Rozhovor » Nouza: Stavebnictví by letos mohlo růst o 4 %, brzdou ale nedostatek pracovníků a zvýšené náklady

Nouza: Stavebnictví by letos mohlo růst o 4 %, brzdou ale nedostatek pracovníků a zvýšené náklady

České stavebnictví by v letošním roce mohlo opět růst, zatím odhadem kolem 4 %. Objem veřejných zakázek lze označit za příznivý, objevují se však také rizika. „Jde o nedostatek pracovní síly a rostoucí ceny vstupů. To do jisté míry znehodnocuje čísla o růstu, významná část růstu totiž padne na zvýšené náklady,“ říká v rozhovoru pro časopis Skypaper prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza.

Stavebnictví loni dosáhlo významného růstu. Jaký předpokládáte vývoj letos?

V loňském roce jsme s opatrností předpokládali růst na hranici 5 %. Nakonec byl celý rok 2018 příznivější a celoroční čísla ukazují na růst 8,4 %, což je výsledek velmi dobrý. Pro letošní rok, i s ohledem na některá aktuální vyjádření představitelů vlády, bych s opatrnosti rovněž předpokládal růst kolem 4 %. Některá média se sice chytla negativních výsledků za leden 2019 (- 13,2 %), nicméně to je nutné jednoznačně považovat za určitou anomálii, leden 2018 vykázal abnormální výši růstu zhruba 130 % v meziročním srovnání. Dodnes si nikdo nedokáže vysvětlit, čím to bylo způsobeno. Ale ve světle tohoto velmi neobvyklého čísla je třeba vidět číslo letošní a porovnat jej nikoli jen s rokem 2018, ale i s rokem 2017. A v tomto srovnání v podstatě jde o mírný růst.

Co tento vývoj nejvíce ovlivňuje?

Jde o nedostatek pracovní síly a rostoucí ceny vstupů. To do jisté míry znehodnocuje čísla o růstu, významná část růstu totiž padne na zvýšené náklady.

Také veřejné zakázky, které činí podstatnou část výkonů, mají stoupající tendenci. Jak se budou vyvíjet jejich objemy?

Aktuální stav na dopravní infrastrukturu lze označit za příznivý. Předpokládané investice jsou dány hranicí přibližně 86 miliard korun. Jde o to, zda se všechny zakázky podaří vypsat, a následně zahájit jejich realizaci, případně zda do věci nezasáhne nějaká významnější změna ve struktuře státního rozpočtu.

Jaké se chystají významné akce v dopravní infrastruktuře či pozemní výstavbě?

To, že České republice chybí dobudovat dopravní infrastrukturu, ať se jedná o železnici nebo silnici, podle mého soudu nikdo nepochybuje. Z tohoto úhlu pohledu považuji každou dopravní stavbu za významnou. Mám-li některou opravdu vyzdvihnout, asi bych zmínil D35 a D3. To jsou stavby, které jdou do realizace. Pokud se jedná o přípravu – jednoznačně u mne vede stavba 511 SOKP (Pražský okruh) a na ni navazující stavba I/12.

Po roce 2022 významně poklesnou prostředky EU na výstavbu dopravní infrastruktury, jak vyřešit tento propad, například PPP projekty?

Sice nejsem jednoznačným přívržencem této metody, ale jistě je to jedna z možností. Určitě budeme muset hledat nějakou formu spolupráce soukromého a veřejného sektoru.

Kdy se začne realizovat pilotní PPP projekt a jaké další by měly následovat?

Prvním projektem tohoto způsobu financování je dálnice D4. Ministerstvo dopravy vypsalo výběrové řízení a uvidíme, jak se celá věc bude vyvíjet. Zatím o dalších projektech nevím.

Konečně se narovnávají i nabídkové ceny, které někdy i přesahují předpokládané náklady. Je to výrazem zodpovědnějšího přístupu zhotovitelů, kteří „nepodsekávají“ náklady, nebo je k tomu navádí převis poptávky nad kapacitami?

Je to kombinace obou faktorů, ale na co bych opravdu nechtěl zapomenout – je to jednoznačně i růst ceny vstupů, počínaje cenou za práci, přes ceny materiálů a konče cenou energií.

Velké potíže stavbařům dlouhodobě činí legislativa. Co lze očekávat od rodícího se nového stavebního zákona?

Předně je třeba říci, že se nejedná jen o stavební zákon – jde o celý proces tzv. rekodifikaci stavebního práva. Souvisí s tím změna bezmála 80 dalších zákonných předpisů. A já bych s očekáváními počkal, jsme na počátku legislativního procesu. Co z tohoto procesu „vyleze“, teprve uvidíme. Nicméně jsme jednoznačnými podporovateli této významné změny. Situace, kdy je ČR na 127. místě z pohledu doby nutné pro získání stavebního povolení, je neúnosná.

Platit však má až zhruba za tři roky, jak do té doby zlepšit situaci ve stavebnictví?

Jistě to lze. A v případě dopravní infrastruktury se tak děje například probíhající novelou zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby technické infrastruktury.

Naděje se vkládají do tzv. fikce souhlasu. Nemůže však vytvořit prostor pro korupci, když úředníci se „nestihnou“ v 30denní lhůtě vyjádřit ke kontroverzní stavbě, a ta bude tak povolena?

Předně chci říci, že s tzv. fikcí souhlasu jednoznačně souhlasím. A k té korupci. Nevede náhodou současný stav k témuž? Jen v opačném gardu – co za to, když vydám souhlasné stanovisko… To je přeci úplně stejná možnost korupce.

Jak jsme již zmínili, stavebnictví se též potýká s nedostatkem pracovníků. Jak toto zlepšit?

To kdybych věděl… (smích). Budeme si muset začít říkat pravdu. Naše společnost se má dobře a jsou práce, které se našim lidem nechce vykonávat. A to nemluvím o učňovském a středoškolském školství – řemeslech a technických oborech. A pomoc? Jsou asi dvě základní možnosti – za rozumných podmínek je to import pracovní síly, mimochodem dělo se tak za každého politického uspořádání, a robotizace ve stavebnictví. Někomu to může připadat jako cesta z říše snů, ale opak je pravdou. Na té cestě už jsme a důkazem je průmysl a stavebnictví 4.0

Máte nějaké projekty na podporu stavebního školství, v jaké jsou stadiu?

Pokud vím, tak náš svaz připravil celou řadu podkladů, dlouhodobě volá po zlepšení, bohužel stále je to volání samotného v poušti. Určitě v tom ale budeme pokračovat.

Jaké další nové kroky chystá Svaz podnikatelů ve stavebnictví k podpoře oboru?

Kroků bude celá řada, v obecné rovině bych řekl, že mezi ty nejdůležitější bude patřit posílení pozice svazu jako reprezentanta jednoho z nejvýznamnějších hospodářských odvětví, ve vztahu ke státní a veřejné správě. Jak už jsem říkal, práce v oblasti legislativy, zejména práce na zjednodušení stavebního práva, tzv. rekodifikace, a řešení situace dostupného bydlení. V obou případech jsme aktivními účastníky pracovních týmů, které tyto věci řeší. A v rámci svazu se jistě budu snažit o rozšíření portfolia členů. V tuto chvíli nejsou členy například investoři - developeři, projektové společnosti, a ty všechny určitě chápu jako podnikatele ve stavebnictví. Zmiňovali jsme situaci v učňovském a středním školství, prostě těch výzev a úkolů je opravdu celá řada.

Petr Bayer