management?

Každá budova se skládá z tisíců prvků, jako např. dveře, svítidlo, hasicí přístroj, čidlo, atd. Každý z těchto prvků má stovky popisných parametrů a desítky souvisejících příloh. Těm správcům budov, kterým se nevyplatí pořídit si komplexní CAFM systém (pozn. informační systém pro Facility Management), poskytne BIM.POINT jednoduchý přístup k informacím o všech prvcích budovy. Díky BIM.POINTu má uživatel tyto informace na jednom místě, vždy aktuální a sdílí je online se svými kolegy. Je to nástroj, jak mít vše pod kontrolou.

Předpokladem pro jednoduché používání BIM.POINTu je mít data o budově uspořádaná ve formě BIM modelu. Z předchozích zkušeností máme jednoznačně potvrzeno, že pokud je potřeba informace o budově shromáždit nebo nově pořídit, např. neexistuje dokumentace stávajícího stavu, je postup s využitím BIM modelu jednoznačně nejefektivnější a nejpřesnější. Pořízením virtuálního BIM modelu (digitální dvojče reálného objektu) získáte informace logicky uspořádané a navíc i vizuálně kontrolovatelné v podobě 3D výstupu.

I uživatelům, kteří již nějaký CAFM nástroj mají, ale ten nepracuje s BIM modelem, BIM.POINT dobře poslouží jako doplněk pro práci právě s digitálním BIM modelem. Protože jsme přímým tvůrcem BIM.POINTu, je možné také najít cestu, jak data obou systémů propojit.

Používáte BIM u všech vašich projektů? Můžete uvést příklady projektů, u kterých byla tato metodika využita?

V di5 BIM nástroje používáme prakticky u všech projektů. BIM ale není jen o softwarovém nástroji, ale je to celá metodika práce s daty. O spolupráci v BIM s našimi subdodavateli se také snažíme v maximální možné míře tak, abychom využili výhody BIM pro proces navrhování. Hlubší využití BIM v širším pojetí ale záleží zejména na dohodě s klientem. Pořizování dat a informací není zadarmo, tedy je vždy potřeba nastavit efektivní míru rozsahu, který někdo potřebuje a dál využije.

Zjednodušeně se dá říci, že do té míry, aby byl BIM přínosný pro projektanta, aplikujeme BIM na všech našich projektech. Tak, aby se výhod BIMu využilo i pro navazující procesy, např. výstavbu, správu objektu, je vždy potřeba u každého projektu sestavit koncepční plán využití BIM tak, aby se docílilo s co nejmenším úsilím co nejlepšího a užitečného výsledku.

Naše společnost di5 architekti inženýři spolu se společností IKA Data např. zpracovala koncepci nasazení BIM pro oddělení Facility Managementu společnosti ČSOB a. s. Součástí tohoto projektu bylo sestavení strategické koncepce, pořízení pilotního BIM modelu stávající budovy hlavního sídla banky a propojení těchto dat se stávajícím CAFM systémem. Za tento projekt jsme byli ocenění titulem FM Projekt roku asociací IFMA.

Pro společnost SKANSKA jsme zpracovali několik projektů s využitím BIM pro jejich bytové projekty. Šlo třeba o několik objektů v projektu River Garden pro fázi stavebního povolení. Nejdále jsme zatím došli v projektu Terasy Strašnice, který je plně navržen pomocí BIM modelů, včetně všech částí TZB a nyní se BIM data využívají při vlastní výstavbě.

Pro společnost Metro jsme pořídili BIM modely několika stávajících prodejen MAKRO. Modely jsou zpracovány včetně viditelných technologických rozvodů a koncových prvků a byly vytvořeny na základě přesného zaměření laserovým skenováním. Dále se dle našich projektů kompletně zpracovaných BIM technologií nyní staví administrativní budova v ulici Nekázanka. Jedná se o kompletní rekonstrukci a dostavbu administrativní budovy v historickém centru Prahy. Tento projekt je zajímavý tím, že investor již od začátku prací počítá s využitím BIM modelu při správě a provozu budovy po jejím dokončení.

Petr Bayer

Petr Bayer
Jilemnického 2238 53002 Pardubice Česká republika
mobil:	+420 602 309 872
e-mail:	bayer@skypaper.cz info@skypaper.cz

Minka: BIM přiblíží efektivitu stavebnictví k automobilovému průmyslu

Odběr newsletteru

Aktuality

Rychlé vyhledávání

Anketa

Fotogalerie

Kalendář akcí

Kontakt